umřít

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈʔʊmr̝iːt]

etymologie

[editovat]

Z předpony u- a slova mřít.

dělení

[editovat]
  • umřít

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • intranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas umřu / (zastarale) umru umřeš umře umřeme umřete umřou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
umři umřeme umřete
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné umřel umřela umřelo umřeli umřely umřela
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý umřev umřevši umřevše

význam

[editovat]
  1. (o živých tvorech) skončit život, přestat žít
    • Dědeček umřel po dlouhé nemoci v nemocnici.
    • Můj pes umřel.

překlady

[editovat]
  1. přestat žít

synonyma

[editovat]
  1. zemřít, (knižně) zesnout, skonat, vypustit ducha, odejít do věčných lovišť, setkat se se svým Stvořitelem, mít to za sebou, (expresivně, zhruběle) natáhnout bačkory, natáhnout brka, zhebnout, skapat, zaklepat bačkorama, zařvat, (vulgárně) chcípnout, pojít, (slangově) exnout, (o zvířatech a rostlinách) chcípnout, pojít, uhynout, zajít, zdechnout, být utracen

antonyma

[editovat]
  1. narodit se

související

[editovat]

externí odkazy

[editovat]