blamáž

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte blamaż.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈblamaːʃ]

dělení[editovat]

  • bla-máž

etymologie[editovat]

Převzetím německého Blamage, které vzniklo ve studentském slangu připojením francouzské přípony -age (-áž) ke slovu blamieren („zostudit“), které má také původ ve francouzštině, ve slově blâmer („kárat“), pocházejícím z pozdnělatinského blasphēmāre, původně z řeckého βλασφημέω (blasfēméō, „pomluvit“).[1] Srovnej dále např. anglické blame nebo české blasfémie.

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ blamáž blamáže
genitiv blamáže blamáží
dativ blamáži blamážím
akuzativ blamáž blamáže
vokativ blamáži blamáže
lokál blamáži blamážích
instrumentál blamáží blamážemi

význam[editovat]

  1. situace, ve které subjekt kvůli nějakému neúspěchu či selhání ztratí část své dobré pověsti a okolí na něj pohlíží s opovržením, posměchem nebo útrpností
    • Schalke se o vítězství nad Plzní muselo třást a od blamáže ho zachránil až ostrostřelec Klaas-Jan Huntelaar, který zaznamenal hattrick.[2]

překlady[editovat]

  1. ostuda

synonyma[editovat]

  1. ostuda, hanba, potupa

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „blamáž“, s. 80.
  2. Německá média chválí Plzeň: Stateční Češi, Schalke se třáslo, tyden.cz 24. 2. 2012

externí odkazy[editovat]