vyčíst
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈvɪt͡ʃiːst]
dělení
[editovat]- vy-číst
sloveso
[editovat]- dokonavé
- tranzitivní, v druhém významu povinně trojvalenční
- k nedokonavému vyčítat
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| budoucí čas | vyčtu | vyčteš | vyčte | vyčteme | vyčtete | vyčtou |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| vyčti | vyčtěme | vyčtěte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | vyčetl | vyčetla | vyčetlo | vyčetli | vyčetly | vyčetla |
| trpné | vyčten | vyčtena | vyčteno | vyčteni | vyčteny | vyčtena |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| minulý | vyčet | vyčetši | vyčetše |
význam
[editovat]- (vyčíst + něco odněkud) čtením nebo bedlivým pozorováním zjistit
- Mezi řádkami vyčetli i obavu před mrzutostí s ostatními firmami nakladatelskými i nedůvěru, že by dva literární, neznámí dosud dilentanti ani s velkou dávkou kuráže nedovedli získati modernu a interess obecenstva.[1]
- Hned jak se narodil, povolal nejučenější věštce, kteří z postavení hvězd příští života běh předpovídají, aby z hvězd vyčetli, co usouzeno dědici trůnu.[2]
- (vyčíst + někomu něco) připomenout, předložit někomu jeho vlastní (skutečné či domnělé) omyly, chyby, záporné vlastnosti nebo špatné skutky (nebo takové, které mluvčí za záporné či špatné považuje)
- Rozhněvaným hlasem kázal přísný karatel doprostřed kostela a vyčetl chase, že snad ani nespí, kořalkou se opíjí, pračky podniká, s druhým pohlavím nečistě žije, o muzice huláká a ruší spánek pokoje milovných a upracovaných lidí[3]
- »No to — z našich mozolů tyjou. A našinec ani se nenají, neohřeje, neoděje — a ještě mu to má být vyčteno. — Můj bože, kdypak se na nás dostane ?«[4]
překlady
[editovat]- —
- předložit někomu jeho nedostatky či viny
- angličtina: reproach
- francouzština: reprocher
- italština: rinfacciare
- latina: exprobrare
- němčina: vorwerfen
- ruština: упрекнуть
- řečtina: μέμφομαι, κατηγορώ
- slovenština: predhodiť
- španělština: reprochar
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Karel Mašek: Domky z karet/Babí léto
- ↑ Jean de La Fontaine: L'Horoscope, Věštba osudu v překladu Emila Herrmanna, 1875
- ↑ Alois Mrštík, Vilém Mrštík: Rok na vsi/Prosinec
- ↑ Božena Němcová: V zámku a podzámčí