přítelkyně

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊iːtɛlkɪɲɛ]

dělení

• pří-tel-ky-ně

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	přítelkyně	přítelkyně
genitiv	přítelkyně	přítelkyň / přítelkyní
dativ	přítelkyni	přítelkyním
akuzativ	přítelkyni	přítelkyně
vokativ	přítelkyně	přítelkyně
lokál	přítelkyni	přítelkyních
instrumentál	přítelkyní	přítelkyněmi

význam

1. žena, se kterou má někdo má hlubší kladný osobní vztah, ale nežije s ní sexuálně
2. žena, se kterou někdo žije v blízkém vztahu, aniž by uzavřel manželství nebo registrované partnerství
3. oslovení nebo označení člena některých organizací

překlady

1. kamarádka

   • angličtina: friend
   • finština: ystävätär
   • francouzština: copine ž, amie ž
   • hornolužická srbština: přećelka ž
   • italština: amica ž
   • latina: amica ž
   • němčina: Freundin ž
   • polština: przyjaciółka ž
   • slovenština: priateľka ž
2. milá

   • angličtina: girlfriend
   • francouzština: copine ž
   • němčina: Freundin ž
   • polština: przyjaciółka ž
   • slovenština: priateľka ž
3. —

synonyma

1. kamarádka
2. holka, partnerka, milenka
3. —

související

• přítel
• přátelství
• přátelit se