精神分裂病

japonština

výslovnost

• IPA: [seːɕɪɱbɯɴɽet͡sɯbjoː]

etymologie

Výraz se skládá z kandži 精 (uhlazenost, duch, psychika, víla, energie, vitalita, semeno, dokonalost, čistota, dovednost), 神 (bůh, božstvo, mysl, duše), 分 (podíl, minuta, desetina, část, sdílet, stupeň, něčí podíl, povinnost, rozumět, vědět, znát, hodnocení, 1%, šance, setina šaku (尺, délková míra; ~303 mm; čili 3,03mm), 裂 (rozdělit, pukat, roztrhnout, rozštěp) a 病 (nemoc, nemocný, chorý), čtení všech je sinojaponské.

podstatné jméno

přepis

• hiragana: せいしんぶんれつびょう
• rómadži: seišinbunrecubjó [séšinbunrecubjó]

význam

1. (v lékařství) schizofrenie, rozštěp mysli, rozštěp osobnosti

synonyma

1. 統合失調症