vydržet

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪdr̩ʒɛt]

dělení

• vy-dr-žet

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vydržím	vydržíš	vydrží	vydržíme	vydržíte	vydrží

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vydrž	vydržme	vydržte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vydržel	vydržela	vydrželo	vydrželi	vydržely	vydržela
trpné	vydržen	vydržena	vydrženo	vydrženi	vydrženy	vydržena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Minulý	vydržev	vydrževši	vydrževše

význam

1. zůstat, setrvat, nepovolit v okolnostech, které tomuto nejsou příznivě nakloněné či tomu nějak jinak brání
   • Vím, že to pro tebe teď není jednoduché, ale musíš to prostě vydržet - zase bude líp.
2. (hovorově) nevzdálit se z určitého místa po určitou dobu
   • Vydrž chvilku, prosím, hned tam budu.
3. (v právu) nabýt vydržením

překlady

1. zůstat, nepovolit přes nepříznivé okolnosti

   • angličtina: endure, hang on, persevere
   • francouzština: tenir bon, supporter, persévérer
   • italština: resistere, perseverare
   • latina: perseverare
   • němčina: aushalten
   • polština: wytrzymać
   • ruština: выдержать
   • řečtina: εγκαρτερώ
   • slovenština: vydržať
   • španělština: persistir, perseverar
2. —
3. —

synonyma

1. vytrvat, přečkat, odolat, přestát, přetrpět, obstát, přežít, (hovorově) ustát
2. počkat, (knižně) posečkat, mít strpení
3. —

antonyma

1. povolit, podlehnout
2. —
3. —

související

• držet
• výdrž
• vydržení
• vydržený

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-04-10]. Heslo vydržet.