Wikislovník:Žádost o ověření

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Zkratka:
WS:ŽOO
WS:ŽoO


Žádost o ověření je fórum Wikislovníku k ověření, zda heslo nebo nějaký jeho význam splňuje naše podmínky pro zařazení. Žádost o ověření se používá pro seriózně míněná hesla, nikoliv pro jasné nesmysly nebo vandalismy, které se mažou ihned.

K nahlédnutí je seznam hesel jež jsou právě označena k ověření. Též k věci je seznam hesel obsahujících šablonu Doplňte zdroj.

Přidat novou nominaci.

Žádost zde po nominaci zůstává měsíc. Tato lhůta může být i kratší, pokud dojde k ověření – v tom případě se zde ponechává ještě týden pro případ, že by se objevily námitky.

Poté:

  1. Pokud byl význam ověřen, šablona {{Ověřit}} bude smazána.
  2. Pokud byly nalezeny důkazy užití, které však nejsou dostatečné, budou tyto důkazy zkopírovány na diskusní stránku hesla pro budoucí použití v případě, že přibudou nové důkazy. Poté bude sporný význam, popřípadě celé heslo smazáno.
  3. Diskuse této stránce, tj. na stránce žádosti o ověření bude zaarchivována.

Jak lze ověřit význam?[editovat]

  • Citujte na stránce hesla užití slova v dobře známé práci. Termín dobře známá práce není jasně definován, ale určitě do něj patří: práce, jimiž byl položen základ k nějakému oboru, práce od známých autorů, celovečerní filmy, celostátní televizní pořady, které běžely po několik sezón. Uvědomte si ale, že pokud jde jen o příležitostné slovo, které se nikdy nedočkalo širšího užití, je třeba jej takto označit.
  • Citujte na stránce hesla užití slova v autoritativním akademickém časopisu či slovníku.
  • Citujte na stránce hesla užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok.
    Viz podmínky pro zařazení hesla.

Poznámka:

  • Žádost o ověření slouží obecně k testování, zda lze informace bezpečně smazat. Proto by heslo mělo být nominováno až poté, co redaktor provedl vlastní průzkum, ale nepodařilo se mu získat informace svědčící o užívanosti slova. Tato stránka by neměla být užívána na prosté ověřování fakt např. u nečeských slov.
  • Ověření se provádí získáváním informací, nikoliv hlasováním. Pokud nejsou získány žádné informace svědčící o používanosti slova nebo jsou tyto zjevně nedostatečné, stránka může být smazána. Pokud je sporné, zda jsou získané informace dostatečné, může být postoupena na stránku Wikislovník:Žádost o smazání.

Probíhající žádosti o ověření[editovat]

Hadr kárá onuci.[editovat]

Dávám k ověření. Hledání "Hadr kárá onuci."[1] mi nenachází skoro nic. Co jiného mám hledat? --Dan Polansky (diskuse) 6. 8. 2016, 10:30 (CEST)

Zkoušel jsem to zadat v různých tvarech. Související by mohlo být Hadr onuci haní, obdva strhaní, neb hanit a kárat je podobné. Dále Hadr onuci kárá, Hadr kárá onuci, Karel Čapek: Abychom dospěli k poznání, že ve většině lidských zápasů hadr onuci káře atd.--Juandev (diskuse) 6. 8. 2016, 12:56 (CEST)
Hodil jsem na Facebook a zdá se, že to pár lidí zná.--Juandev (diskuse) 3. 11. 2016, 09:01 (CET)

Nalezené, i dle výše:

  • "Hadr onuci haní, obadva strhaní.", v Mudrosloví národu slovanského ve příslovích, František Ladislav Čelakovský
  • "Hadr onuci kárá", v Studie o Janu Mukařovském, Dušan Prokop
  • '... zde dle známého (českého) našeho prísloví „Hadr kárá onuci":', v Literární archív, 1974
  • "... hadr káře onuci", Jeřábek 1922, via KNLA[2]
  • "Abychom dospěli k poznání, že ve většině lidských zápasů hadr onuci káře, k tomu není třeba být zatížen nějakým relativistickým systémem ...", Čapek
  • " Což pak ti páni skutečně tomu věří, že nepříjde doba, kdy jim bude zodpovídati se z toho, jak prováděli zákon o rovnoprávnosti ve školách? Hadr onuci káře.", v Posel z Budče, Kredba, 1876

Ponecháno s užitím výše uvedených dokladů, dle WS:PZH. Mezitím někdo přesunul na Hadr káře onuci.. Napadnout to lze tím že doklady neobsahují vždy tentýž tvar, v témže slovosledu. --Dan Polansky (diskuse) 9. 12. 2017, 15:02 (CET)

Hrnec kotel kárá, černí jsou oba.[editovat]

Dávám k ověření. Google search mi nic vhodného nenachází. --Dan Polansky (diskuse) 6. 8. 2016, 10:33 (CEST)

Jugmann[3] a Kott[4] mají "Hrnec kotel kárá, Černa jsta oba."; kapitalizované "černa" je v Kottovi. Zmínka, nikoliv užití, ale to na cs wikt asi nevadí. Ještě hledání "Hrnec kotel kárá"[5]. --Dan Polansky (diskuse) 6. 8. 2016, 10:37 (CEST)
Co mi z těch Vašich odkazů plyne (jen pro zajímavost, odsazení 2, protože reaguji na nové téma vnesené, v odsazení 1, kdybych reagoval na téma vnesené v odsazení 0, tak odsadím 1), že doložené to je, ale výskyt je historický, takže bych spíše doplnil příznak zastaralé.--Juandev (diskuse) 6. 8. 2016, 12:34 (CEST)
Tu kapitalizaci má na svědomí nedostatečná korektura OCR, kliknete-li na "Obrázek", uvidíte na skenu, že v předloze je "černa" s malým. Doporučuji podobné ověřování při práci s Kottem na ujc.cas.cz jako standardní postup, těch chyb je tam opravdu dost...--Shlomo (diskuse) 6. 8. 2016, 21:35 (CEST)

Jinak, já bych si dovolil dát ještě na ověření ty překlady. Vzhledem k tomu, že se zdá, že je to zastaralé, je zarážející, kolik překladů to má. Aby to nebyl vlastní výzkum!--Juandev (diskuse) 8. 8. 2016, 13:39 (CEST)

ga[editovat]

Definováno coby české heslo pro "hlas husy".

Našel jsem Komunikace dětí předškolního věku, Ilona Bytešníková, 2012[6].

KNLA v hledání "ga"[7] nachází "ga-ga-ga" v Mateřídoušce, ale pro kachničku.

Manželka 22, překlad Pernicová 2013, orig. Gieon[8] nachází v souvislosti s houserem "gaga", ale ne "ga" samostatně.

Coby spíše nevážný zdroj: "tak u nás dělá husa ga, ga a kachny dělají kač, kač", emimino diskuze[9].

Má někdo lepší štěstí?

--Dan Polansky (diskuse) 24. 9. 2016, 10:31 (CEST)

Co je otázka? Jestli to existuje? Jestli odpovídá význam? Nebo jaká je správná forma (tedy jesty "ga", nebo "ga ga", nebo "ga-ga-ga"?--Juandev (diskuse) 2. 11. 2016, 09:24 (CET)
Citoslovce zjevně existuje, otázkou je, zda je to opravdu "hlas husy". Podle té Komunikace dětí... by to spíš vypadalo na citoslovce volání na husu. Nebo je správně ta Mateřídouška? Ze zdrojovaných slov vidím zatím pro hlas husy jen kejha. A emimino bych určitě nebral v potaz.--JOtt (diskuse) 3. 11. 2016, 10:53 (CET)
Tak na Wikipedii je to hlas husy.--Juandev (diskuse) 3. 11. 2016, 22:49 (CET)
Jelikož mají husy více typů hlasového projevu (lidskými písmeny přesně nereprodujovatelných) (rozčilené/alarmující vs. spokojené/poklidná komunikace ve skupině vs. pozvání vzdálených k cestě vs, hlasový projev za letu), tak pochopitelně musí existovat více typů pokusů o zápis - vytvoření citoslovce/onomatopoea. Což zároveň různé národy mohou vnímat/popisovat různě. Tak jako rozlišujeme mezi chrochtáním a kvičením; mezi mňoukáním a předením atd. --Kusurija (diskuse) 13. 11. 2016, 15:32 (CET)

šestnáct milionů sedm set sedmdesát sedm tisíc dvě stě šestnáct[editovat]

Dávám k diskuzi že toto heslo nesplňuje Wikislovník:PZH a sice "měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické" v kombinaci s 'Výraz je „idomatický“, pokud jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává.' Za mě smazat. --Dan Polansky (diskuse) 27. 10. 2016, 22:27 (CEST)

Selektivní uplatňování kritérií?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 10. 2016, 23:12 (CEST)
Prosím redaktory aby se vyjádřili zda chtějí heslo smazat, pomocí klíčových slov "smazat", "ponechat" a podobně. Uvedl jsem proč si myslím že Wikislovník:PZH nesplňuje. Co se týče Kategorie:České složené číslovky, ty nesplňují Wikislovník:PZH taktéž, a je jen otázka, zda se redaktoři chtějí dohodnout na to, zda menší složené číslovky přesto ponechají.
Jinak tato hra se také dá hrát na doložení: Google: šestnáct milionů sedm set sedmdesát sedm tisíc dvě stě šestnáct nenachází dostatek dokladů k splnění Wikislovník:PZH#Dokládání - v tuto chvíli nachází cs wikt a jakési jeho kopie. --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 07:50 (CEST)
Ponechat. Tzv. idiomatičnost, tak jak je v současné době formulována, je ptákovina. Kolega Auvajs to ondy navrhoval změnit, ale prozatím to neprošlo. --OprDopl'UprPypr (diskuse) 28. 10. 2016, 10:45 (CEST)
Tak idiomatičnost ve smyslu "více než součet částí" samozřejmě ptákovina není; brání tomu aby ve slovníku bylo velké množství zbytečných hesel jako hnědý list, jasné slunce či velká vesnice: tato hesla jsou doložena nicméně nejsou sémanticky nic víc než součet svých mezerami oddělených slovních částí. A přece nechcete mít ve slovníku šestnáct miliónů složených číslovek? Nebo šestnáct miliard? Co je vaše horní hranice, pokud nějaká? Jinak idiomatičnost je zakotvena a definována hezky v Wikislovník:PZH. --Dan Polansky (diskuse)
1) Idiomatičnost není pojem, s nímž by bohemisté pracovali u češtiny, takže k tomu pro češtinu nejsou žádné zdroje a pokud se nejedná o frazém uvedený v nějakém frazeologickém slovníku, tak pomocí zdrojů prakticky nedá určit, zda je kolokace idiomatická nebo neidiomatická. (Čehož tu dřív delecionisté využívali tak, že mazali hesla, u nichž "nebyla doložena idiomatičnost"...) 2) Kolokace jako vlakové nádraží, poštovní známka, ministerstvo zahraničí jsou ve své podstatě neidiomatické a nesměly by zde být. 3) Může snadno docházet k absurdním situacím, že Hundeschwanz zde být může, protože to je jedno slovo, zatímco psí ocas zde být nemůže... --Auvajs (diskuse) 28. 10. 2016, 16:19 (CEST)
Na tom slově "idiomatický" samotném až tak moc nesejde neb je v Wikislovník:PZH definované. PZH jinými slovy říká že i když je heslo doložené, pořád má být ponecháno pouze tehdy pokud "jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává." A o zdroje tady nejde; většinou přímo poznáte zda "jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává."
Uznávám že některá víceslovná hesla je lépe ponechat i když jsou srozumitelná z částí. Problém se řeší, pokud se o smazání pro neidiomatičnost hlasuje; pak můžete posoudit, zda chcete nějaké heslo ad hoc vzdor jeho neidiomatičnosti (jeho srozumitelnosti z částí) ponechat.
Pokud vcelku není konsenzus k aplikaci onoho pravidla o potřebě idiomatičnosti, pak by bylo lepší zkusit do Wikislovník:PZH něco dopsat. Teď tam je "Formálněji řečeno, měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické." Mohlo by se tam místo toho dát "Formálněji řečeno, měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické, ale není shoda na tom že idiomatičnost je vždy podmínka nutná pro zařazení" nebo tak něco. --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 16:29 (CEST)

Smazat, založení tohoto hesla byl spíše trolling.--Juandev (diskuse) 1. 11. 2016, 18:39 (CET)

Obecně k problematice složených číslovek - určitě má smysl mít je do stovky, protože dvacet pět je synonymum k pětadvacet atp. U vyšších čísel mi to už přijde zbytečné, leda možná v případě, že by měly zažité synonymum (sto čtyřicet čtyři = veletucet), existovalo odvozené slovo (sto pětadvacet => stopětadvacítka) atp., ale v tomto případě se bez nich už snadno obejdeme.
Opačný úhel pohledu - ponechme je, ba naopak, vytvořme (roboticky) řekněme složené číslovky do milionu a rázem je český wikislovník čtvrtý nejobsáhlejší co do počtu hesel a svou kvalitou se směle může rovnat cebuánské nebo volapücké wikipedii nebo druhému nejobsáhlejšímu - malgašskému wikislovníku. Za ten pocit to někomu stojí, ne? JAn Dudík (diskuse) 2. 11. 2016, 11:29 (CET)
@JAn Dudík: A váš postoj? Ponechat, smazat, zdržel se? Děkuji. --Dan Polansky (diskuse) 5. 7. 2017, 09:08 (CEST)
Smazat. Důvodem je víra v existenci „zdravého selského rozumu“ u zdejších lidí, majících možnost rozhodnout o osudu hesla a potažmo kvalitě českého wikislovníku. --Kusurija (diskuse) 6. 7. 2017, 13:04 (CEST)

jeden milion tři sta tisíc sedm set šedesát osm[editovat]

Smazat. Dávám k diskuzi že toto heslo nesplňuje Wikislovník:PZH a sice "měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické" v kombinaci s 'Výraz je „idomatický“, pokud jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává.'

Wikislovník:PZH#Dokládání toto heslo možná splňuje, pač tuto číslovku vybral zakladatel tak, že se nachází např v http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=791.

Mám za zřejmé, že velké složené číslovky jejichž slovní části jsou oddělené mezerami do slovníku tak či tak nepatří.

Prosím redaktory aby se vyjádřili zda chtějí heslo smazat, pomocí klíčových slov "smazat", "ponechat" a podobně. --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 09:28 (CEST)

Ponechat. Idiomatičnost či neidiomatičnost je ve stávající formulaci chabý argument. Číslovka zde ničemu nepřekáží, případné vkladatele to stejně nebude bavit je sem sázet. (Ačkoliv uznávám, že to zdálky smrdí NSKITem.) --OprDopl'UprPypr (diskuse) 28. 10. 2016, 10:49 (CEST)
Viz můj argument výše v #šestnáct milionů sedm set sedmdesát sedm tisíc dvě stě šestnáct. Co je vaše horní hranice pro výši číslovky? --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 10:54 (CEST)

Smazat, provokace a trolling.--Juandev (diskuse) 1. 11. 2016, 18:40 (CET)

Ani hledáním na Googlu, ani v literatuře věnované číslům jsem nenašel nějaký konkrétní význam tohoto čísla. To ovšem samozřejmě nijak neimplikuje, že jej nemá. Mohl by tedy, prosím, vkladatel upřesnit, jaký? Děkuji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 2. 11. 2016, 12:37 (CET)

Smazat. Důvodem je víra v existenci „zdravého selského rozumu“ u zdejších lidí, majících možnost rozhodnout o osudu hesla a potažmo kvalitě českého wikislovníku.--Kusurija (diskuse) 26. 8. 2017, 13:22 (CEST)

mluvčáček[editovat]

Dávám k ověření dle Wikislovník:DOK. V hesle jsou nyní lidovky.cz, 2015-12-28 a Magazín Dnes + TV, 13. října 2016. Str. 22-23. To jsou dva zdroje a bod "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok" vyžaduje tři; jiné body Wikislovník:DOK to co vidím nesplňuje. Dále já zmínku jako je "I kvůli strachu jsou Slovem roku ‚islám‘ a ‚uprchlík‘ a vedle nich mluvčáček." nepovažuji za užití, ale dost možná nesouhlasíte.

Pokud by problém byl pouze čas doložení, stačilo by heslo ponechat v procesu rok. --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 11:50 (CET)

Problém s doložením užití bych neviděl, ten citovaný text nepovažuji ani tak za jeden z příkladů, jako spíš samotný doklad o širokém užití. Problém spíš bude s určením významu, ten současný je IMHO dost mimo, z označení jedné konkrétní osoby výčtem jí přisuzovaných negativních vlastností činí jakési zobecnění, které ale IMHO v praktickém použití neplatí. Slovo nevyjadřuje nějaké vlastnosti, týká se prostě jedné osoby. --Bazi (diskuse) 12. 11. 2016, 19:17 (CET)
Ten význam je takto uveden přímo v odkazovaném zdroji. --Auvajs (diskuse) 12. 11. 2016, 19:26 (CET)
Pardon, neměl jsem na mysli ten skutečně současný, ale ten nedávný význam. Za úpravu dle zdroje děkuji. --Bazi (diskuse) 12. 11. 2016, 19:36 (CET)
No to snad ne. "zřetelně širokého obecného užití" je snad případ pro slovo "kočka", nikoliv případ pro novotvar. "mluvčáček" přece není v širokém obecném užití. Dodnes jsem to slovo neslyšel. --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 20:01 (CET)
Já jsem jej naopak slyšel nebo ještě spíše četl už mnohokrát. Takový argument ale přeci není objektivní. Naopak velké množství odborných termínů z různých oblastí nebo slov krajových jsem v životě neslyšel, a nehádám se o nich, pokud jsou doložena. Pro existenci hesla je třeba doložit nejméně tři zdroje z různých časových období, to je objektivní kritérium. --Bazi (diskuse) 13. 11. 2016, 18:07 (CET)
Nu ano, pokud budou 3 doklady ke splnění bodu 4 z Wikislovník:DOK ("užití v trvale zaznamenávaných médiích ..."), není co řešit. Jde o to, že v případě skutečné pochybnosti by se bod 1 z Wikislovník:DOK neměl používat. To že jsem slovo neslyšel byť jsem rodilý mluvčí žijící v Česku je alespoň nějaká indikace že slovo není v širokém obecném užití. Méně známé odborné termíny a krajové termíny se bodem 1 dokládat nedají. --Dan Polansky (diskuse) 13. 11. 2016, 18:29 (CET)

Archaeopterygibus[editovat]

Dávám k ověření latinský tvar Archaeopterygibus, jež je veden co tvar od Archaeopteryx. Je Archaeopteryx latinský tvar či spíše translinguální? Protože pokud je translinguální, skloňuje se, za vzniku Archaeopterygibus?

Může tedy někdo doložit v souhladu s Wikislovník:DOK že Archaeopteryx je latinské lemma? --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 12:30 (CET)

muda[editovat]

Vypadá to na termín z oblasti managementu, ale dosti okrajový, takže by se hodilo ověřit, zda splňuje Wikislovník:PZH.--Shlomo (diskuse) 4. 1. 2017, 12:43 (CET)

A jde o ověžení významu nemo existence? Existence se dá podle mě doložit.--Juandev (diskuse) 29. 1. 2017, 09:50 (CET)
@Juandev: Můžete tedy prosím doložit alespoň existenci? --Dan Polansky (diskuse) 27. 8. 2017, 11:41 (CEST)

mluvit jak stará černoch[editovat]

Prosil bych o dodání nějakých zdrojů. Přes Google se mi to ověřit nepodařilo.--Auvajs (diskuse) 4. 1. 2017, 22:11 (CET)

mezizelená[editovat]

Prosím o ověření dle Wikislovník:PZH. Založil User:JAn Dudík. --Dan Polansky (diskuse) 12. 2. 2017, 13:17 (CET)

Odborný termín, skripta už asi nemám, ale letmý pohled na google ukazuje minimálně dva výskyty v univerzitních materiálech. V technických podmínkách výpočtu SSZ se mi výraz nalézt nepodařilo, ale to může být i tím, že příslušný program má velice mizerné vyhledávání (i ovládání). JAn Dudík (diskuse) 13. 2. 2017, 08:52 (CET)
Drobnost: Odkaz jsem původně zadal co WS:PZH, s "WS" na začáteku. To pak nahradil JAnDbot za "Wikislovník", čímž porušil princip, že do příspěvků se zasahuje jen výjimečně, v naléhavých případech. --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 12:14 (CEST)

DoS[editovat]

DoS coby zkratka pro diskusi o smazání, je interní wikitermín, který IMHO nepronikl nikam mimo wikikomunitu, není dosud doloženo jeho široké rozšíření ani přítomnost v žádném ze slovníků. A to už tu máme i anglický protějšek AfD. Ten ale třeba na enWikt vůbec neexistuje a na deWikt má existenci zajištěnou jen jako zkratka pro Alternative für Deutschland. Domnívám se, že ani AfD ve významu diskuse o smazání nemá dostatečně doloženou existenci, stejně tak třeba japonská verze 削除依頼. Ale rád se nechám přesvědčit, že k nim existují zdroje mimo samotnou Wikipedii. --Bazi (diskuse) 14. 2. 2017, 15:24 (CET)

Obecně. Wikislang by mohl být jednou z mála výjimek pro druh termínů, pro něž nejsou potřeba zdroje. Každý uživatel si totiž ten termín může ověřit sám svou vlastní zkušeností. Takže bych byl pro uvedení výrazů jako loutkový účet/loutkovodič/loutkař, revert/revertovat apod. Nicméně je otázka, do jaké míry jsou wikislangem zkratky. Podle mě to není slang v pravém slova smyslu, je to obyčejná zkratka. Příklad z trochu jiného prostředí: spojení „mezinárodní právo soukromé“ se běžně zkracuje na MPS. Nicméně zkratka MPS podle mě není „právnický slang“. Tím je to, až když že místo "em pé es" řekne třeba "empéesko". DoS není wikislang, ale zkratka. Interní zkratka. Jsem spíše pro smazání. --Auvajs (diskuse) 14. 2. 2017, 16:10 (CET)
@Kusurija: Je to zkratka využitelná jen pro prostředí české Wikipedie. A pochybuju o tom, že někdo půjde hledat význam té zkratky na Wikislovník. Přišlo by mi užitečnější to vložit někam do hlavního NS Wikipedie (podobně jako na w:en:AfD nahoře: „On Wikipedia, AfD refers to Wikipedia:Articles for deletion.“) --Auvajs (diskuse) 14. 2. 2017, 16:30 (CET)
Případně by se mohla udělat stránka Wikislovník:Wikislang a zde tyto termíny uvést. JAn Dudík (diskuse) 15. 2. 2017, 20:10 (CET)
Tak takové věci by ale mohlo jít doložit dle PZH, čili netřeba vyjímek.--Juandev (diskuse) 16. 2. 2017, 14:16 (CET)

mastění[editovat]

Podle IJP je verbální substantivum slovesa mastit maštění. Nicméně v ČNK, korpus syn vidím 10 výskytů s tímto zápisem. Zařadit/nezařadit? Je to překlep či není? Já nevím. Pozn: maštění má v ČNK 292 výskytů. --Auvajs (diskuse) 18. 2. 2017, 18:26 (CET)

Dle Google books to vypadá jako archaický tvar (česky zastaralý?), nacházející se například v OSN[10]. Dle Google books je existence ke splnění Wikislovník:PZH doložena. Že jsou však doloženy všechny tři smysly pochybuji; doložený vidím ten první. Pomůže nám s hledáním dokladů User:Juandev coby zakladatel hesla?
Mimochodem, mě se "mastění" líbí víc :), ale to pochopitelně slovník nezajímá. --Dan Polansky (diskuse) 25. 3. 2017, 09:42 (CET)
Tak jsem Vám to tam nandal i s odkazy. Stačí to?--Juandev (diskuse) 29. 3. 2017, 08:41 (CEST)
Bohužel ne. To, že ukázky byly nevhodně citované a přiřazené k jiným významům, by se ještě dalo napravit, ale s tím, že dokládaly užití slovesa, zatímco celá ověřovací debata je vedena o správnosti tvaru verbálního substantiva, se asi nic dělat nedá :( --Shlomo (diskuse) 29. 3. 2017, 09:39 (CEST)
Áha, teď to vidím. Tak se přimlouvám před smazáním přesunout na sloveso, ať se ta data nepostrácí.--Juandev (diskuse) 29. 3. 2017, 14:15 (CEST)

lulín[editovat]

Lze doložit lulín ve významu penis, dle Wikislovník:PZH? Nenacházím žádné doklady. Má někdo lepší štěstí? Stránku jsem založil dle synonym v šulín. --Dan Polansky (diskuse) 5. 7. 2017, 11:02 (CEST)

Doklady nemám. Obecně mi nepřipadá dobrý nápad zakládat hesla se záměrem dát je k ověření. (Jinak jak už jsem myslím i v minulosti psal, možná i víckrát, pro tyto i pro mnohé další případy by mi přišlo nejlepší tuto stránku (Wikislovník:Žádost o ověření) zrušit a mít jinou centrální stránku pro diskutování o tom, zda konkrétní stránka nebo skupina stránek bude na Wikislovníku. Může se to jmenovat třeba Diskuze o zařazení na Wikislovník; diskutovalo by se jednak ex post o stránkách již založených (které někdo zpochybňuje, resp. navrhuje smazat), ale i ex ante o stránkách ještě neexistujících (potenciální autor si není jistý, zda jsou splněny PZH). Další věc je, že by se na této stránce nemusely řešit jen hesla v hlavním NS, ale i přílohy a konec konců stránky v jakémkoli jiném NS. A poslední věc, nemusela by se tam řešit jen nějaká konkrétní stránka, ale třeba i skupina stránek nebo dokonce zařazení celého jazyka.) --Auvajs (diskuse) 5. 7. 2017, 22:48 (CEST)
Tak ono se něco najde, ale dá to práci.--Juandev (diskuse) 25. 9. 2017, 22:35 (CEST)
Ono "něco" je diskuze na diskuze.libimseti.cz, jež nejspíš nesplní "v trvale zaznamenávaných médiích" a navíc neobsahuje "lulín" s dlouhým i nýbrž "lulin" s krátkým i. A i kdyby tyto dvě vady nebyly, WT:PZH s žádá doklady užití tři. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 23:08 (CEST)
A což já bych řekl, že to naopak PZH vyhový. Selským rozumem, hledáme užití ve stejném významu v dostatečně velké komunitě osob. A hodil jsem odkaz v Googlu, protože nemám čas to hledat. Ale hledat se to dá i takto.--Juandev (diskuse) 13. 10. 2017, 22:31 (CEST)
3 výskyty nalezené na internetových diskuzích? To je mi panečku kritérium pro zahrnutí. Na en wikt chápeme "v trvale zaznamenávaných médiích" jinak. Kdybych byl mladý člověk a chtěl prosadit nové slovo do slovníku, domluvím se s kamarády, nezávisle napíšeme příspěvky do nějakých diskuzí, a máme slovo ve Wikislovníku. Čili chápat "v trvale zaznamenávaných médiích" coby "včetně v kterékoliv internetové diskuzi" má alespoň jednu dost nepěknou vlastnost. --Dan Polansky (diskuse) 13. 10. 2017, 22:39 (CEST)

Jeden ne úplně jasný příklad užití je v ČNK, zdrojem "Deníky Moravia, 12. 5. 2007": Terkel totiž není úplně typický animovaný film. Hýří vulgárními dialogy, postavičky se v něm s oblibou navzájem odkopávají hodně daleko a ještě se nebojí k tomu přidat pár pěkně peprných nadávek jako vyxxdaný eskymačky syn, lulín z jelena, motherfucking víla nebo aspoň Čumíš jak Véna z hradu. --Auvajs (diskuse) 9. 10. 2017, 13:03 (CEST)

potmě každá kráva černá[editovat]

K ověření dal Uživatel:Danny B. v Speciální:Rozdíl/810233. V hesle je Osolsobě 1990, nicméně s "je" před "kráva". Při hledání bez "je" nacházím:

  • Lumír - Volume 44: Nežaloval; potmě každá kráva černá.
  • Dostál - 1994: Pro něho byla potmě každá kráva černá.
  • Šrámek - 1933: To byla tedy rumunská země a zprvu to bylo skutečně tak, potmě každá kráva černá, ale pak vrtíš hlavou, nevíš, v čem to vězí, drnkneš také jazykem o podnebí a cítíš, o nějakou chut je tu více.
  • Falta - 1943: Potmě každá kráva černá, natož zimník, ale na světle, holečku, třeba brzo ráno, to je jiná!
  • Nenadál - 1985: Vona potmě každá kráva černá." Takže ten barák jako by sebrali přímo jí. Rozhodně žádné kytky.
  • Šajner - 1988: Ajax, než si lehl, přece jen se zastyděl a došel do chodby. Třeba má pán pravdu. Ověří si to. Byla to krabice. Ale copak není potmě každá kráva černá?

Pak pro ty kdo chtějí dokládat příručkami a pod. je tu Slovník české frazeologie a idiomatiky, František Čermák, ‎Jiří Hronek, ‎Jaroslav Machač, 1983, obsahující "potmě každá kráva černá". Fráze je dále v Kottovi[11].

Čili to vypadá doloženo k splnění WS:DOK, "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok"; nanejvýš by někdo mohl zpochybňovat doložení významu. --Dan Polansky (diskuse) 27. 8. 2017, 12:06 (CEST)

שפּראַכוויסנשאַפֿטלער[editovat]

Složené slovo, zdá se být správně utvořené, nicméně podle zásad pravopisu by se složená slova o více než 4 slabikách měla psát se spojovníkem, tedy שפּראַכ־װיסנשאַפֿטלער. Ve slovníku (Weinreich) nenalzeno, což ale nemusí znamenat, že slovo neexistuje; Weinreich výslovně zmiňuje, že ze složených slov uvádí zpravidla jen ta, jejichž význam není zjevný. Google nalezl pouze 1 výskyt pro שפּראַכװיסנשאַפֿטלער a žádný pro שפּראַכ־װיסנשאַפֿטלער, což je obojí dost málo (zřetelně častěji užívané je slovo שפּראַכפֿאָרשער).--Shlomo (diskuse) 5. 9. 2017, 09:51 (CEST)

Jidiš neumím nicméně hledání nominovaného tvaru v Googlu nenachází téměř nic, takže zralé na smazání, řekl bych. --Dan Polansky (diskuse) 6. 10. 2017, 20:26 (CEST)

trezorový film[editovat]

Ověřovací šablonu vložil JOtt se shrnutím „dopl., ověřit idiomatičnost. Stejně tak existují trezorové knihy, snímky, fotografie.“ --Auvajs (diskuse) 18. 9. 2017, 22:56 (CEST)

K idiomatičnosti: „trezorová kniha“ jsem ve významu „zakázaná kniha“ na Googlu vůbec nenašel. Mám za to, že se spíše říkalo „samizdatová kniha“, což ovšem bylo něco jiného. „Trezorová fotografie“ taky 0 výsledků. „Trezorový snímek“ pak je totéž jako trezorový film, čili jedná se o synonyma. Na druhou stranu jsem našel na Googlu pár výskytů pro „trezorové album“. Pro srovnání ovšem ČNK (největší) korpus syn v5 má 329 výskytů pro "trezorový film", ale pouze 1 (!) výskyt pro "trezorové album" a "trezorovou kniha" (92 hitů pro "trezorový snímek")... Když to shrnu, spojení "trezorový film" se podle mě široce používá, "trezorový snímek" je spíše stylistická alternativa. Ostatní téměř nepoužívané obsahující "trezorový" jsou evidentně vytvořeny po vzoru trezorového filmu a používány víceméně příležitostně.--Auvajs (diskuse) 18. 9. 2017, 23:10 (CEST)
Trezorovou knihu lze nalézt např. zde: [12]. I jediný výskyt spojení "trezorové album" v ČNK je dalším dokladem toho, že použití není omezeno na film. Stále se tedy domnívám, že se jedná o spojení adjektiva a pouze jednoho z možných podstatných jmen, význam tedy lze odvodit ze složek. Na tom podle mě nic nemění zjištění, že v ČNK se vyskytuje zejména spojení "trezorový film".--JOtt (diskuse) 3. 10. 2017, 17:34 (CEST)
Nicméně to vypadá že trezorový film je "tatíček" těch dalších řídkých užití. Za sebe bych ponechal: drtivá většina užití trezorový v tomto významu je ve výrazu trezorový film, jenž tím pádem není ani tak moc součet částí jako spíš původce části jež se teprve probouzí k nezávislému životu coby samostatná entita. Leda bych se pletl.--Dan Polansky (diskuse) 6. 10. 2017, 20:22 (CEST)

habub[editovat]

České heslo ve významu "písečná bouře". Lze ověřit ke splnění WS:PZH? Založil JAn Dudík. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 22:02 (CEST)

Vložil jsem do hesla dvě citace, obě sice od stejného autora, ale různé knihy. V další knize ze série se vyskytuje haboob. Ještě případně zkusím najít, jestli není slovo i v nějaké Mayovce.JAn Dudík (diskuse) 25. 9. 2017, 22:19 (CEST)
Dvě citace od téhož autora by na en wikt nebyly nezávislé; avšak WS:PZH#Nezávislost obsahuje starší formulaci ze které není toto jasné. Mě přijde intuitivně jaksi zřejmé, že dvě citace téhož autora by se měly počítat co jedna, neb pokud to slovo používá pouze jeden autor a nikdo jiný, pak další a další citace téhož autora na tom nic nemění, i kdyby z různých knih. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 23:14 (CEST)
@JAn Dudík: Mohl byste prosím u těch dvou citací děl od W. E. Johnse uvést překladatele, ať už v hesle nebo zde? Neboť za volbu českých slov je odpovědný překladatel. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 23:23 (CEST)
Prohledal jsem narychlo e-knihy o Bigglesovi, kde si vybavuji, že se slovo vyskytovalo. Nacházím obě varianty od minimálně čtyř překladatelů:
  • Na stopě - překladatel v databázi knih neuveden. Pokud se jedná o reprint z roku 1940, je překladatelem nějaký Ing. A. Kyzlink - habub
  • Biggles v Africe - překladatel neuveden, habub
  • Arabská nafta - Jiří Hora - haboob
  • Brání poušť - Milan Hausner - haboob
  • Hrob krále pouště - Pavel Kaas - haboob
Já bych u těchto slov spíše rozporoval příznaky. Tyhle přepisy z cizích slov v krásné literatuře existují, ale otázka je, jestli je někdo někdy užíval i jinde, nebo si to vymysleli sami autoři.--Juandev (diskuse) 13. 10. 2017, 22:29 (CEST)

CYBORG[editovat]

Dávám k ověření, ve slovnících nalézám jen variantu cyborg. Je tedy podezření, že existuje slovo, nikoliv zkratka CYBORG.--JOtt (diskuse) 3. 10. 2017, 17:27 (CEST)

Cs wikt heslo je vedeno co anglické. Google Ngram Viewer umí rozlišovat malá a velká písmena a pro dvojici cyborg, CYBORG nachází toto, tedy "cyborg" masivně vítězí nad "CYBORG". Z toho plyne že někde v korpusu Google Books jsou i nálezy verzálkové, ale nevyplývá mi z toho nic jiného než že CYBORG se má smazat jako nezajímavý verzálkový tvar od cyborg, stejně jako nechceme PRAHA, jež na ceduli jistě je k vidění. --Dan Polansky (diskuse) 6. 10. 2017, 20:12 (CEST)

huhňán[editovat]

Šablonu Ověřit vložil 28. 4. 2017 bez zdůvodnění Shlomo. Já dodávám, že ČNK 0 výskytů. Ale mohl by to být trpný rod slovesa huhňat ;) --Auvajs (diskuse) 9. 10. 2017, 13:00 (CEST)

Podotýkám, že ověřovací šablona byla vložena pouze k substantivu. Slovesný tvar je v hesle uveden rovněž a zpochybněn nebyl.--Shlomo (diskuse) 9. 10. 2017, 13:03 (CEST)
Pravděpodobně by mohlo jít o (jihočeský) nářeční výraz, poprvé jsem toto slovo v tomto významu slyšel od své manželky. Oba výskyty na googlu v diskusích dokládají, že někdo toto slovo v tomto významu používá. Na doložení to jsitě nestačí, ale třeba to po,může nasměrovat k nějakému zdroji.JAn Dudík (diskuse) 9. 10. 2017, 13:21 (CEST)
A proč by to nemělo stačit? PZH 4. Pokud se doloží, že to používá v onom významu dostatečně široká skupina lidí tak to stačí.--Juandev (diskuse) 13. 10. 2017, 22:26 (CEST)
Vedeno co "(nářečně, slangově, řidčeji) hlen z nosu". Zdůvodnění nominace zřejmé: na širém webu téměř nikde nic, čili téměř na rychlosmaz. --Dan Polansky (diskuse) 10. 10. 2017, 21:01 (CEST)

vykousnout se[editovat]

Neznám, online slovníky taky ne, ale google nějaké výskyty našel, takže dávám komunitě k posouzení, zda splňuje WS:PZH.--Shlomo (diskuse) 20. 11. 2017, 19:07 (CET)

Jak se s tím setkávám já, tak to oproti aktuální "definici" znamená spíše s někým se vyspat. --2A02:A03F:3E5A:A500:7DFA:F792:AFA1:CD9E 20. 11. 2017, 21:59 (CET)
Co vidím tak nesplňuje. Google Books: vykousnul,, Google Books: vykousnula, Google Books: vykousnuli. Čili dokonce i bez "se" není k nalezení. Možná někdo něco najde na ČNK korpusu. --Dan Polansky (diskuse) 9. 12. 2017, 15:10 (CET)