Uživatel:Dan Polansky/Dokládání plurálů

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Můj postoj je, že není-li ani jeden plurální tvar podstatného jména doložen v užití, má se celý plurální blok ze skloňovací tabulky vypustit.

Má se tedy s blokem plurálů pro účel povinnosti dokládat zacházet, jako by to bylo oddělené lemma.

Zejména naléhavě vidím tento princip pro vlastní jména, u nichž je z jejich povahy pluralizace jev sice se vyskytující nicméně anomální.

WS:PZH a WS:FH k tématu mlčí. WS:PZH ani nepraví, že by ohýbaný tvar coby vlastní stránka byl osvobozen od dokládací povinnosti.

Body, s omezeným tučným zvýrazněním:

  • Pluralizace vlastního jména coby implikovaná apelativizace (vznik obecného jména), čili vlastně slovotvorba a nikoli pouze ohýbání.
  • Singulare tantum
    • Pokud se plurály uvedou u všech podstatných jmen, existuje tento jev, či je nějak veden ve slovníku?
    • Naopak existence tohoto jevu napovídá, že blok plurálů je objekt hodný dokládání, takový, jehož existenci bychom neměli automaticky předpokládat.
  • Kamení a spol.
    • Má se uvést plurál slova kamení, po vzoru plurálů slov stavení, bez ohledu na doložení v užití?
  • Anglická nepočitatelná slova
    • Mají se anglická nepočitatelná slova uvádět s hypotetickým plurálem, jak to en wikt nedělá?
  • Ohýbání vs. slovotvorba.
    • Lemma vs. ohýbaný tvar vs. sublemma
    • Ohýbaný tvar vs. blok ohýbaných tvarů (plurály, komparativy, superlativy, jmenné tvary, přechodníky, aj.)
      • Vada: Pojem bloku není analyticky dobře uchopen.
      • Vokativ, pro jisté skupiny podstatných jmen též anomální.
      • Komparativ a superlativ, nikoli samostatná slova.
      • Jmenné tvary přídavných jmen, nikoli samostatná slova.
      • Přechodníky, potenciálně nedoložitelné neboť archaické.
  • Anomálnost pluralizace vlastních jmen.
    • Etnonyma za vlastní jména nebrat.
    • Jedna z příčin anomálnosti: kvazipojem ve smyslu, něco, co se jmenuje X, jenž je typicky při pluralizaci použit (ať již je chápán jako apelativní či jinak), je poněkud nepřirozený.
    • Je nepřirozené přes takový kvazipojem agregovat (jaké průměrné známky mají Petrové; kolik mléka vyrobily Lhoty čili všechny vsi jménem Lhota) a kvantifikovat (pro každého Petra platí, že se jmenuje Petr, ach tak).
    • Připomíná pluralizaci napříč různými významy obecných jmen: "Po ulici šly dvě kočky, jedna domácí a druhá dvounohá". Obvyklá je přitom pluralizace v rámci jednoho významu.
    • Empirický test anomálnosti: je pravděpodobné, že velká většina vlastních jmen zeměpisných má celý blok plurálů nedoložen, což se však nevztahuje na pluralia tantum.
  • Anomálnost vokativu
    • Vokativ je také pro jisté skupiny podstatných jmen anomální a pravděpodobně častěji nedoložen než doložen. Lze pomyslet např. na vokativy všemožných jmen minerálů.
    • Projekt by se mohl rozhodnout nedoložené vokativy neuvádět; to je věc projektové libovůle, i s ohledem na pohodlnost a pracnost. Podobné pragmatické rozhodnutí podstoupila IJP.
    • Projektová libovůle ve věci vokativů nevynucuje rozhodnutí podobnou libovůli uplatit pro jiné, byť i nějak související, jevy.
    • Je v povaze libovůle, že není založena na obecných principech a že tedy do soustavy dodává jistou zlomovost, umělost či diskontinuitu.
    • Není žádný železný zákon, že jakmile se projekt rozhodl uvádět jeden druh hypotetických tvarů, je nucen uvádět všechny druhy hypotetických tvarů.
    • Tvorba vokativu nenabízí interpretaci, že je to apelativizace čili tvorba obecného jména.
    • Kvantita neužívaných tvarů: mít jeden neužívaný slot singulárního vokativu vs. mít polovinu všech uváděných slotů neužívaných, u plurálu v češtině pro dotyčná podstatná jména.
      • Ale je otázka, jak by se to pak projevilo do skloňovací tabulky např. slova těhotný, kde by snad dle principu kvantity měly být celé velké bloky vypuštěny.
        • Na druhé straně je toto u adjektiv ojedinělý případ, nikoliv velká skupina.
        • Navíc jsou zde maskulinní tvary ve skutečnosti doloženy, např. "těhotný stav" a jeho ohýbané tvary.
        • Tak ženatá. Ale tady je zase doložena ženatá osoba.
        • Žádný moc pádný argument.
  • Existence = doloženo v užití, ať již pro ohýbané tvary nebo slova (přesněji doložená existence)
    • Plauzibilita či pravidelné utvoření není existence.
      • -tel (konatelská jména), -an (obyvatelská jména), -anka (taktéž), -ě (příslovce), aj.
  • Čisté principy vs. pragmatičnost.
    • Možnost požadovat dokládání vokativů, pokud se projekt rozhodne, a nebo naopak arbitrární vzdání se tohoto požadavku.
  • Proč nežádat dokládání každého jednoho ohýbaného tvaru
    • Příliš pracné. Pro češtinu např. pro různá adjektiva neobyčejně pracné: nemůže stát za to, u každého jednotlivého slotu v ohýbací tabulce zřídka se vyskytujícího přídavného jména studovat, zda je slot doložen v užití, a pečlivě označovat hvězdičkou či vypouštět.
    • Možnost chápat tvar jako natolik slovu vlastní, že je brán jako existující i když je doloženo pouze slovo jako celek, a nikoli daný tvar.
    • Zase u latiny by u některých slov bylo dobré alespoň vědět, že ten a ten tvar není doložený v užití.
    • Náročné téma; žádá si identifikaci zajímavých bloků tvarů z hlediska požadavku na doložení. Žádá si mezijazykovou analýzu.
  • Balast vs. hodnota
    • Co je přehlednější, hypotetický tvar vypustit, nebo ho uvést, ohvězdičkovat a opatřit několikavětou poznámkou o hypotetičnosti?
    • Co skutečně získal uživatel? Potřebuje vědět, jak tvořit tvary, které ale dle dokladů pro dané slovo nikdo v užití netvoří a pro jejichž použití tedy existuje mizivě málo případů potřeby?
    • Pokud ano, proč nepotřebuje uživatel vědět, jak vytvořit slovo "Ejpovičanka", přičemž tady má utvoření o poznání větší užitnou hodnotu než plurál názvu vísky? Jakou roli má z hlediska tvořené hodnoty kontrast mezi tvorbou plurálního bloku na straně jedné a slovotvorbou na straně druhé?
    • Bude se hvězdičkovat a poznámkovat u všech jazyků? Uvede se např. pro anglické "harriedness" tvar "harriednesses" s poznámkou, že protože některé -ness se pluralizují, plurál se uvede u všech? Nebo se naopak ani poznámka neuvede, protože pokud lze vytvořit plurál od -ness někdy, nechť se klidně uvádí kdykoli, aniž by čtenář byl upozorněn na hypotetičnost?
  • Zajímavost
    • O co zajímavější je porozhlédnout se po vlastních jménech a všimnout si, aha, u tohoto k pluralizaci došlo, a u jiného nedošlo, než mít všude neoznačené plurály. To připuštěno řeší označení hvězdičkou.

Argumenty pro dovolení vedení hypotetické pluralizace:

  • Nic zásadně špatného nehrozí.
  • Čtenář nebude uveden v omyl, zvlášť pokud je plurál označen jako hypotetický.
  • Čtenář si z literatury může uvědomit, jaký smysl by plurál měl, pokud by byl použit, např. ve větách "X má rozlohu jako tři Y" nebo "X má obyvatel jako tři Y".
  • V konečném důsledku je to otázka vkusu, nikoli správnosti.

Diskuze:

Hesla, kde se projevil spor či rozdíl pohledů:

  • Řezno -- Milda je proti plurálům; Zdenekk2 později plurály přidal (proč? byly doložené? změnil názor?)
  • Botswana -- Lenka64 je proti plurálům
  • Cařihrad -- Kusurija převádí na singulare tantum
  • Golčův Jeníkov - Dan Polansky (já) je proti plurálům
  • intimčo -- Pyprilescu odstranil plurál

Kdo je pro a proti:

  • Alespoň v nějaké fázi se proti v užití nedoloženým plurálům diskuzně vyjádřili či jinak projevili Milda, Zdenekk2 (změnil později názor?), Jan.Kamenicek, Auvajs, Lenka64, JQtt, Kusurija, Pyprilescu a Dan Polansky.
  • Alespoň v nějaké fázi se pro užití nedoložených plurálů diskuzně vyjádřili či jinak projevili Palu, Shlomo, Standazx, Auvajs (ale později změnil názor?), Tchoř a snad Jan Dudík.

Zdroje: