důvěra

čeština

výslovnost

• IPA: [duːvjɛra]

dělení

• dů-vě-ra

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	důvěra	důvěry
genitiv	důvěry	důvěr
dativ	důvěře	důvěrám
akuzativ	důvěru	důvěry
vokativ	důvěro	důvěry
lokál	důvěře	důvěrách
instrumentál	důvěrou	důvěrami

význam

1. (důvěra + dativ / v + akuzativ) vztah ke konkrétní bytosti, spočívající v přesvědčení, že mi dotyčný nebude lhát nebo škodit, že mě nezradí; ochota vydat se dotyčnému ve své závislosti či zranitelnosti
   • Důvěra je základní a přirozený lidský postoj – bez jisté míry vzájemné důvěry by nemohla lidská společnost fungovat.
   • Blikající kurzor ho teď vyzval, aby zadal heslo své ženy. Neznal ho. Po celá ta léta, která prožil po jejím boku, nikdy nebyl žárlivý. Jejich manželství bylo založeno na důvěře a Mark nikdy neprohlížel její kabelku ani nedešifroval schůzky zapsané v jejím diáři.

překlady

1. ochota věřit

   • angličtina: trust, confidence
   • francouzština: confiance ž
   • hornolužická srbština: dowěra ž
   • italština: fiducia ž
   • latina: confidentia ž
   • němčina: Vertrauen s
   • polština: zaufanie s
   • rumunština: încredere
   • slovenština: dôvera ž
   • srbština (cyrilice): поверење s
   • srbština (latinka): poverenje s

antonyma

1. nedůvěra

související

• důvěřovat
• důvěrný
• důvěřivý
• důvěřivost
• důvěryhodný
• důvěrník

externí odkazy

• Článek Důvěra ve Wikipedii
• Téma Důvěra ve Wikicitátech