vyloučit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [vɪlɔʊ̯t͡ʃɪt]

dělení[editovat]

  • vy-lou-čit

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas vyloučím vyloučíš vyloučí vyloučíme vyloučíte vyloučí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
vyluč vylučme vylučte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné vyloučil vyloučila vyloučilo vyloučili vyloučily vyloučila
trpné vyloučen vyloučena vyloučeno vyloučeni vyloučeny vyloučena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý vyloučiv vyloučivši vyloučivše

význam[editovat]

  1. ukončit příslušnost k určité skupině; odmítnout
    • Z důvodu problémového chování byli oba žáci vyloučeni ze školy.
    • Někteří žebráci mají to štěstí, že je příroda obdařila takovým vzezřením, že vzbuzují lítost bez jakéhokoli vlastního přičinění. Ti méně šťastní musí k dosažení úspěchu vynaložit jisté úsilí. Zvláštní kapitolu věnoval [Cimrman] proto otázce správného oblékání. Vyloučil zejména drahé kožešiny, jako jsou např. norek, stříbrná liška, perzián apod. Odmítal i elegantní obleky, sportovní (motoristické, golfové, tenisové atd.).[1]
  2. (přeneseně) označit určité tvrzení za nepravdivé
    • Nelze vyloučit, že za úbytek hmyzu v přírodě může používání pesticidů.
  3. přemístit mimo organismus
    • Škodlivé látky jsou vyloučeny močí.

překlady[editovat]

  1. označit tvrzení za nepravdivé
  2. eliminovat

synonyma[editovat]

  1. vyřadit
  2. popřít
  3. eliminovat

antonyma[editovat]

  1. přijmout
  2. potvrdit
  3. pohltit

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Jaroslav WEIGEL / Jára CIMRMAN: „Jak se Cimrman dostal do starobince“ in Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem, 1985