řídit

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝iːɟɪt],  řídit^{? • info}

dělení

• ří-dit

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	řídím	řídíš	řídí	řídíme	řídíte	řídí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	řiď	řiďme	řiďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	řídil	řídila	řídilo	řídili	řídily	řídila
trpné	řízen	řízena	řízeno	řízeni	řízeny	řízena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	řídě	řídíc	řídíce

význam

1. ovládat dopravní prostředek
   • Můj bratr umí řídit i kombajn.
2. rozhodovat o fungování organizace, procesu či o práci skupiny osob
   • Od té doby, co se stal náměstkem ministra, řídí chod několika oddělení.

překlady

1. ovládat dopravní prostředek

   • angličtina: drive, steer
   • finština: ajaa
   • francouzština: conduire
   • hebrejština: נָהַג
   • italština: condurre
   • němčina: lenken, steuern, fahren
   • polština: kierować, prowadzić
   • ruština: водить (машину)
   • řečtina: οδηγώ
   • slovenština: riadiť
   • srbština (cyrilice): возити
   • španělština: manejar, conducir
2. rozhodovat o fungování

   • angličtina: manage
   • finština: johtaa
   • francouzština: diriger
   • hebrejština: נִהֵל
   • latina: dirigere, regere
   • němčina: steuern, leiten
   • polština: kierować
   • slovenština: riadiť

synonyma

1. (hovorově, v obecném jazyce) šoférovat, kočírovat
2. vést, spravovat, (hovorově, v obecném jazyce) kočírovat

související

• řídit se
• řidič
• řízení
• řízený
• řídicí
• řídící
• ředitel
• dořídit
• nařídit
• podřídit
• pořídit
• seřídit
• uřídit
• vyřídit
• zařídit
• zřídit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-01-12]. Heslo řídit.