hrabat

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • hra-bat

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

význam[editovat]

  1. genitiv plurálu substantiva hrabě
    • Probudil se totiž v pokoji vedlejším rozmluvou hrabat Velenských, i rozuměl dosti brzo neobyčejnému výjevu mezi otcem a synem, a poznav důležitosť jeho[1]
    • Pověděv pak, jak sešel se v zahradě paláce hrabat Buquoyův s kazatelem z Kajetánského chrámu (…), líčí autor obšírně tajemný duševní proces nebohé dámy.[2]
    • Jeho bratr Pavel († 1655) byl od r. 1646 palatínem a rozmnožil značně moc a bohatství rodu; od něho je dědičným v rodě P. vrchní županství komitátu prešpurského a hejtmanství prešpurského hradu s titulem dědičných hrabat prešpurských.[3]

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • tranzitivní, intranzitivní

varianty[editovat]

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas hrabu hrabeš hrabe hrabeme hrabete hrabou
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
hrab / hrabej hrabme / hrabejme hrabte / hrabejte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné hrabal hrabala hrabalo hrabali hrabaly hrabala
Trpné hrabán hrabána hrabáno hrabáni hrabány hrabána
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný hrabaje hrabajíc hrabajíce

význam[editovat]

  1. (tranzitiv.) přemisťovat či shromažďovat zeminu, spadané listí, uschlou trávu nebo podobné materiály pomocí hrábí nebo jim podobných nástrojů
    • Tam, na pravo, blízko pole, na suché loučce hrabou muž a žena seno.[4]
    • Někdo by si to měl vzít na starost – loni sad nikdo nehrabal a všichni víme, jak to tady pak v zimě a zvláště na jaře vypadalo.
    • Dívajíc se na kytici, připomínala si vždy domácí zahrádku, veselé družky, zelené louky, viděla je kositi trávu, hrabati seno, slyšela veselé jich zpěvy; viděla tetku seděti pod večer pod okny, viděla sebe zalejvat záhony květinové.[5]
  2. razit si cestu pod povrch bez pomoci nástrojů, vytvářet jámu, jamku či tunel
    • „Než bych se dívala na vaši zaostalost, raději se za živa pohřbím,“ řekla liška a jala se hrabati skutečně před boudou jámu jako hrob. Až to na všecky strany lítalo, jak hrabala. Důl se hloubil a konečně Bystrouška v něm zmizela i s ohonem.[6]
    • Kdyby se byl mohl zahrabat do země, aby si nikdo více na něho nezpomněl — věru chtěl by býti krtkem, který si právě v jednom záhoně cestu hrabal.[7]
    • Když byli k mrtvému ptáku přišli, počal krtek pilně hrabati, až mrtvý ptáček do jámy spadl.[8]
  3. (intranzit.) (o ptactvu) opatřovat si potravu z povrchu prostřednictvím pařátů
    • Čtyři kravky přecházely oplotěnou ohradou a táhle ztemna chvílemi zabučely; před chlévem po hnojišti hemžila se drůbež, hrabala, pobíhala a krákala a oba kohouti jeden přes druhého kokrhali[9]
  4. (přeneseně, hovorově, hanlivě) nenasytně akumulovat hmotný majetek, zejména peníze
    • Jen trochu nový, slušný nápad mějte, banalní, aby dal se pochopiti, pak na turecký buben zatřískejte, a stáda, davy za vámi se řítí, vy hrabte slávu, peníze, se smějte! Dnes Eiffelova věž — kdož ví, co zítra[10]
    • O politicích se s oblibou říká, že vůbec nemyslí na obecný prospěch, ale že jenom hrabou a hrabou.
  5. (o koních a jiných kopytnících) vykonávat na místě charakteristický pohyb kopytem
    • Koně také hrabali, frčeli a když Blažen sedl do kočáru, letěli jako vítr nazpátek k sídelnímu městu.[11]
    • O páté hodině probudil mne řehot koní, již pod okny mými nepokojně hrabali.[12]
  6. (tranzitiv.) (o automobilu) pokoušet se neúspěšně o pohyb (rozjezd) ve sněhu, písku a jiných sypkých či kluzkých materiálech
    • Nepříjemná situace – žena má již silné kontrakce, on túruje motor seč může, ale auto jen bezmocně hrabe koly ve sněhu.

překlady[editovat]

  1. přemisťovat pomocí hrábí
  2. razit si cestu pod povrch rukama či tlapama
  3. akumulovat statky
  4. kopyty naprázdno bušit

synonyma[editovat]

  1. shrabovat, shrnovat, pročesávat, prohrabávat, prohrabovat
  2. hloubit, rýt
  3. —-
  4. křečkovat, syslit, hamounit, hrabat pod sebe
  5. podupávat
  6. prokluzovat

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

přísloví, úsloví a pořekadla[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Josef Kajetán Tyl: Poslední Čech
  2. Pozvání k odebírání nejnovějšího romanetta oblíbeného českého romanopisce Jakuba Arbesa Poslední dnové lidstva
  3. Pálffy z Erdödu. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. Dostupné: <s:Ottův slovník naučný/Pálffy z Erdödu>. Díl 19, s. 103–104.
  4. Alois Jirásek: Domů a jiné obrázky, část Obrázek
  5. Vincenc Vávra: Božena Němcová
  6. Rudolf Těsnohlídek: Liška Bystrouška
  7. Vítězslav Hálek: Pan Suchý
  8. Hans Christian Andersen: Maličká, překlad Karel Bohuš Kober
  9. Guy de Maupassant: Dědek, překlad Pavel Projsa, 1892
  10. Jaroslav Vrchlický: Bodláčí z Parnassu, báseň Ahasver na věži Eiffelově, 1900
  11. Bohumila Klimšová: Z ráje, povídka Dědicové
  12. Jules Verne: Cesta do středu Země, překlad J.K.J., 1882