narušit

Možná hledáte narušiť.

čeština

výslovnost

• IPA: [narʊʃɪt]

dělení

• na-ru-šit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Budoucí čas	naruším	narušíš	naruší	narušíme	narušíte	naruší

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	naruš	narušme	narušte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	narušil	narušila	narušilo	narušili	narušily	narušila
Trpné	narušen	narušena	narušeno	narušeni	narušeny	narušena

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Minulý	narušiv	narušivši	narušivše

význam

1. snížit pevnost, odolnost
2. způsobit nepravidelnost, odchylku od řádu
3. provést čin, který je v rozporu s plánem

překlady

1. snížit pevnost

   • angličtina: breach, disrupt
   • francouzština: briser, abîmer
   • slovenština: narušiť
2. způsobit odchylku

   • angličtina: break
   • francouzština: briser
   • němčina: brechen
   • slovenština: narušiť
3. provést něco v rozporu s plánem

   • angličtina: disturb, disrupt
   • francouzština: perturber
   • němčina: stören
   • slovenština: narušiť

synonyma

1. porušit, poškodit, oslabit
2. porušit, poškodit
3. vyrušit

antonyma

1. zpevnit, posílit
2. opravit, spravit
3. —

související

• narušovat
• narušitel
• narušený
• narušení
• rušení
• ruch

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2019-01-29]. Heslo narušit.