milost

čeština

výslovnost

• IPA: [mɪlɔst]

dělení

• mi-lost

varianty

• (nářečně) milosť, mjilost

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	milost	milosti
genitiv	milosti	milostí
dativ	milosti	milostem
akuzativ	milost	milosti
vokativ	milosti	milosti
lokál	milosti	milostech
instrumentál	milostí	milostmi

význam

1. stav toho, co je milé
2. přízeň, náklonnost (zejména vůči níže postaveným)
   • Jsou kočky pýcha domu; v milosti je mají
     i vážný učenec i ti, kdo v lásce planou
     jsou měkké, úlisné i zimomřivé;
     stranou že rády sedají, též jim se podobají.
3. (v náboženství) vše přispívající k dobru člověka, zejména duchovní povahy
   • milost posvěcující
4. (v právu) institut odpuštění, zmírnění a zahlazení trestu (jednotlivci)
   • President republiky na základě práva daného mu ústavou uděluje milost.
5. (archaicky) láska, laskavost, přízeň, jež za jistých okolností může být i povinností
   • V 30. hl. Dalimilovy kroniky čteme na př., jak knězi (knížeti) Václavovi, když byl u bratra na hody v Boleslavi, „jeden bohobojný“ dával osedlaného koně s výstrahou před úmysly Boleslavovými a jak sv. Václav mu odpověděl: „Toť jáz, báťo, dobřě vědě (vím). Z tvé viery děkuju tvéj milosti, ale juž sem byl živ i přieliš dosti…“

překlady

1. —
2. přízeň

   • angličtina: grace
   • hornolužická srbština: hnada ž
   • němčina: Gnade ž
   • polština: łaska ž
3. boží dar

   • angličtina: grace
   • francouzština: grâce ž
   • polština: łaska ž
4. —
5. —

synonyma

1. rozkošnost, úžasnost
2. —
3. boží dar
4. —
5. —

související

• milostivě
• milostivý
• nemilost

fráze a idiomy

• vzít na milost

externí odkazy

• Rozcestník Milost ve Wikipedii
• Téma Milost ve Wikicitátech