whistleblower

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪstl̩ˌblɔʊ̯ɛr]

etymologie

Z anglického whistle(-)blower, složeniny z whistle — píšťalka/hvízdání a blower — ten, kdo fouká, substantiva činitelského utvořeného ke slovesu blow — douti, foukat, jež vychází přes staroangličtinu z předpokládaného pragermánského *blēaną. Srovnej např. německé blasen či latinské flāre. Viz též níže.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	whistleblower	whistlebloweři
genitiv	whistleblowera	whistleblowerů
dativ	whistleblowerovi / whistlebloweru	whistleblowerům
akuzativ	whistleblowera	whistleblowery
vokativ	whistleblowere	whistlebloweři
lokál	whistleblowerovi / whistlebloweru	whistleblowerech
instrumentál	whistleblowerem	whistleblowery

význam

1. (žurnalisticky, neologismus) ten, kdo kompetentním orgánům (typicky policii) oznámí nelegální aktivity (např. korupci nebo znečišťování životního prostředí) (uvnitř) svého zaměstnavatele, ačkoli to není jeho povinnost a mohou mu za to hrozit negativní konsekvence (např. vyhazov z práce)

související

• whistleblowerský
• whistleblowerka
• whistleblowerství
• whistleblowerův
• whistleblowing

angličtina

výslovnost

• IPA: [wɪsl̩bləʊə(r)]  whistleblower^{? • info}

varianty

• whistle-blower

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	whistleblower	whistleblowers

význam

1. ten, kdo píská na píšťalku
2. whistleblower
   • We owe it to a small group of brave whistle-blowers that we know about the infractions at all. – Za to, že o oněch porušeních zákona vůbec víme, vděčíme malé skupince statečných whistleblowerů.

související

• whistleblowing
• blow the whistle

externí odkazy

• Článek whistleblower ve Wikipedii