Wikislovník:Žádost o ověření

Z Wikislovníku
Jump to navigation Jump to search

Zkratka:
WS:ŽOO
WS:ŽoO


Žádost o ověření je fórum Wikislovníku k ověření, zda heslo nebo nějaký jeho význam splňuje naše podmínky pro zařazení. Žádost o ověření se používá pro seriózně míněná hesla, nikoliv pro jasné nesmysly nebo vandalismy, které se mažou ihned.

K nahlédnutí je seznam hesel jež jsou právě označena k ověření. Též k věci je seznam hesel obsahujících šablonu Doplňte zdroj.

Přidat novou nominaci.

Žádost zde po nominaci zůstává měsíc. Tato lhůta může být i kratší, pokud dojde k ověření – v tom případě se zde ponechává ještě týden pro případ, že by se objevily námitky.

Poté:

  1. Pokud byl význam ověřen, šablona {{Ověřit}} bude smazána.
  2. Pokud byly nalezeny důkazy užití, které však nejsou dostatečné, budou tyto důkazy zkopírovány na diskusní stránku hesla pro budoucí použití v případě, že přibudou nové důkazy. Poté bude sporný význam, popřípadě celé heslo smazáno.
  3. Diskuse této stránce, tj. na stránce žádosti o ověření bude zaarchivována.

Jak lze ověřit význam?[editovat]

  • Citujte na stránce hesla užití slova v dobře známé práci. Termín dobře známá práce není jasně definován, ale určitě do něj patří: práce, jimiž byl položen základ k nějakému oboru, práce od známých autorů, celovečerní filmy, celostátní televizní pořady, které běžely po několik sezón. Uvědomte si ale, že pokud jde jen o příležitostné slovo, které se nikdy nedočkalo širšího užití, je třeba jej takto označit.
  • Citujte na stránce hesla užití slova v autoritativním akademickém časopisu či slovníku.
  • Citujte na stránce hesla užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok.
    Viz podmínky pro zařazení hesla.

Poznámka:

  • Žádost o ověření slouží obecně k testování, zda lze informace bezpečně smazat. Proto by heslo mělo být nominováno až poté, co redaktor provedl vlastní průzkum, ale nepodařilo se mu získat informace svědčící o užívanosti slova. Tato stránka by neměla být užívána na prosté ověřování fakt např. u nečeských slov.
  • Ověření se provádí získáváním informací, nikoliv hlasováním. Pokud nejsou získány žádné informace svědčící o používanosti slova nebo jsou tyto zjevně nedostatečné, stránka může být smazána. Pokud je sporné, zda jsou získané informace dostatečné, může být postoupena na stránku Wikislovník:Žádost o smazání.

Probíhající žádosti o ověření[editovat]

ga[editovat]

Definováno coby české heslo pro "hlas husy".

Našel jsem Komunikace dětí předškolního věku, Ilona Bytešníková, 2012[1].

KNLA v hledání "ga"[2] nachází "ga-ga-ga" v Mateřídoušce, ale pro kachničku.

Manželka 22, překlad Pernicová 2013, orig. Gieon[3] nachází v souvislosti s houserem "gaga", ale ne "ga" samostatně.

Coby spíše nevážný zdroj: "tak u nás dělá husa ga, ga a kachny dělají kač, kač", emimino diskuze[4].

Má někdo lepší štěstí?

--Dan Polansky (diskuse) 24. 9. 2016, 10:31 (CEST)

Co je otázka? Jestli to existuje? Jestli odpovídá význam? Nebo jaká je správná forma (tedy jesty "ga", nebo "ga ga", nebo "ga-ga-ga"?--Juandev (diskuse) 2. 11. 2016, 09:24 (CET)
Citoslovce zjevně existuje, otázkou je, zda je to opravdu "hlas husy". Podle té Komunikace dětí... by to spíš vypadalo na citoslovce volání na husu. Nebo je správně ta Mateřídouška? Ze zdrojovaných slov vidím zatím pro hlas husy jen kejha. A emimino bych určitě nebral v potaz.--JOtt (diskuse) 3. 11. 2016, 10:53 (CET)
Tak na Wikipedii je to hlas husy.--Juandev (diskuse) 3. 11. 2016, 22:49 (CET)
Jelikož mají husy více typů hlasového projevu (lidskými písmeny přesně nereprodujovatelných) (rozčilené/alarmující vs. spokojené/poklidná komunikace ve skupině vs. pozvání vzdálených k cestě vs, hlasový projev za letu), tak pochopitelně musí existovat více typů pokusů o zápis - vytvoření citoslovce/onomatopoea. Což zároveň různé národy mohou vnímat/popisovat různě. Tak jako rozlišujeme mezi chrochtáním a kvičením; mezi mňoukáním a předením atd. --Kusurija (diskuse) 13. 11. 2016, 15:32 (CET)

šestnáct milionů sedm set sedmdesát sedm tisíc dvě stě šestnáct[editovat]

Dávám k diskuzi že toto heslo nesplňuje Wikislovník:PZH a sice "měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické" v kombinaci s 'Výraz je „idomatický“, pokud jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává.' Za mě smazat. --Dan Polansky (diskuse) 27. 10. 2016, 22:27 (CEST)

Selektivní uplatňování kritérií?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 10. 2016, 23:12 (CEST)
Prosím redaktory aby se vyjádřili zda chtějí heslo smazat, pomocí klíčových slov "smazat", "ponechat" a podobně. Uvedl jsem proč si myslím že Wikislovník:PZH nesplňuje. Co se týče Kategorie:České složené číslovky, ty nesplňují Wikislovník:PZH taktéž, a je jen otázka, zda se redaktoři chtějí dohodnout na to, zda menší složené číslovky přesto ponechají.
Jinak tato hra se také dá hrát na doložení: Google: šestnáct milionů sedm set sedmdesát sedm tisíc dvě stě šestnáct nenachází dostatek dokladů k splnění Wikislovník:PZH#Dokládání - v tuto chvíli nachází cs wikt a jakési jeho kopie. --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 07:50 (CEST)
Ponechat. Tzv. idiomatičnost, tak jak je v současné době formulována, je ptákovina. Kolega Auvajs to ondy navrhoval změnit, ale prozatím to neprošlo. --OprDopl'UprPypr (diskuse) 28. 10. 2016, 10:45 (CEST)
Tak idiomatičnost ve smyslu "více než součet částí" samozřejmě ptákovina není; brání tomu aby ve slovníku bylo velké množství zbytečných hesel jako hnědý list, jasné slunce či velká vesnice: tato hesla jsou doložena nicméně nejsou sémanticky nic víc než součet svých mezerami oddělených slovních částí. A přece nechcete mít ve slovníku šestnáct miliónů složených číslovek? Nebo šestnáct miliard? Co je vaše horní hranice, pokud nějaká? Jinak idiomatičnost je zakotvena a definována hezky v Wikislovník:PZH. --Dan Polansky (diskuse)
1) Idiomatičnost není pojem, s nímž by bohemisté pracovali u češtiny, takže k tomu pro češtinu nejsou žádné zdroje a pokud se nejedná o frazém uvedený v nějakém frazeologickém slovníku, tak pomocí zdrojů prakticky nedá určit, zda je kolokace idiomatická nebo neidiomatická. (Čehož tu dřív delecionisté využívali tak, že mazali hesla, u nichž "nebyla doložena idiomatičnost"...) 2) Kolokace jako vlakové nádraží, poštovní známka, ministerstvo zahraničí jsou ve své podstatě neidiomatické a nesměly by zde být. 3) Může snadno docházet k absurdním situacím, že Hundeschwanz zde být může, protože to je jedno slovo, zatímco psí ocas zde být nemůže... --Auvajs (diskuse) 28. 10. 2016, 16:19 (CEST)
Na tom slově "idiomatický" samotném až tak moc nesejde neb je v Wikislovník:PZH definované. PZH jinými slovy říká že i když je heslo doložené, pořád má být ponecháno pouze tehdy pokud "jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává." A o zdroje tady nejde; většinou přímo poznáte zda "jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává."
Uznávám že některá víceslovná hesla je lépe ponechat i když jsou srozumitelná z částí. Problém se řeší, pokud se o smazání pro neidiomatičnost hlasuje; pak můžete posoudit, zda chcete nějaké heslo ad hoc vzdor jeho neidiomatičnosti (jeho srozumitelnosti z částí) ponechat.
Pokud vcelku není konsenzus k aplikaci onoho pravidla o potřebě idiomatičnosti, pak by bylo lepší zkusit do Wikislovník:PZH něco dopsat. Teď tam je "Formálněji řečeno, měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické." Mohlo by se tam místo toho dát "Formálněji řečeno, měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické, ale není shoda na tom že idiomatičnost je vždy podmínka nutná pro zařazení" nebo tak něco. --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 16:29 (CEST)

Smazat, založení tohoto hesla byl spíše trolling.--Juandev (diskuse) 1. 11. 2016, 18:39 (CET)

Obecně k problematice složených číslovek - určitě má smysl mít je do stovky, protože dvacet pět je synonymum k pětadvacet atp. U vyšších čísel mi to už přijde zbytečné, leda možná v případě, že by měly zažité synonymum (sto čtyřicet čtyři = veletucet), existovalo odvozené slovo (sto pětadvacet => stopětadvacítka) atp., ale v tomto případě se bez nich už snadno obejdeme.
Opačný úhel pohledu - ponechme je, ba naopak, vytvořme (roboticky) řekněme složené číslovky do milionu a rázem je český wikislovník čtvrtý nejobsáhlejší co do počtu hesel a svou kvalitou se směle může rovnat cebuánské nebo volapücké wikipedii nebo druhému nejobsáhlejšímu - malgašskému wikislovníku. Za ten pocit to někomu stojí, ne? JAn Dudík (diskuse) 2. 11. 2016, 11:29 (CET)
@JAn Dudík: A váš postoj? Ponechat, smazat, zdržel se? Děkuji. --Dan Polansky (diskuse) 5. 7. 2017, 09:08 (CEST)
Smazat. Důvodem je víra v existenci „zdravého selského rozumu“ u zdejších lidí, majících možnost rozhodnout o osudu hesla a potažmo kvalitě českého wikislovníku. --Kusurija (diskuse) 6. 7. 2017, 13:04 (CEST)

jeden milion tři sta tisíc sedm set šedesát osm[editovat]

Smazat. Dávám k diskuzi že toto heslo nesplňuje Wikislovník:PZH a sice "měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické" v kombinaci s 'Výraz je „idomatický“, pokud jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává.'

Wikislovník:PZH#Dokládání toto heslo možná splňuje, pač tuto číslovku vybral zakladatel tak, že se nachází např v http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=791.

Mám za zřejmé, že velké složené číslovky jejichž slovní části jsou oddělené mezerami do slovníku tak či tak nepatří.

Prosím redaktory aby se vyjádřili zda chtějí heslo smazat, pomocí klíčových slov "smazat", "ponechat" a podobně. --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 09:28 (CEST)

Ponechat. Idiomatičnost či neidiomatičnost je ve stávající formulaci chabý argument. Číslovka zde ničemu nepřekáží, případné vkladatele to stejně nebude bavit je sem sázet. (Ačkoliv uznávám, že to zdálky smrdí NSKITem.) --OprDopl'UprPypr (diskuse) 28. 10. 2016, 10:49 (CEST)
Viz můj argument výše v #šestnáct milionů sedm set sedmdesát sedm tisíc dvě stě šestnáct. Co je vaše horní hranice pro výši číslovky? --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 10:54 (CEST)

Smazat, provokace a trolling.--Juandev (diskuse) 1. 11. 2016, 18:40 (CET)

Ani hledáním na Googlu, ani v literatuře věnované číslům jsem nenašel nějaký konkrétní význam tohoto čísla. To ovšem samozřejmě nijak neimplikuje, že jej nemá. Mohl by tedy, prosím, vkladatel upřesnit, jaký? Děkuji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 2. 11. 2016, 12:37 (CET)

Smazat. Důvodem je víra v existenci „zdravého selského rozumu“ u zdejších lidí, majících možnost rozhodnout o osudu hesla a potažmo kvalitě českého wikislovníku.--Kusurija (diskuse) 26. 8. 2017, 13:22 (CEST)

mluvčáček[editovat]

Dávám k ověření dle Wikislovník:DOK. V hesle jsou nyní lidovky.cz, 2015-12-28 a Magazín Dnes + TV, 13. října 2016. Str. 22-23. To jsou dva zdroje a bod "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok" vyžaduje tři; jiné body Wikislovník:DOK to co vidím nesplňuje. Dále já zmínku jako je "I kvůli strachu jsou Slovem roku ‚islám‘ a ‚uprchlík‘ a vedle nich mluvčáček." nepovažuji za užití, ale dost možná nesouhlasíte.

Pokud by problém byl pouze čas doložení, stačilo by heslo ponechat v procesu rok. --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 11:50 (CET)

Problém s doložením užití bych neviděl, ten citovaný text nepovažuji ani tak za jeden z příkladů, jako spíš samotný doklad o širokém užití. Problém spíš bude s určením významu, ten současný je IMHO dost mimo, z označení jedné konkrétní osoby výčtem jí přisuzovaných negativních vlastností činí jakési zobecnění, které ale IMHO v praktickém použití neplatí. Slovo nevyjadřuje nějaké vlastnosti, týká se prostě jedné osoby. --Bazi (diskuse) 12. 11. 2016, 19:17 (CET)
Ten význam je takto uveden přímo v odkazovaném zdroji. --Auvajs (diskuse) 12. 11. 2016, 19:26 (CET)
Pardon, neměl jsem na mysli ten skutečně současný, ale ten nedávný význam. Za úpravu dle zdroje děkuji. --Bazi (diskuse) 12. 11. 2016, 19:36 (CET)
No to snad ne. "zřetelně širokého obecného užití" je snad případ pro slovo "kočka", nikoliv případ pro novotvar. "mluvčáček" přece není v širokém obecném užití. Dodnes jsem to slovo neslyšel. --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 20:01 (CET)
Já jsem jej naopak slyšel nebo ještě spíše četl už mnohokrát. Takový argument ale přeci není objektivní. Naopak velké množství odborných termínů z různých oblastí nebo slov krajových jsem v životě neslyšel, a nehádám se o nich, pokud jsou doložena. Pro existenci hesla je třeba doložit nejméně tři zdroje z různých časových období, to je objektivní kritérium. --Bazi (diskuse) 13. 11. 2016, 18:07 (CET)
Nu ano, pokud budou 3 doklady ke splnění bodu 4 z Wikislovník:DOK ("užití v trvale zaznamenávaných médiích ..."), není co řešit. Jde o to, že v případě skutečné pochybnosti by se bod 1 z Wikislovník:DOK neměl používat. To že jsem slovo neslyšel byť jsem rodilý mluvčí žijící v Česku je alespoň nějaká indikace že slovo není v širokém obecném užití. Méně známé odborné termíny a krajové termíny se bodem 1 dokládat nedají. --Dan Polansky (diskuse) 13. 11. 2016, 18:29 (CET)

Archaeopterygibus[editovat]

Dávám k ověření latinský tvar Archaeopterygibus, jež je veden co tvar od Archaeopteryx. Je Archaeopteryx latinský tvar či spíše translinguální? Protože pokud je translinguální, skloňuje se, za vzniku Archaeopterygibus?

Může tedy někdo doložit v souhladu s Wikislovník:DOK že Archaeopteryx je latinské lemma? --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 12:30 (CET)

Domnělý skloněný tvar samotný doložený v užití online není: Google search ho nachází pouze na Wikislovníku. --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 09:28 (CET)

muda[editovat]

Vypadá to na termín z oblasti managementu, ale dosti okrajový, takže by se hodilo ověřit, zda splňuje Wikislovník:PZH.--Shlomo (diskuse) 4. 1. 2017, 12:43 (CET)

A jde o ověžení významu nemo existence? Existence se dá podle mě doložit.--Juandev (diskuse) 29. 1. 2017, 09:50 (CET)
@Juandev: Můžete tedy prosím doložit alespoň existenci? --Dan Polansky (diskuse) 27. 8. 2017, 11:41 (CEST)

mluvit jak stará černoch[editovat]

Prosil bych o dodání nějakých zdrojů. Přes Google se mi to ověřit nepodařilo.--Auvajs (diskuse) 4. 1. 2017, 22:11 (CET)

mezizelená[editovat]

Prosím o ověření dle Wikislovník:PZH. Založil User:JAn Dudík. --Dan Polansky (diskuse) 12. 2. 2017, 13:17 (CET)

Odborný termín, skripta už asi nemám, ale letmý pohled na google ukazuje minimálně dva výskyty v univerzitních materiálech. V technických podmínkách výpočtu SSZ se mi výraz nalézt nepodařilo, ale to může být i tím, že příslušný program má velice mizerné vyhledávání (i ovládání). JAn Dudík (diskuse) 13. 2. 2017, 08:52 (CET)
Drobnost: Odkaz jsem původně zadal co WS:PZH, s "WS" na začáteku. To pak nahradil JAnDbot za "Wikislovník", čímž porušil princip, že do příspěvků se zasahuje jen výjimečně, v naléhavých případech. --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 12:14 (CEST)

DoS[editovat]

DoS coby zkratka pro diskusi o smazání, je interní wikitermín, který IMHO nepronikl nikam mimo wikikomunitu, není dosud doloženo jeho široké rozšíření ani přítomnost v žádném ze slovníků. A to už tu máme i anglický protějšek AfD. Ten ale třeba na enWikt vůbec neexistuje a na deWikt má existenci zajištěnou jen jako zkratka pro Alternative für Deutschland. Domnívám se, že ani AfD ve významu diskuse o smazání nemá dostatečně doloženou existenci, stejně tak třeba japonská verze 削除依頼. Ale rád se nechám přesvědčit, že k nim existují zdroje mimo samotnou Wikipedii. --Bazi (diskuse) 14. 2. 2017, 15:24 (CET)

Obecně. Wikislang by mohl být jednou z mála výjimek pro druh termínů, pro něž nejsou potřeba zdroje. Každý uživatel si totiž ten termín může ověřit sám svou vlastní zkušeností. Takže bych byl pro uvedení výrazů jako loutkový účet/loutkovodič/loutkař, revert/revertovat apod. Nicméně je otázka, do jaké míry jsou wikislangem zkratky. Podle mě to není slang v pravém slova smyslu, je to obyčejná zkratka. Příklad z trochu jiného prostředí: spojení „mezinárodní právo soukromé“ se běžně zkracuje na MPS. Nicméně zkratka MPS podle mě není „právnický slang“. Tím je to, až když že místo "em pé es" řekne třeba "empéesko". DoS není wikislang, ale zkratka. Interní zkratka. Jsem spíše pro smazání. --Auvajs (diskuse) 14. 2. 2017, 16:10 (CET)
@Kusurija: Je to zkratka využitelná jen pro prostředí české Wikipedie. A pochybuju o tom, že někdo půjde hledat význam té zkratky na Wikislovník. Přišlo by mi užitečnější to vložit někam do hlavního NS Wikipedie (podobně jako na w:en:AfD nahoře: „On Wikipedia, AfD refers to Wikipedia:Articles for deletion.“) --Auvajs (diskuse) 14. 2. 2017, 16:30 (CET)
Případně by se mohla udělat stránka Wikislovník:Wikislang a zde tyto termíny uvést. JAn Dudík (diskuse) 15. 2. 2017, 20:10 (CET)
Tak takové věci by ale mohlo jít doložit dle PZH, čili netřeba vyjímek.--Juandev (diskuse) 16. 2. 2017, 14:16 (CET)

mastění[editovat]

Podle IJP je verbální substantivum slovesa mastit maštění. Nicméně v ČNK, korpus syn vidím 10 výskytů s tímto zápisem. Zařadit/nezařadit? Je to překlep či není? Já nevím. Pozn: maštění má v ČNK 292 výskytů. --Auvajs (diskuse) 18. 2. 2017, 18:26 (CET)

Dle Google books to vypadá jako archaický tvar (česky zastaralý?), nacházející se například v OSN[5]. Dle Google books je existence ke splnění Wikislovník:PZH doložena. Že jsou však doloženy všechny tři smysly pochybuji; doložený vidím ten první. Pomůže nám s hledáním dokladů User:Juandev coby zakladatel hesla?
Mimochodem, mě se "mastění" líbí víc :), ale to pochopitelně slovník nezajímá. --Dan Polansky (diskuse) 25. 3. 2017, 09:42 (CET)
Tak jsem Vám to tam nandal i s odkazy. Stačí to?--Juandev (diskuse) 29. 3. 2017, 08:41 (CEST)
Bohužel ne. To, že ukázky byly nevhodně citované a přiřazené k jiným významům, by se ještě dalo napravit, ale s tím, že dokládaly užití slovesa, zatímco celá ověřovací debata je vedena o správnosti tvaru verbálního substantiva, se asi nic dělat nedá :( --Shlomo (diskuse) 29. 3. 2017, 09:39 (CEST)
Áha, teď to vidím. Tak se přimlouvám před smazáním přesunout na sloveso, ať se ta data nepostrácí.--Juandev (diskuse) 29. 3. 2017, 14:15 (CEST)

lulín[editovat]

Lze doložit lulín ve významu penis, dle Wikislovník:PZH? Nenacházím žádné doklady. Má někdo lepší štěstí? Stránku jsem založil dle synonym v šulín. --Dan Polansky (diskuse) 5. 7. 2017, 11:02 (CEST)

Doklady nemám. Obecně mi nepřipadá dobrý nápad zakládat hesla se záměrem dát je k ověření. (Jinak jak už jsem myslím i v minulosti psal, možná i víckrát, pro tyto i pro mnohé další případy by mi přišlo nejlepší tuto stránku (Wikislovník:Žádost o ověření) zrušit a mít jinou centrální stránku pro diskutování o tom, zda konkrétní stránka nebo skupina stránek bude na Wikislovníku. Může se to jmenovat třeba Diskuze o zařazení na Wikislovník; diskutovalo by se jednak ex post o stránkách již založených (které někdo zpochybňuje, resp. navrhuje smazat), ale i ex ante o stránkách ještě neexistujících (potenciální autor si není jistý, zda jsou splněny PZH). Další věc je, že by se na této stránce nemusely řešit jen hesla v hlavním NS, ale i přílohy a konec konců stránky v jakémkoli jiném NS. A poslední věc, nemusela by se tam řešit jen nějaká konkrétní stránka, ale třeba i skupina stránek nebo dokonce zařazení celého jazyka.) --Auvajs (diskuse) 5. 7. 2017, 22:48 (CEST)
Tak ono se něco najde, ale dá to práci.--Juandev (diskuse) 25. 9. 2017, 22:35 (CEST)
Ono "něco" je diskuze na diskuze.libimseti.cz, jež nejspíš nesplní "v trvale zaznamenávaných médiích" a navíc neobsahuje "lulín" s dlouhým i nýbrž "lulin" s krátkým i. A i kdyby tyto dvě vady nebyly, WT:PZH s žádá doklady užití tři. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 23:08 (CEST)
A což já bych řekl, že to naopak PZH vyhový. Selským rozumem, hledáme užití ve stejném významu v dostatečně velké komunitě osob. A hodil jsem odkaz v Googlu, protože nemám čas to hledat. Ale hledat se to dá i takto.--Juandev (diskuse) 13. 10. 2017, 22:31 (CEST)
3 výskyty nalezené na internetových diskuzích? To je mi panečku kritérium pro zahrnutí. Na en wikt chápeme "v trvale zaznamenávaných médiích" jinak. Kdybych byl mladý člověk a chtěl prosadit nové slovo do slovníku, domluvím se s kamarády, nezávisle napíšeme příspěvky do nějakých diskuzí, a máme slovo ve Wikislovníku. Čili chápat "v trvale zaznamenávaných médiích" coby "včetně v kterékoliv internetové diskuzi" má alespoň jednu dost nepěknou vlastnost. --Dan Polansky (diskuse) 13. 10. 2017, 22:39 (CEST)

Jeden ne úplně jasný příklad užití je v ČNK, zdrojem "Deníky Moravia, 12. 5. 2007": Terkel totiž není úplně typický animovaný film. Hýří vulgárními dialogy, postavičky se v něm s oblibou navzájem odkopávají hodně daleko a ještě se nebojí k tomu přidat pár pěkně peprných nadávek jako vyxxdaný eskymačky syn, lulín z jelena, motherfucking víla nebo aspoň Čumíš jak Véna z hradu. --Auvajs (diskuse) 9. 10. 2017, 13:03 (CEST)

trezorový film[editovat]

Ověřovací šablonu vložil JOtt se shrnutím „dopl., ověřit idiomatičnost. Stejně tak existují trezorové knihy, snímky, fotografie.“ --Auvajs (diskuse) 18. 9. 2017, 22:56 (CEST)

K idiomatičnosti: „trezorová kniha“ jsem ve významu „zakázaná kniha“ na Googlu vůbec nenašel. Mám za to, že se spíše říkalo „samizdatová kniha“, což ovšem bylo něco jiného. „Trezorová fotografie“ taky 0 výsledků. „Trezorový snímek“ pak je totéž jako trezorový film, čili jedná se o synonyma. Na druhou stranu jsem našel na Googlu pár výskytů pro „trezorové album“. Pro srovnání ovšem ČNK (největší) korpus syn v5 má 329 výskytů pro "trezorový film", ale pouze 1 (!) výskyt pro "trezorové album" a "trezorovou kniha" (92 hitů pro "trezorový snímek")... Když to shrnu, spojení "trezorový film" se podle mě široce používá, "trezorový snímek" je spíše stylistická alternativa. Ostatní téměř nepoužívané obsahující "trezorový" jsou evidentně vytvořeny po vzoru trezorového filmu a používány víceméně příležitostně.--Auvajs (diskuse) 18. 9. 2017, 23:10 (CEST)
Trezorovou knihu lze nalézt např. zde: [6]. I jediný výskyt spojení "trezorové album" v ČNK je dalším dokladem toho, že použití není omezeno na film. Stále se tedy domnívám, že se jedná o spojení adjektiva a pouze jednoho z možných podstatných jmen, význam tedy lze odvodit ze složek. Na tom podle mě nic nemění zjištění, že v ČNK se vyskytuje zejména spojení "trezorový film".--JOtt (diskuse) 3. 10. 2017, 17:34 (CEST)
Nicméně to vypadá že trezorový film je "tatíček" těch dalších řídkých užití. Za sebe bych ponechal: drtivá většina užití trezorový v tomto významu je ve výrazu trezorový film, jenž tím pádem není ani tak moc součet částí jako spíš původce části jež se teprve probouzí k nezávislému životu coby samostatná entita. Leda bych se pletl.--Dan Polansky (diskuse) 6. 10. 2017, 20:22 (CEST)

habub[editovat]

České heslo ve významu "písečná bouře". Lze ověřit ke splnění WS:PZH? Založil JAn Dudík. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 22:02 (CEST)

Vložil jsem do hesla dvě citace, obě sice od stejného autora, ale různé knihy. V další knize ze série se vyskytuje haboob. Ještě případně zkusím najít, jestli není slovo i v nějaké Mayovce.JAn Dudík (diskuse) 25. 9. 2017, 22:19 (CEST)
Dvě citace od téhož autora by na en wikt nebyly nezávislé; avšak WS:PZH#Nezávislost obsahuje starší formulaci ze které není toto jasné. Mě přijde intuitivně jaksi zřejmé, že dvě citace téhož autora by se měly počítat co jedna, neb pokud to slovo používá pouze jeden autor a nikdo jiný, pak další a další citace téhož autora na tom nic nemění, i kdyby z různých knih. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 23:14 (CEST)
@JAn Dudík: Mohl byste prosím u těch dvou citací děl od W. E. Johnse uvést překladatele, ať už v hesle nebo zde? Neboť za volbu českých slov je odpovědný překladatel. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 23:23 (CEST)
Prohledal jsem narychlo e-knihy o Bigglesovi, kde si vybavuji, že se slovo vyskytovalo. Nacházím obě varianty od minimálně čtyř překladatelů:
  • Na stopě - překladatel v databázi knih neuveden. Pokud se jedná o reprint z roku 1940, je překladatelem nějaký Ing. A. Kyzlink - habub
  • Biggles v Africe - překladatel neuveden, habub
  • Arabská nafta - Jiří Hora - haboob
  • Brání poušť - Milan Hausner - haboob
  • Hrob krále pouště - Pavel Kaas - haboob
Já bych u těchto slov spíše rozporoval příznaky. Tyhle přepisy z cizích slov v krásné literatuře existují, ale otázka je, jestli je někdo někdy užíval i jinde, nebo si to vymysleli sami autoři.--Juandev (diskuse) 13. 10. 2017, 22:29 (CEST)

CYBORG[editovat]

Dávám k ověření, ve slovnících nalézám jen variantu cyborg. Je tedy podezření, že existuje slovo, nikoliv zkratka CYBORG.--JOtt (diskuse) 3. 10. 2017, 17:27 (CEST)

Cs wikt heslo je vedeno co anglické. Google Ngram Viewer umí rozlišovat malá a velká písmena a pro dvojici cyborg, CYBORG nachází toto, tedy "cyborg" masivně vítězí nad "CYBORG". Z toho plyne že někde v korpusu Google Books jsou i nálezy verzálkové, ale nevyplývá mi z toho nic jiného než že CYBORG se má smazat jako nezajímavý verzálkový tvar od cyborg, stejně jako nechceme PRAHA, jež na ceduli jistě je k vidění. --Dan Polansky (diskuse) 6. 10. 2017, 20:12 (CEST)

huhňán[editovat]

Šablonu Ověřit vložil 28. 4. 2017 bez zdůvodnění Shlomo. Já dodávám, že ČNK 0 výskytů. Ale mohl by to být trpný rod slovesa huhňat ;) --Auvajs (diskuse) 9. 10. 2017, 13:00 (CEST)

Podotýkám, že ověřovací šablona byla vložena pouze k substantivu. Slovesný tvar je v hesle uveden rovněž a zpochybněn nebyl.--Shlomo (diskuse) 9. 10. 2017, 13:03 (CEST)
Pravděpodobně by mohlo jít o (jihočeský) nářeční výraz, poprvé jsem toto slovo v tomto významu slyšel od své manželky. Oba výskyty na googlu v diskusích dokládají, že někdo toto slovo v tomto významu používá. Na doložení to jsitě nestačí, ale třeba to po,může nasměrovat k nějakému zdroji.JAn Dudík (diskuse) 9. 10. 2017, 13:21 (CEST)
A proč by to nemělo stačit? PZH 4. Pokud se doloží, že to používá v onom významu dostatečně široká skupina lidí tak to stačí.--Juandev (diskuse) 13. 10. 2017, 22:26 (CEST)
Vedeno co "(nářečně, slangově, řidčeji) hlen z nosu". Zdůvodnění nominace zřejmé: na širém webu téměř nikde nic, čili téměř na rychlosmaz. --Dan Polansky (diskuse) 10. 10. 2017, 21:01 (CEST)
Tak hledal jsem a pár výskytů jsem našel. Nicméně z žádného z nich není jasné, že to má ten význam, jaký tu uvádíme mi. Trošlu se mi zdá, že to má ve skutečnosti jiný význam. To slovo se vyskytuje v nějakých databázích, které nevím jak vznikly - jedna z nich to asi přebírá z francouzského Wikislovníku. Při bližším prozkoumání Wikislovníků, zjišťuji, že poprvé to použil user:Diligent v roce 2012 na fr.wikt, poté Andres 2015 na et.wikt a naposedy v roce 2017 to bylo použit na cs. Nikdo z nich neuvedl zdroj a je otázka, jestli od sebe jen neopisují, nebo neopisují z databází, který tento záznam převzali. Tak jsem rozeslal žádosti o zdroj (Diligent, et:Kasutaja arutelu:Andres#huhňán a Diskuse s uživatelem:Btwmanejlepsithighs#huhňán), a třeba to něco přinese.--Juandev (diskuse) 5. 3. 2018, 00:40 (CET)

vykousnout se[editovat]

Neznám, online slovníky taky ne, ale google nějaké výskyty našel, takže dávám komunitě k posouzení, zda splňuje WS:PZH.--Shlomo (diskuse) 20. 11. 2017, 19:07 (CET)

Jak se s tím setkávám já, tak to oproti aktuální "definici" znamená spíše s někým se vyspat. --2A02:A03F:3E5A:A500:7DFA:F792:AFA1:CD9E 20. 11. 2017, 21:59 (CET)
Co vidím tak nesplňuje. Google Books: vykousnul,, Google Books: vykousnula, Google Books: vykousnuli. Čili dokonce i bez "se" není k nalezení. Možná někdo něco najde na ČNK korpusu. --Dan Polansky (diskuse) 9. 12. 2017, 15:10 (CET)
No jo, to se musí hledat jinak: vykousl[7], vykousla[8], vykousli[9]. To dokládá vykousnout; zvratný tvar s "se" nenacházím ale třeba někdo bude mít lepší štěstí.
Jinak k onomu smyslu "líbat" je relevantní hledání "vykousli"[10] na širokém webu. Tady ve stylu jedna paní povídala: "jestli jste se líbali styl francouzak tak jste se vlastně vykousli" a "A není to jako když se řekne že se dva vykousli, to znamená, že se líbali, u nás se ještě říká skousli". Nebo další ze širokého webu: "tak me chytl kolem pasu a zase jsme se vykousli. Bohužel me videl Kuba a dost se na me nasral" a "Potom jsme se domluvili, že mě doprovodí na autobus, kde jsme se vykousli asi ještě 2x.", "Ta jsem tam přišla no a vykousli jsme se , užívali si jeden druhého ,ale pak to začlo bejt trošku víc a prožili jsme petting", "vykousli jsme se a pak došlo i na mazlení v posteli", "Pod barem za barem jsme se, puberťák by řekl vykousli, já jakožto distingovaná mladá žena řeknu LÍBALI." Na WS:PZH to asi nestačí neb jsou to samá fóra a tak, ale jinak doklady docela dobré. --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 21:39 (CET)
Našel jsem na netu, že vykousnout znamená to co má znamenat vykousnout se. Tedy soudím, že tu máme chybua za nejvhodnější postup v tomto případě vydím mazání.--Juandev (diskuse) 5. 3. 2018, 00:07 (CET)

schl[editovat]

Viz Diskuse:schl.--Shlomo (diskuse) 17. 2. 2018, 19:38 (CET)

Tvar je neformální (nebo hovorový, obecný, nebo jaký) a IJP neformální tvary neuvádí. Otázka je zda je ochota žádat ověření skloněných tvarů spíš než pouze lemmat. A co si pamatuju tady taková ochota nebyla. Co možná lidé chtěli je že skloněné tvary jaksi "oficiální", vyrobené podle "certifikovaných" skloňovacích vzorů se dokládat nemusí, zatímco různé hovorové a oblastní skloněné tvary musí; nevím.
Buď jak buď, "schl" je zastíněno při hledání jakousi zkratkou, tak jsem dal místo toho hledat "uschl", což mi našlo Český jazykový atlas od Jan Balhar, ‎Jan Chloupek, ‎Jan Petr 2005, a dále:
  • Červánky 1903: "Když nátěr uschl ..."
  • Vaníčková 2008: "... najednou uschl."
  • Pejml 1941
  • titul:Lesnická práce 1923
  • Wernisch 2005
  • titul:Lužickosrbský věstník 1935
  • ad.
Ovšem Gramatika současné češtiny 2014 Lingea praví že "Podobu pouze s -nu- mají slovesa schnout a tknout se, jejich předponové odvozeniny pak mají dva tvary: doschl/doschnul, oschl/oschnul, proschl/proschnul, uschl/uschnul, ...". To by nahrávalo tomu, že "uschl" sice doložené je ale "schl" nikoliv. Mě přijde že jsem "schl" musel slyšet. Otázka je jaké si vymyslet vyhledávací výrazy aby šlo "schl" najít.
--Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 08:51 (CET)
Připuštěno že "uschl" je i v IJP: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=uschnout. --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 08:56 (CET)
Pro ověření že IJP oblastní tvary neuvádí: oblastní tvar dělajou je doložitelný v užití v Google books, nicméně http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=dělat ho neobsahuje. --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 09:01 (CET)
Není rovněž nutné uvádět zdroje u informací o ohýbání slov, která patří do méně běžné terminologie (např. odborné), v kodifikačních příručkách je nenajdeme, není však u nich pochyb, že odpovídají mluvnickým vzorům uvedeným v běžně dostupných příručkách a učebnicích, jež pojednávají o mluvnici češtiny. U slova schl jakožto údajného tvaru slovesa schnout je naopak jasné, že mluvnickému vzoru neodpovídá (resp. na něj tento není použitelný). Tvrdíte-li, že jde o tvar neformální, hovorový, obecný apod. (přičemž heslo v současné podobě nic takového nenaznačuje, ale to je napravitelný technický detail), nelze proti tomu nic namítat, ale je potřeba takovou informaci patřičně doložit.
Spory, na které jste asi narážel, se vedly (a vedou) o případech, kdy nebyla pochybnost o tom, jakou morfologickou podobu bude příslušný tvar (typicky plurál u proprií, komparativ či superlativ u některých adjektiv) mít, ale o tom, zda jej lze v jazyce smysluplně použít a zda jej tedy lze považovat za součást slovní zásoby příslušného jazyka.
Dokládání pomocí tvarů uschl, oschl apod. ničemu nepomůže, protože (jak jste si sám všim[nu]l) gramatické příručky výslovně uvádějí, že u sloves s předponou je na rozdíl od bezpředponových zkrácená podoba příčestí minulého přípustná.--Shlomo (diskuse) 4. 3. 2018, 14:44 (CET)
Přijde mi že máte pravdu a že "schl" je třeba doložit, bez ohledu na to je že to poměrně plauzibilní lidové odvození z "oschl", "uschl" a pod. "schl" nevidím, ale našel jsem "schla":
  • Zpěvy páteční, Jan Neruda: "A duše stromu schla a schla, až zchřadla ..."
  • Spisy: Stratonika, Julius Zeyer, 1906: ... avšak Fenicia neztrácela juž své bledosti, v neštěstí nabyté, schla a schla a oči její hořely neustále jako světlo věčné lampy.
  • Ignát Herrmann, 1930: "Tak se jí po milém zaměstnání zastesklo, že schla a schla ..."
Jenže na to Lingea 2014: "V ženském a středním rodě a v množném čísle je už kmen bez -nu-, protože potíže s výslovností zde odpadají: schla, schlo, schli; ..."
Takže k schl samotnému žádné doklady nemám, a ty pro "schla" užít nelze. --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 15:05 (CET)
Jen pro zajímavost, našel jsem jedno užití. Tady u tohoto tvaru mám velký problém najít další tvary, které by mohli stát v potenciální větě, takže zatím jen toto.--Juandev (diskuse) 5. 3. 2018, 00:14 (CET)
Obávám se, že výskyt slova v textu, který má demonstrovat, jak blbě to vypadá, nelze považovat za „užití“ ve smyslu WS:PZH#Dokládání: Doložení znamená ověření prostřednictvím: […] užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam […] To vylučuje výskyt v čistých seznamech slov, komentářích o formě slova jako například „Slovo ‘foo’ má tři písmena,“ osamělé definice a zkonstruované příklady, jak by mohlo být slovo použito. --Shlomo (diskuse) 5. 3. 2018, 08:08 (CET)
Souhlas, a dobrý nález. Z textu vyplývá, že by šlo dokonce na cs wikt rozlišovat mezi užitím a pouhou zmínkou. --Dan Polansky (diskuse) 10. 3. 2018, 20:34 (CET)

dežot[editovat]

Prosím o dodání zdroje. --JOtt (diskuse) 24. 2. 2018, 19:57 (CET)

Hodil jsem tam tři zmínky a jistě by se dalo najít víc. Internet je tím prošpikován. Navíc je to slovo oficiálně zaznamenáno v té bakalářské práci.--Juandev (diskuse) 27. 2. 2018, 14:55 (CET)
Já měl za to, že se to píše debžot. Nebo jde o jiné slovo ?JAn Dudík (diskuse) 3. 3. 2018, 23:00 (CET)
Dvě varianty, kde každá z nich se nejspíš vyslovuje jinak. Já znám "debžot". --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 08:33 (CET)
WS:PZH: "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok.", tučně ode mě. Nemyslím si že http://www.slovodne.cz a http://blackpanters.webgarden.cz/ jsou "trvale zaznamenávaná média", byť ta fráze je poněkud nejasná i na en wikt, odkud byla přeložena. Oproti tomu, zmíněné Novotná, Hana. 2010 mi přijde bez problémů; nespadá však pod "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku nebo", doslovně čteno, a tedy by to chtělo doklady tři, v "trvale zaznamenávaných médiích". --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 08:33 (CET)
Pane kolego, samozřejmostma mě tu nemusíte zatěžovat, je to ztráta času. Já sem hledal výskyt, ale nesnažil jsem se najít to, aby to odpovídalo pravidlům, protože to stojí čas. Nicméně z toho co vidím, se dá říct, že by se mohlo najít to co požadují pravidla. --Juandev (diskuse) 5. 3. 2018, 00:04 (CET)
Tyto dva zdroje jsem si tedy dovolil z hesla odstranit ([11], [12]). Případně rozporujte. --Dan Polansky (diskuse) 10. 3. 2018, 13:56 (CET)

prostituté[editovat]

Prosím o dodání zdroje. Příručka IJP uvádí jen tvar -ové.--JOtt (diskuse) 8. 3. 2018, 17:51 (CET)

Nacházím pouze toto:
  • Fifková ‎Weiss Procházka 2008: "Pracují však převážně v komerční sexualitě, ať již jako prostituté či pornoherci, ..."
Povinnost dokládat skloněné tvary je sice nejasná, nicméně v WS:Ověřitelnost čteme že "Mezi takové zdroje v češtině považujeme např. kodifikační příručky jako Pravidla českého pravopisu (včetně tzv. Pilipova dodatku), Slovník spisovné češtiny a Akademický slovník cizích slov. Jako referenční zdroj je také možno využívat Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český. Není proto potřeba zdrojovat informace o ohýbání či významu slov, která lze najít v těchto příručkách"; tučně ode mne. Na druhé straně je WS:Ověřitelnost vcelku ve sporu s WS:PZH a sice "žádný vlastní výzkum. Vlastním výzkumem se zde rozumějí informace, které uživatelé do Wikislovníku vložili, aniž byly předtím publikovány důvěryhodným zdrojem (např. uznávaným vědeckým časopisem, v učebnicích apod.)", takže těžko říct v jakém rozsahu na WS:Ověřitelnost brát ohled.
--Dan Polansky (diskuse) 10. 3. 2018, 14:07 (CET)
Možná, že formulace v WS:Ověřitelnost není úplně šťastná. I když to je napsáno, jak citováno výše, správnější by mi přišlo: "Není proto potřeba zdrojovat informace o ohýbání či významu slov, které lze najít v těchto příručkách". Pokud pak příslušný tvar nelze dohledat, je nutno jej doložit jinak. V opačném případě, kdybych to trošku přehnal, lze založit třeba hesla Číňanové nebo kaštanoma a dokládat není nutno nic.--JOtt (diskuse) 10. 3. 2018, 20:10 (CET)
Takhle, souhlasím aby "prostituté" podléhalo dokládací povinnosti. Ostatně WS:PZH nic co by zbavovalo skloněné tvary dokládací povinnosti neobsahuje, kromě snad "zřetelně širokého obecného užití". Byly tu sice jisté hlasy, podle kterých se pravidelně a očekávatelně utvořené skloněné tvary dokládat nemusí. Nicméně prostituté by musel být tvar podle vzoru předseda, a tedy od lemmatu *prostituta, takže očekávatelný tvar od prostitut (vzor muž) to není. Naopak plurál prostituti (jakoby muži) je snadno doložitelný v užití. U tvaru prostituté je dokladová nouze a po uplynutí dostatečného času je zralý na smazání. --Dan Polansky (diskuse) 10. 3. 2018, 20:30 (CET)
Abych se opravil, prostituté by mohl být uvěřitelný plurál od prostitut, stejně jako Číňané je plurál od Číňan (a dále občané, Marťané, Římané, Slované, aj.) a konšelé je plurál od konšel (a dále manželé, spasitelé, učitelé, aj.). Řečeno jinak, někdy se skloňovací přípona -é uplatňuje u mužských vzorů i tam kde lemma končí na souhlásku. --Dan Polansky (diskuse) 10. 3. 2018, 21:34 (CET)
Nacházím následující mimo Google books; případě rozporujte zda jsou zdroje dost dobré, dost "trvale zaznamenané":
  • Byli často černí, černé nebo latino, chudí, transvestité, prostituté, bez domova a viditelně queer. novyprostor.cz[13]
  • AI připouští, že problém je "výjimečně složitý", avšak domnívá se, že z dekriminalizace budou mít prospěch právě prostitutky a prostituté jako skupina nejvíce odsouvaná na okraj společnosti., tyden.cz[14]
  • Postávají na okrajích silnic. Jsou ve veřejných domech i na telefonu, připravené posloužit svým zákazníkům ve dne i v noci. Prostitutky a prostituté. zena-in.cz[15]
  • Na hlavním nádraží nakonec kromě narkomanů skončili i prostituté a prostitutky a ... zpravy.idnes.cz[16]
  • Prostitutky a prostituté ale namítají, že zákon je ve skutečnosti mnohem více ohrozí, ... novinky.cz[17]
  • ... homosexuální prostituté, kteří jsou často heterosexuálně orientovaní, ale z komerčních důvodů se prodávají mužům. is.muni.cz[18]
  • Máme v paměti popřevratové výtvory typu narkomané, prostituté. jazykovednesdruzeni.cz[19] -- Toto je jen zmínka, ale zajímavá.
--Dan Polansky (diskuse) 11. 3. 2018, 14:09 (CET)
Ta poslední uvedená zmínka není "jen" zmínka, nýbrž je velmi relevantní, protože pochází od renomovaného lingvisty. A BTW dokládá, že tvar s -é se sice používá, ale jeho jazyková správnost je přinejmenším pochybná.--Shlomo (diskuse) 17. 3. 2018, 20:32 (CET)
Pokud pán nevysvětluje proč je správnost pochybná, pak to že je renomovaný považuji za ne příliš důležité; nerad bych se dopouštěl logického klamu argument autoritou. Mě vždy zajímají důkazy, doklady a rozbory, nikoliv prosté záporně hodnotící výroky. Zajímají mě takové objekty jimž hrozí vyvrácení. Naopak pouhá renomovanost je uvěřitelná a nenabízí možnost vyvracení, a je z vědeckého hlediska vcelku irelevantní. --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2018, 20:47 (CET)
Tady ovšem nejsme na vědecké konferenci, nýbrž na otevřeném wikiprojektu, kde má podle zásad ověřitelnosti i zcela nezdůvodněné tvrzení publikované věrohodným zdrojem větší váhu než sebelépe vyargumentovaný vlastní výzkum editora.--Shlomo (diskuse) 17. 3. 2018, 21:56 (CET)
To mi z WS:PZH až tak úplně nevyplývá. Ověřitelnost jistě, ale otázka je čeho a jak; zejména podle mě faktů a je dost otázka zda takzvaná "jazyková správnost" patří mezi fakta nebo spíš libosti a nelibosti. On pojem "pochybné jazykové správnosti" je poněkud pochybný a renomovaný lingvista/vědec by s ním měl zacházet velmi opatrně, chce-li zůstat vědcem. Vzhledem k tomu ostatně nezbývá než připustit, že mnozí takzvaní renomovaní lingvisté v tomto směru vědci nejsou, zvlášť v kontinentální Evropě. Tím se ovšem nechci dotknout onoho lingivsty výše; o něm konkrétně nic nevím. --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2018, 22:20 (CET)
To vyplývá ne z WS:PZH, ale z WS:Ověřitelnost. Pojem "jazyková správnost" není použit v článku, je to moje interpretace (anžto nejsem renomovaný lingvista, mohu si to dovolit ;). Doslovnou citaci jsem neuváděl, tak nějak jsem předpokládal, že jste ten článek (nebo aspoň jeho relevantní část) četl…--Shlomo (diskuse) 17. 3. 2018, 23:16 (CET)
Četl. Četl jsem například následující: '(2) Pronikání koncovky -é ke jménům jako kosmonauté znám z přednášek prof. Jedličky jako příklad spíš nemístné honorifikace než dynamiky tvaroslovného systému. Máme v paměti popřevratové výtvory typu narkomané, prostituté a já dodám z prostředí mně známého koncovky katecheté, asketé, apoštolé, pokládané jaksi za „lepší“ než jejich protějšky katecheti, asketi, apoštolové.' (italiku vynechávám). Z toho lze tušit že autor prohlašuje jmenované tvary za případy "nemístné honorifikace". Co z toho? Bude nyní tvar kosmonauté, dobře doložený na Google books, prohlášen za "nespisovný" neb v IJP není[20]? A nebo bude zavedena nová značka, (nemístná honorifikace), jež se umístí na definiční řádek? A konečně, mluvíme stále ještě o faktech nebo spíš o hodnotících soudech jako je slovo nemístný? --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2018, 23:55 (CET)
Mno. Třeba by šlo užít značku (hyperkorektní). Tento výraz se v české jazykové literatuře poměrně hojně užívá. Takovému výrazu lze dát popisný obsah, a nikoliv pouze hodnotící. A značku by šlo užít i na "prostituté". Pro odlehčení, v jednom výskytu nacházím hezké české "přespisovnělý".--Dan Polansky (diskuse) 18. 3. 2018, 08:31 (CET)

Omlouvám se, je to z mé strany omyl, mělo být založeno na tvaru prostitutové. Kolegou výše nalezené příklady dokládají, že někdy chybují i žurnalisté, jazyková příručka je v tomto nekompromisní. :-) --Ovčáček čtveráček (diskuse) 16. 3. 2018, 15:31 (CET)

Ale proč by to měla být chyba? Vždyť skloňovací přípona -é je u vzoru muž poměrně rozšířená, jak uvedeno. Nacházíme ji mj. u hosté od host, kde host stejně jako prostitut končí na t, a Asiaté od Asiat. Též ji nacházíme u Židé od Žid, kde d je v podobné skupině souhlásek co t. Tvar prostitutové je v Google books doložený pouze hraničně, a není z hlediska doložitelnosti o moc lepší než prostituté; z hlediska morfologické uvěřitelnosti si tvary též vypadají rovny, nebo ne? --Dan Polansky (diskuse) 16. 3. 2018, 18:35 (CET)
Sebeoprava: prostitut je dle vzoru pán, ne muž (2. pád -a), stejně jako Asiat, host a Žid, ale i manžel a Číňan. --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2018, 09:27 (CET)
Rozdíl je v tom, že u vámi uvedených příkladů IJP výslovně uvádí plurálovou koncovku -é jako přípustnou, zatímco u hesla "prostitut" uvádí pouze tvary prostituti a prostitutové. Obdobně i u životného hesla "substitut", takže nelze spoléhat na to, že jde o překlep. Netvrdím, že IJP je neprůstřelnou autoritou, ale určitě je dostatečným důvodem pro trvání na dodání věrohodného zdroje, tvrdíme-li opak.
Výskyt v médiích sice dokládá splnění požadavků pro existenci hesla, nicméně jde-li o nespisovný tvar, měl by být takto označen.--Shlomo (diskuse) 17. 3. 2018, 20:22 (CET)
Pokud je přání tvar označit co "nespisovný", pro mě za mě. Ale smazán by být neměl neb splňuje WS:PZH, leda by někdo rozporoval že uvedené zdroje jsou "trvale zaznamenané". Jinak děkuji za odkaz na životné substitut; to je velmi podobné slovo. Nicméně tvar "substitutové" má na celém webu jediný nález. Takže tvar je "spisovný" protože ho posvětila IJP, byť ho téměř nikdo nepoužil. Nu což. --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2018, 20:41 (CET)
Existence a zařaditelnost je doložená. Co se týče příznaku, nestačí ho doložit tím, že slovo není v příručce, zvlášť když máme indicie, že spisovná slova takovou koncovku používají, a když máme čilý výskyt ve spisovných textech. Za mě nic nenasvědčuje tomu, že nejde o nedokonalost/nedůslednost příručky a že nejde o spisovný, leč třeba řidčí tvar. --Palu (diskuse) 21. 3. 2018, 07:36 (CET)

Tf-idf[editovat]

Prosím o dodání zdroje. Ve slovnících nenalézám.--JOtt (diskuse) 13. 3. 2018, 19:23 (CET)

Vloženo co český termín označující jistou metodiku. V Google books nenalézám. Jinak je to na české WP: W:Tf-idf. --Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2018, 13:40 (CEST)

sixth-straight[editovat]

Podle mě není slovní spojení idiomatické, lze je rozložit na slova sixth a straight.--JOtt (diskuse) 26. 3. 2018, 16:29 (CEST)


negrant[editovat]

Údajný neologismus (tomu bych i věřil) s hanlivým významem, bez uvedení zdrojů. Prosím doložit splnění podmínek WS:PZH.--Shlomo (diskuse) 15. 4. 2018, 07:32 (CEST)

Například viz tato diskuze. Cituji:

Orbána jim závidím

ꓤꓳꓕꓯꓪꓱꓤꓘ (26879) 14.04.2018 23:07:20

Je to vlastenec a má, jak se říká, koule. Zná potřeby většiny (ano, většiny, bolševici, většina rozhoduje!) svého národa a řídí se jimi bez ohledu na odpor a výhrůžky cizích zemí. Co dělal Socbot s Chovancem? Chvástali se, že sem negranty tahat nebudou, jak si žádala VĚTŠINA národa. Co dělali? Tajně je sem tahali.

--37.221.249.96 15. 4. 2018, 08:58 (CEST)

Cituji WS:PZH: "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok", kurzíva ode mne. Takže máme citaci jednu, a nikoliv tři, a je to citace z diskuze na denik.cz, což pochybuji že splní "v trvale zaznamenávaných médiích". A ten diskuzní příspěvek už tam není; možná ho někdo ze serveru smazal. Takže v tuto chvíli počítám nula dokladů ke splnění WS:PZH. --Dan Polansky (diskuse) 15. 4. 2018, 09:08 (CEST)
Tady je Google web search, lang=cs, "negranty". Tam nacházím "Buď rád, že nejseš v Itálii, jinak by Ti tam vnutili ubytovat negranty", ebastlirna.cz; a dál "Predpokladam, ze madarsky plot cigranty a negranty nezastavi, budou hledat dalsi cesty, a je jen otazka casu nez nejakou najdou.", motorkari.cz; ani jedno není v trvale zaznamenávaných médiích, řekl bych. --Dan Polansky (diskuse) 15. 4. 2018, 09:13 (CEST)

Pakliže se jedná o výrazivo mezi lidmi relativně rozšířené a především chápané, avšak v diskuzích ještě hojněji cenzurované, a to i v blozích takovýchto médií (např. iDnes), pak není pravděpodobné, aby bylo v médiích zakotveno na delší dobu, leda by uživatel tohoto slova například vlastnil vlastní webovku a provozovatelem serveru nebyl cenzurován. Toto slovo jsem viděl možná už v roce 2015, a sice v souvislosti s tzv. migrační krizí, kdy od té doby nezměnilo na významu. Jedná se tedy o slovo "undergroundové", v této době politicky nekorektní (kdo ví, možná naopak někdy v budoucnu zakotví ve Slovníku spisovné češtiny), avšak prokazatelně existující. P. S.: Pokud není ono slovo v trvale zaznamenávaných médiích, mám jej vydat knižně a vytesat do skály? --37.221.249.96 15. 4. 2018, 09:24 (CEST)

Můžete dát návrh na změnu WS:PZH. A teď proč to není dobrý nápad: Pokud by slovník povolil 3 doklady odkudkoli na webu, potom by bylo velmi snadné "game the system", občurat pravidla a "vytvářet" slova online. Chápu vaše rozhořčení: vy slovo znáte, věříte že existuje, a vadí vám že ho nelze zanést do slovníku. Ale slovník opravdu potřebuje robustní kritéria pro zahrnutí a to 3 výskyty kdekoliv na webu nejsou. Výzva návrhu filtrů je udělat je dostatečně přísné, aby se dovnitř nedostalo co nemá, ale zase dostatečně volné, aby zbytečně žádoucí položky nestály před branou města, takříkajíc. --Dan Polansky (diskuse) 15. 4. 2018, 09:39 (CEST)
Téta filtrů se vztahuje i na onu migrační krizi. Tam někdo filtry aplikuje velmi volně, kde místo aby do města skrze městské brány pouštěl pouze uprchlíky (a uprchlice, v podobném množství) před válkou, tak tam pouští ve velkém hospodářské stěhovavce. Tady sám vidíte, že filtr by neměl být příliš volný, ať už kde už. A ano, když se filtr udělá rozumně přísný, pak holt díky jeho nedokonalosti někteří opravdoví prchači před válkou zůstanou za branami. Dokonalý filtr neexistuje. --Dan Polansky (diskuse)
Dodatek: Heslo "negrant" můžete zkusit založit na webu Čeština 2.0[21]. Tam jak se zdá skoro žádná kritéria k dokládání nemají. --Dan Polansky (diskuse) 20. 4. 2018, 19:22 (CEST)

co se doma upeče, má se doma i sníst[editovat]

Tento přesný tvar nenacházím. Založil Palu; třeba zná zdroj. --Dan Polansky (diskuse) 12. 5. 2018, 10:24 (CEST)

co se doma upeče, má se doma sníst[editovat]

Tento přesný tvar nenacházím. Založil Palu; třeba zná zdroj. --Dan Polansky (diskuse) 12. 5. 2018, 10:25 (CEST)

co se doma uvaří, má se doma i sníst[editovat]

Tento přesný tvar nacházím v nedostatečném množství ke splnění WS:PZH. Založil Palu; třeba zná zdroj.

Oproti tomu, tvar co se doma uvaří, má se doma sníst, bez i, vypadá že by mohl splnit WS:PZH. --Dan Polansky (diskuse) 12. 5. 2018, 10:29 (CEST)

prodávat kůži medvěda, který ještě běhá po lese[editovat]

Nedaří se mi ověřit existenci. Založil Pyprilescu; třeba má zdroj.

Zkusil jsem hledat "ještě běhá po lese" v Google books, a to spíš vypadá na "porcovat medvěda, který ještě běhá po lese", někdy v negativním tvaru "neporcujme medvěda, který ještě běhá po lese". Variací je tam více, jen ta s prodejem tam není. --Dan Polansky (diskuse) 9. 6. 2018, 09:48 (CEST)

Κάποιου χαρίζανε γάιδαρο και τον κοίταζε στα δόντια.[editovat]

Nedaří se mi ověřit online, ke splnění WT:PZH. Založil @Pyprilescu:; umí doložit? --Dan Polansky (diskuse) 23. 6. 2018, 14:10 (CEST)

Η αλεπού, περιμένοντας να πέσουν απ' την κούρνια οι κότες, ψόφησε απ' την πείνα.[editovat]

Řecké přísloví. Na webu téměř k nevidění. Založil Pyprilescu; třeba pomůže s doložením. --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 11:56 (CEST)

Kdo se jednou spálil, i na studené fouká.[editovat]

Vypadá že nesplňuje WS:PZH, ale uvidíme. Má Pyprilescu doklady? --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 15:30 (CEST)

обущарю, не гледай по-далеч от обувката[editovat]

Bulharské přísloví od uživatele Mimminalysta-84. Vypadá dost nedoloženě (WS:PZH). --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 16:36 (CEST)

нека обућар не иде даље од ципела[editovat]

Srbské přísloví jež vypadá nedoloženě. --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 16:38 (CEST)

w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem[editovat]

Polské přísloví od Pyprilescu. Má někdo doklady ke splnění WS:PZH? Na webu podezřele málo nálezů. --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 16:45 (CEST)

jedno dobré slovo hřeje srdce celou zimu[editovat]

Umí někdo ověřit, kde splnění WS:PZH? Založil Pyprilescu. --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 17:27 (CEST)