vysunout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪsʊnɔʊ̯t]

dělení

• vy-su-nout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vysunu	vysuneš	vysune	vysuneme	vysunete	vysunou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vysuň	vysuňme	vysuňte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vysunul	vysunula	vysunulo	vysunuli	vysunuly	vysunula
trpné	vysunut	vysunuta	vysunuto	vysunuti	vysunuty	vysunuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vysunuv	vysunuvši	vysunuvše

význam

1. přemístit zevnitř ven pohybem, při němž je povrch přemisťované jednotky z více stran v kontaktu s povrchem entity, z níž tato vystupuje
   • Naklonil se až k ní a nachýlil hlavu ke straně. Když rozevřel rty a vysunul jazyk, zahlédla jeho ostré špičáky. Olízl jí šťávu z brady a dosedl zpátky na židli
   • Znaménko tvoří sekret hlenných žláz, chitinové destičky ze zbytků tkání endofalu a oranžově zbarvený lepivý povlak (…). Trubec vysunul svůj ohromný pohlavní orgán. Bublina na konci obsahuje v čiré tekutině spermie a značné množství bílé hlenovité látky.

překlady

1. vystrčit ven

   • angličtina: slide out, extract
   • francouzština: sortir, glisser dehors, retirer
   • němčina: hinausschieben
   • ruština: высунуть
   • řečtina: εξάγω, ξεγλιστρώ

synonyma

1. (hovorově) vyšoupnout

antonyma

1. vsunout, zastrčit, zasunout, vstrčit

související

• vysouvat
• vysunutí
• sunout
• přesunout
• posunout
• odsunout