nepřítel

čeština

výslovnost

• IPA: [nɛpr̝̊iːtɛl]

dělení

• ne-pří-tel

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	nepřítel	nepřátelé
genitiv	nepřítele	nepřátel
dativ	nepříteli / nepřítelovi	nepřátelům
akuzativ	nepřítele	nepřátele
vokativ	nepříteli	nepřátelé
lokál	nepříteli / nepřítelovi	nepřátelích
instrumentál	nepřítelem	nepřáteli

význam

1. člověk, se kterým daná osoba má špatný vztah a je připravena mu škodit
   • Ředitele konkurenční firmy vždy považoval za svého nepřítele.
2. skupina nepřátel (1) tvořící vojenský útvar
   • Nepřítel se opevnil na protilehlém břehu a začal budovat zákopy.

synonyma

1. —
2. nepřátelé

antonyma

1. přítel
2. —

překlady

člověk

angličtina: enemy (en), foe (en), adversary (en) francouzština: ennemi (fr) m, adversaire (fr) m italština: nemico (it) m latina: hostis (la) m

němčina: Feind (de) m portugalština: inimigo (pt) m slovenština: nepriateľ (sk) m

související

• nepřátelství

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-29, [cit. 2010-09-27]. Heslo nepřítel.