umřít

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʊmr̝iːt]

etymologie[editovat]

Z předpony u- a slova mřít.

dělení[editovat]

  • umřít

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • intranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Budoucí čas umřu / (zastarale) umru umřeš umře umřeme umřete umřou
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
umři umřeme umřete
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné umřel umřela umřelo umřeli umřely umřela
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý umřev umřevši umřevše

význam[editovat]

  1. (o živých tvorech) skončit život, přestat žít
    • Dědeček umřel po dlouhé nemoci v nemocnici.
    • Můj pes umřel.

překlady[editovat]

  1. přestat žít

synonyma[editovat]

  1. zemřít, (knižně) zesnout, skonat, vypustit ducha, mít to za sebou, (hovorově, zhruběle) natáhnout bačkory, natáhnout brka, zhebnout, skapat, zaklepat bačkorama, (vulgárně) chcípnout, zařvat

antonyma[editovat]

  1. narodit se

související[editovat]