Uživatel:Kusurija/Pískoviště

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Obsah

čínština[editovat]

číslovka [editovat]

přepis[editovat]

  • Pinyin: yì (yi4), dàng (dang4)
  • Švarný: i, tang

význam[editovat]

  1. sto milionů, 100 000 000, 108

varianty[editovat]

japonština[editovat]

číslovka[editovat]

přepis[editovat]

  • kana: オク
  • rómadži: oku

význam[editovat]

  1. sto milionů, 100 000 000, 108

[ [Kategorie:Čínské číslovky|億]] [ [Kategorie:Kjóiku4|オク]] [ [Kategorie:Kandži|億]] [ [Kategorie:Radikál 009. 人, 亻 +10 t.|3]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|おく]]

[ [de:億]] [ [en:億]] [ [es:億]] [ [fi:億]] [ [fr:億]] [ [hu:億]] [ [ja:億]] [ [ko:億]] [ [li:億]] [ [lo:億]] [ [ms:億]] [ [pl:億]] [ [sv:億]] [ [th:億]] [ [vi:億]] [ [zh:億]]

čínština[editovat]

číslovka [editovat]

přepis[editovat]

  • Pinyin: si4
  • Švarný: s'

význam[editovat]

  1. čtyři

japonština[editovat]

číslovka[editovat]

přepis[editovat]

  • kana:
  • rómadži: ši (toto čtení je shodné se čtením znaku ([ši]) - zemřít, což je důvodem, proč je v japonštině 4 nešťastné číslo; z téhož důvodu všude, kde to je jen trochu možné, je onjomi nahrazováno kunjomi, nečastěji [jon])
  • japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
  • kana: よん
  • rómadži: jon
  • kana:
  • rómadži: jo
  • ve složeninách
  • kana: よっ
  • rómadži: jot

四つ

  • kana: よつ
  • rómadži: jocu

四っつ

  • kana: よっつ
  • rómadži: joccu, (jotcu)

význam[editovat]

  1. čtyři

varianty[editovat]

[ [Kategorie:Čínské číslovky|四]] [ [Kategorie:Kandži|四]] [ [Kategorie:Kjóiku1|シ]] [ [Kategorie:Radikál 031. 囗|2]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|し]]

[ [cy:四]] [ [da:四]] [ [de:四]] [ [el:四]] [ [en:四]] [ [eo:四]] [ [es:四]] [ [fi:四]] [ [fr:四]] [ [hr:四]] [ [hu:四]] [ [id:四]] [ [io:四]] [ [it:四]] [ [ja:四]] [ [ko:四]] [ [la:四]] [ [li:四]] [ [lo:四]] [ [lt:四]] [ [mg:四]] [ [ms:四]] [ [nn:四]] [ [no:四]] [ [pl:四]] [ [pt:四]] [ [ru:四]] [ [sv:四]] [ [ta:四]] [ [uk:四]] [ [zh:四]]

čínština[editovat]

číslovka [editovat]

přepis[editovat]

  • Pinyin: zhào (zhao4)
  • Švarný: čao

význam[editovat]

  1. bilion, 1 000 000 000 000, 1012

japonština[editovat]

číslovka[editovat]

přepis[editovat]

  • kana: チョウ
  • rómadži: čó

řidčeji:

  • kana: ヂョウ
  • rómadži: džó

význam[editovat]

  1. bilion, 1 000 000 000 000, 1012

kandži[editovat]

čtení[editovat]

  • sinojaponské: チョウ (čó), ヂョウ nebo ジョウ (džó)
  • japonské: 兆す: きさす (kisasu); 兆し: きざし (kizaši) (význam: znamení (při věštbě) )

[ [Kategorie:Čínské číslovky|兆]] [ [Kategorie:Kjóiku4|チョウ]] [ [Kategorie:Kandži|兆]] [ [Kategorie:Radikál 010. 儿|4]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|ちょう]]

[ [de:兆]] [ [en:兆]] [ [fi:兆]] [ [fr:兆]] [ [hu:兆]] [ [ja:兆]] [ [ko:兆]] [ [li:兆]] [ [lo:兆]] [ [lt:兆]] [ [mg:兆]] [ [ms:兆]] [ [nl:兆]] [ [pl:兆]] [ [sv:兆]] [ [zh:兆]]

čínština[editovat]

substantivum [editovat]

přepis[editovat]

  • pinyin: ding1, yang1
  • Švarný: ting, jang

význam[editovat]

  1. čtvrtý znak z deseti v tradičním čínském kalendáři (z těchto:, , , , , , , , , )
  2. (příjmení)

japonština[editovat]

substantivum[editovat]

přepis[editovat]

  • kana: -チョウ
  • rómadži: -čó
  • kana: テイ
  • rómadži: tei
  • kana: トウ
  • rómadži:
  • kana: チン
  • rómadži: čin
  • kana: ひのと
  • rómadži: hinoto

význam[editovat]

  1. čtvrtý znak z deseti v tradičním čínském kalendáři
  2. pomocné slovo pro počítání střelných zbraní, listů (papíru), bloků, koláčů; označení pro sudé číslo/počet

[ [Kategorie:Čínská substantiva|丁]] [ [Kategorie:Čínské číslování|丁]] [ [Kategorie:Kjóiku3|チョウ]] [ [Kategorie:Kandži|丁]] [ [Kategorie:Radikál 001. 一|1]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|ひのと]] [ [Kategorie:Japonské numerativy|ちょう]] [ [Kategorie:Japonské číslování|丁]]

[ [de:丁]] [ [en:丁]] [ [et:丁]] [ [fr:丁]] [ [ko:丁]] [ [id:丁]] [ [it:丁]] [ [li:丁]] [ [hu:丁]] [ [mg:丁]] [ [ms:丁]] [ [ja:丁]] [ [km:丁]] [ [pl:丁]] [ [pt:丁]] [ [uk:丁]] [ [vi:丁]] [ [zh:丁]]

čínština[editovat]

substantivum [editovat]

přepis[editovat]

  • bǐng (bing3)
  • Švarný: ping

význam[editovat]

  1. třetí znak z deseti v tradičním čínském kalendáři (z těchto:, , , , , , , , , )
  2. (příjmení)

japonština[editovat]

substantivum[editovat]

přepis[editovat]

  • kana: ヒョウ
  • rómadži: hjó
  • kana: ヘイ
  • rómadži: hei [hé]
  • kana: ひのえ
  • rómadži: hinoe

význam[editovat]

  1. třetí znak z deseti v tradičním čínském kalendáři

[ [Kategorie:Čínská substantiva|丙]] [ [Kategorie:Čínské číslování|丙]] [ [Kategorie:Kandži|丙]] [ [Kategorie:Radikál 001. 一|4]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|ひのえ]] [ [Kategorie:Japonské číslování|丙]]

[ [en:丙]] [ [es:丙]] [ [fr:丙]] [ [hu:丙]] [ [id:丙]] [ [is:丙]] [ [ja:丙]] [ [ko:丙]] [ [li:丙]] [ [mg:丙]] [ [ms:丙]] [ [pl:丙]] [ [uk:丙]] [ [vi:丙]] [ [zh:丙]]

japonština ひふみよいつむななやここのとお[editovat]

etymologie[editovat]

Jedná se o zrychlené japonské počítání od jedné do deseti po jedné s vynecháváním "slabiky" つ (cu) v japonské výslovnosti těch číslovek, u prvních dokonce vynecháno -とつ (-tocu) a たつ (-tacu). Plné znění by bylo: 一つ, 二つ, 三つ, 四つ, 五つ, 六つ, 七つ, 八つ, 九つ, s výslovností: ひとつ, ふたつ, みつ, よつ, いつつ, むつ, ななつ, やつ, ここのつ, とお (hitocu [štocu], futacu [ftacu], micu, jocu, icucu, mucu, nanacu, jacu, kokonocu, tó)

číslování/počítání[editovat]

přepis[editovat]

  • hiragana: ひふみよいつむななやここのとお
  • rómadži: hifumijoicumunanajakokonotó

význam[editovat]

související[editovat]

[ [Kategorie:Japonské číslování|ひふみよいつむななやここのとお]]

japonština ふよむやとお[editovat]

etymologie[editovat]

Jedná se o zrychlené japonské počítání od dvou do deseti po dvou s vynecháváním "slabiky" つ (cu) v japonské výslovnosti těch číslovek, u první dokonce vynecháno たつ (-tacu). Plné znění by bylo: 二つ, 四つ, 六つ, 八つ, s výslovností: ふたつ, よつ, むつ, やつ, とお (futacu [ftacu],jocu, mucu, jacu, tó)

číslování/počítání[editovat]

přepis[editovat]

  • hiragana: ふよむやとお
  • rómadži: fujomujató

význam[editovat]

související[editovat]

[ [Kategorie:Japonské číslování|ふよむやとお]]


čínština[editovat]

číslovka [editovat]

přepis[editovat]

  • Pinyin: qī (qi1), shǎng (shang3)
  • Švarný: čchi, šang

význam[editovat]

  1. sedm

japonština[editovat]

číslovka[editovat]

přepis[editovat]

  • kana: シチ
  • rómadži: šiči
  • v některých složeninách
  • kana: シッ
  • rómadži: ši-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
  • japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti; vyjímečně také v některých složeninách, například 七十 pro usnadnění výslovnosti nebo z důvodu tetrafobie)
  • kana: なな
  • rómadži: nana

řidčeji:

  • kana: なの
  • rómadži: nano

七つ

  • kana: ななつ
  • rómadži: nanacu

význam[editovat]

  1. sedm, 7

varianty[editovat]

[ [Kategorie:Čínské číslovky|七]] [ [Kategorie:Kandži|七]] [ [Kategorie:Kjóiku1|シチ]] [ [Kategorie:Radikál 001. 一|1]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|しち]]

[ [da:七]] [ [de:七]] [ [el:七]] [ [en:七]] [ [es:七]] [ [fi:七]] [ [fj:七]] [ [fr:七]] [ [hr:七]] [ [hu:七]] [ [id:七]] [ [io:七]] [ [it:七]] [ [ja:七]] [ [ko:七]] [ [la:七]] [ [li:七]] [ [lo:七]] [ [lt:七]] [ [mg:七]] [ [ms:七]] [ [nl:七]] [ [nn:七]] [ [no:七]] [ [pl:七]] [ [pt:七]] [ [ru:七]] [ [sv:七]] [ [ta:七]] [ [uk:七]] [ [vi:七]] [ [zh:七]]

čínština[editovat]

číslovka [editovat]

přepis[editovat]

  • Pinyin: jiǔ (jiu3), xiǎng (xiang3), xiàng (xiang4)
  • Švarný: ťiou, siang

význam[editovat]

  1. devět

japonština[editovat]

číslovka[editovat]

přepis[editovat]

  • kana:
  • rómadži: ku

nebo

  • kana: キュウ
  • rómadži: kjú
  • japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
  • kana: ここの
  • rómadži: kokono

九つ

  • kana: ここのつ
  • rómadži: kokonocu

význam[editovat]

  1. devět, 9

varianty[editovat]

[ [Kategorie:Čínské číslovky|九]] [ [Kategorie:Kandži|九]] [ [Kategorie:Radikál 005. 乙|1]] [ [Kategorie:Kjóiku1|キュウ]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|く]]

[ [da:九]] [ [el:九]] [ [en:九]] [ [fi:九]] [ [fj:九]] [ [fr:九]] [ [hr:九]] [ [hu:九]] [ [hy:九]] [ [id:九]] [ [io:九]] [ [it:九]] [ [ja:九]] [ [km:九]] [ [ko:九]] [ [la:九]] [ [li:九]] [ [lo:九]] [ [lt:九]] [ [mg:九]] [ [ms:九]] [ [nn:九]] [ [no:九]] [ [pl:九]] [ [pt:九]] [ [ru:九]] [ [sv:九]] [ [ta:九]] [ [tr:九]] [ [uk:九]] [ [vi:九]] [ [zh:九]]


Pořadí a směr tahů

čínština[editovat]

číslovka [editovat]

přepis[editovat]

  • Pinyin: wǔ (wu3)
  • Švarný: wu

varianty[editovat]

viz japonština

význam[editovat]

  1. pět, 5

japonština[editovat]

číslovka[editovat]

přepis[editovat]

  • kana:
  • rómadži: go
  • japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
  • kana: いつ
  • rómadži: icu

五つ

  • kana: いつつ
  • rómadži: icucu

etymologie[editovat]

Existují dva možné výklady: 1. původně bylo psáno pět horizontálních čárek, podobně jako u číslovek , , a k zpřehlednění se začaly dvě čárky z nich psát svisle, přičemž druhá z nich kratší a později byla spojena s prostřední vodorovnou do jednoho tahu. 2. původně byl znak psán ve formě písmene X se dvěmi horizontálami nad a pod, ve shodě s tím, že při počítání na prstech 5 ukončuje použití jen jedné ruky a dále do deseti se pokračuje pomocí již druhé ruky.

význam[editovat]

  1. pět, 5

varianty[editovat]

[ [Kategorie:Čínské číslovky|五]] [ [Kategorie:Kandži|五]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ゴ]] [ [Kategorie:Radikál 007. ニ|2]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|ご]]

[ [da:五]] [ [de:五]] [ [el:五]] [ [en:五]] [ [es:五]] [ [fi:五]] [ [fr:五]] [ [hr:五]] [ [hu:五]] [ [id:五]] [ [io:五]] [ [it:五]] [ [ja:五]] [ [km:五]] [ [ko:五]] [ [la:五]] [ [li:五]] [ [lo:五]] [ [lt:五]] [ [mg:五]] [ [ms:五]] [ [nl:五]] [ [nn:五]] [ [no:五]] [ [pl:五]] [ [pt:五]] [ [ru:五]] [ [sm:五]] [ [sv:五]] [ [ta:五]] [ [tr:五]] [ [uk:五]] [ [zh:五]]

čínština[editovat]

číslovka [editovat]

přepis[editovat]

  • Pinyin: bā (ba1), lù (lu4)
  • Švarný: pa, lu

význam[editovat]

  1. osm

japonština[editovat]

číslovka[editovat]

přepis[editovat]

  • kana: ハチ
  • rómadži: hači
  • ve složeninách
  • kana: ハッ
  • rómadži: ha-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
  • japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
  • kana:
  • rómadži: ja

řidčeji:

  • kana: よう nebo kana: よお
  • rómadži:

八つ

  • kana: やつ
  • rómadži: jacu
  • kana: やっつ
  • rómadži: jaccu

význam[editovat]

  1. osm, 8

varianty[editovat]

[ [Kategorie:Čínské číslovky|八]] [ [Kategorie:Kandži|八]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ハチ]] [ [Kategorie:Radikál 012. 八|0]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|はち]]

[ [da:八]] [ [el:八]] [ [en:八]] [ [es:八]] [ [fi:八]] [ [fr:八]] [ [hr:八]] [ [hu:八]] [ [id:八]] [ [io:八]] [ [it:八]] [ [ja:八]] [ [ko:八]] [ [la:八]] [ [li:八]] [ [lo:八]] [ [lt:八]] [ [mg:八]] [ [ms:八]] [ [nn:八]] [ [no:八]] [ [pl:八]] [ [pt:八]] [ [ru:八]] [ [sv:八]] [ [ta:八]] [ [th:八]] [ [uk:八]] [ [vi:八]] [ [zh:八]]

Možná hledáte .

Pořadí a směr tahů

čínština [editovat]

  • Vývoj znaku:
Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

číslovka[editovat]

přepis[editovat]

  • pinyin: liù (liu4)
  • Švarný: liou

etymologie[editovat]

Znak představuje vysoký kopec. Tak, jako vysoký kopec převyšuje obvyklý kopec, číslo šest převyšuje pět, poslední číslo, které lze spočítat na prstech pouze jedné ruky.

význam[editovat]

  1. šest, 6

japonština[editovat]

číslovka[editovat]

přepis[editovat]

  • kana: ロク
  • rómadži: roku

řidčeji:

  • kana: リク
  • rómadži: riku
  • japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
  • kana:
  • rómadži: mu

řidčeji:

  • kana: むい
  • rómadži: mui

六つ

  • kana: むつ
  • rómadži: mucu

řidčeji:

  • kana: むっつ
  • rómadži: muccu

význam[editovat]

  1. šest, 6

varianty[editovat]

[ [Kategorie:Čínské číslovky|六]] [ [Kategorie:Kandži|六]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ロク]] [ [Kategorie:Radikál 012. 八|2]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|ろく]]

[ [da:六]] [ [el:六]] [ [en:六]] [ [fi:六]] [ [fr:六]] [ [hr:六]] [ [hu:六]] [ [id:六]] [ [io:六]] [ [it:六]] [ [ja:六]] [ [km:六]] [ [ko:六]] [ [la:六]] [ [li:六]] [ [lo:六]] [ [lt:六]] [ [mg:六]] [ [ms:六]] [ [nn:六]] [ [no:六]] [ [pl:六]] [ [pt:六]] [ [ru:六]] [ [sv:六]] [ [ta:六]] [ [th:六]] [ [uk:六]] [ [vi:六]] [ [zh:六]]

čínština[editovat]

číslovka [editovat]

přepis[editovat]

  • Pinyin: shí (shi2)
  • Švarný: š'

význam[editovat]

  1. deset

varianty[editovat]

japonština[editovat]

číslovka[editovat]

přepis[editovat]

  • kana: ジュウ
  • rómadži: džú
  • ve složeninách
  • kana: ジッ:
  • rómadži: dži-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
  • kana: シュウ
  • rómadži: šú
  • kana: ジュッ:
  • rómadži: džu-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
  • japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
  • kana: とお
  • rómadži:

řidčeji:

  • kana:
  • rómadži: to

význam[editovat]

  1. deset, 10

varianty[editovat]

[ [Kategorie:Čínské číslovky|十]] [ [Kategorie:Kandži|十]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ジュウ]] [ [Kategorie:Radikál 024. 十|0]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|じゅう]]

[ [de:十]] [ [el:十]] [ [en:十]] [ [es:十]] [ [fi:十]] [ [fj:十]] [ [fr:十]] [ [hr:十]] [ [hu:十]] [ [hy:十]] [ [id:十]] [ [io:十]] [ [is:十]] [ [it:十]] [ [ja:十]] [ [ko:十]] [ [la:十]] [ [lb:十]] [ [li:十]] [ [lo:十]] [ [lt:十]] [ [mg:十]] [ [ms:十]] [ [no:十]] [ [pl:十]] [ [pt:十]] [ [ru:十]] [ [sv:十]] [ [ta:十]] [ [tr:十]] [ [uk:十]] [ [vi:十]] [ [zh:十]]

čínština[editovat]

  • Vývoj znaku:
Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

číslovka [editovat]

přepis[editovat]

  • Pinyin: qiān (qian1)
  • Švarný: čchien

význam[editovat]

  1. tisíc

varianty[editovat]

japonština[editovat]

číslovka[editovat]

přepis[editovat]

  • hiragana: せん
  • rómadži: sen

význam[editovat]

  1. tisíc

varianty[editovat]

kandži[editovat]

čtení[editovat]

  • sinojaponské: セン (sen)
  • japonské: ち (či)

[ [Kategorie:Čínské číslovky|千]] [ [Kategorie:Kandži|千]] [ [Kategorie:Kjóiku1|セン]] [ [Kategorie:Radikál 024. 十|1]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|せん]]

[ [en:千]] [ [fi:千]] [ [fj:千]] [ [fr:千]] [ [hu:千]] [ [ja:千]] [ [ko:千]] [ [la:千]] [ [li:千]] [ [lo:千]] [ [lt:千]] [ [mg:千]] [ [ms:千]] [ [pl:千]] [ [pt:千]] [ [ru:千]] [ [sv:千]] [ [ta:千]] [ [uk:千]] [ [vi:千]] [ [zh:千]] [ [zh-min-nan:千]]

japonština[editovat]

etymologie 学ぶ[editovat]

Výraz se skládá ze znaku a okurigany ぶ.

sloveso[editovat]

  • souhláskové

přepis[editovat]

  • kana: まなぶ
  • rómadži: manabu

výslovnost[editovat]

časování[editovat]

Sloveso tvar rómadži odvozené tvary
1. základ 学ば manaba
2. základ 学び manabi
2a. základ 学ん manan
3. základ 学ぶ manabu
4. základ 学べ manabe
5. základ 学ぼ manabo
základní odvozené tvary[editovat]
  • důvěrný zápor: 学ばない (manabanai)
  • zdvořilý čas přítomný: 学びます (manabimasu)
  • přechodník přítomný: 学んで (manande)
  • přechodník minulý: 学んだ (mananda)
  • důvěrný rozkazovací způsob: 学べ (manabe)
  • pravděpodobnostní způsob důvěrný: 学ぼう (manabó)
    • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 学ぶまい (manabumai)
  • přací způsob přítomný: 学びたい (manabitai)

význam[editovat]

  1. učit
  2. učit se

synonyma[editovat]

[ [Kategorie:Japonská slovesa|まなぶ]]

[ [en:学ぶ]] [ [fj:学ぶ]] [ [fr:学ぶ]] [ [ko:学ぶ]] [ [li:学ぶ]] [ [lo:学ぶ]] [ [pt:学ぶ]] [ [ru:学ぶ]] [ [zh:学ぶ]]

japonština[editovat]

etymologie 書きます[editovat]

Výraz se skládá ze znaku a okurigany . Je tvořeno z tvaru 書き (2. základu slovesa 書く) a zdvořilostní přípony času přítomného ます. Tento tvar je dále časován jak je uvedeno u přípony ます.

tvar slovesa[editovat]

  • zdvořilý čas přítomný

přepis[editovat]

  • kana: かきます
  • rómadži: kakimasu [kakimas]

tvary[editovat]

Sloveso tvar rómadži odvozené tvary
1. základ 書きましょ, 書きませ kakimašo, kakimase
2. základ 書きまし kakimaši
2a. základ 書きまし kakimaši
3. základ 書きます kakimasu
4. základ 書きますれ kakimasure
5. základ 書きませ, 書きまし kakimase, kakimaši

význam[editovat]

  1. psát nejběžnější zdvořilostní úroveň; uprostřed mezi úrovní důvěrnou a honorifickou; čas přítomný

antonyma[editovat]

[ [Kategorie:Tvary japonských sloves|かきます]]

japonština[editovat]

etymologie 書く[editovat]

Výraz se skládá ze znaku a okurigany .

sloveso[editovat]

  • souhláskové

přepis[editovat]

  • kana: かく
  • rómadži: kaku

tvary[editovat]

Sloveso tvar rómadži odvozené tvary
1. základ 書か kaka
2. základ 書き kaki
2a. základ 書い kai
3. základ 書く kaku
4. základ 書け kake
5. základ 書こ kako
základní odvozené tvary[editovat]
  • důvěrný zápor: 書かない (kakanai)
  • zdvořilý čas přítomný: 書きます (kakimasu)
  • přechodník přítomný: 書いて (kaite)
  • důvěrný rozkazovací způsob: 書け (kake)
  • pravděpodobnostní způsob důvěrný: 書こう (kakó)
    • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 書くまい (kakumai)
  • přací způsob přítomný: 書きたい (kakitai)

význam[editovat]

  1. psát

antonyma[editovat]

[ [Kategorie:Japonská slovesa|かく]]

[ [en:書く]] [ [fj:書く]] [ [fr:書く]] [ [ja:書く]] [ [li:書く]] [ [lo:書く]] [ [lt:書く]] [ [mg:書く]] [ [nl:書く]] [ [pt:書く]] [ [sv:書く]] [ [sw:書く]] [ [zh:書く]]

čínština[editovat]

číslovka [editovat]

přepis[editovat]

  • Pinyin: bǎi (bai3), bó (bo2)
  • Švarný: paj, po

význam[editovat]

  1. sto

japonština[editovat]

číslovka[editovat]

přepis[editovat]

  • kana: ヒャク
  • rómadži: hjaku
  • ve složeninách
  • kana: ヒャッ
  • rómadži: hja-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
  • japonské čtení (velmi zřídka)
  • kana: もも
  • rómadži: momo

význam[editovat]

  1. sto, 100

varianty[editovat]

význam[editovat]

  1. sto, 100

[ [Kategorie:Čínské číslovky|百]] [ [Kategorie:Kandži|百]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ヒャク]] [ [Kategorie:Radikál 106. 白|1]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|ひゃく]]

[ [el:百]] [ [en:百]] [ [es:百]] [ [fi:百]] [ [fj:百]] [ [fr:百]] [ [hr:百]] [ [hu:百]] [ [it:百]] [ [ja:百]] [ [ko:百]] [ [li:百]] [ [lo:百]] [ [lt:百]] [ [mg:百]] [ [ms:百]] [ [nn:百]] [ [no:百]] [ [pl:百]] [ [pt:百]] [ [ru:百]] [ [sv:百]] [ [ta:百]] [ [th:百]] [ [tr:百]] [ [uk:百]] [ [vi:百]] [ [zh:百]]

japonština 話す[editovat]

etymologie[editovat]

Výraz se skládá ze znaku a okurigany .

sloveso[editovat]

  • souhláskové

přepis[editovat]

  • kana: はなす
  • rómadži: hanasu

výslovnost[editovat]

časování[editovat]

Sloveso tvar rómadži odvozené tvary
1. základ 話さ hanasa
2. základ 話し hanaši
2a. základ 話し hanaši
3. základ 話す hanasu
4. základ 話せ hanase
5. základ 話そ hanaso
základní odvozené tvary[editovat]
  • důvěrný zápor: 話さない (hanasanai)
  • zdvořilý čas přítomný: 話します (hanašimasu)
  • přechodník přítomný: 話して (hanašite)
  • důvěrný rozkazovací způsob: 話せ (hanase)
  • pravděpodobnostní způsob důvěrný: 話そう (hanasó)
    • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 話すまい (hanasumai)
  • přací způsob přítomný: 話したい (hanašitai)


význam[editovat]

  1. mluvit (umět mluvit, ovládat řeč)
  2. mluvit (něco říkat)

synonyma[editovat]

antonyma[editovat]

homonyma[editovat]

[ [Kategorie:Japonská slovesa|はなす]]

[ [af:話す]] [ [ast:話す]] [ [en:話す]] [ [fi:話す]] [ [fj:話す]] [ [fr:話す]] [ [hu:話す]] [ [it:話す]] [ [ja:話す]] [ [li:話す]] [ [lo:話す]] [ [lt:話す]] [ [mg:話す]] [ [nl:話す]] [ [pl:話す]] [ [pt:話す]] [ [ru:話す]] [ [sv:話す]] [ [sw:話す]] [ [uk:話す]]

japonština[editovat]

etymologie 読みます[editovat]

Výraz se skládá ze znaku a okurigany . Je tvořeno z tvaru 読み (2. základu slovesa 読む) a zdvořilostní přípony času přítomného ます. Tento tvar je dále časován jak je uvedeno u přípony ます.

tvar slovesa[editovat]

  • zdvořilý čas přítomný

přepis[editovat]

  • kana: よみます
  • rómadži: jomimasu [jomimas]

tvary[editovat]

Sloveso tvar rómadži odvozené tvary
1. základ 読みましょ, 読みませ jomimašo, jomimase
2. základ 読みまし jomimaši
2a. základ 読みまし jomimaši
3. základ 読みます jomimasu
4. základ 読みますれ jomimasure
5. základ 読みませ, 読みまし jomimase, jomimaši

význam[editovat]

  1. číst nejběžnější zdvořilostní úroveň; uprostřed mezi úrovní důvěrnou a honorifickou; čas přítomný

antonyma[editovat]

[ [Kategorie:Tvary japonských sloves|よみます]]

japonština[editovat]

etymologie 読む[editovat]

Výraz se skládá ze znaku a okurigany .

sloveso[editovat]

  • souhláskové

přepis[editovat]

  • kana: よむ
  • rómadži: jomu

časování[editovat]

Sloveso tvar rómadži odvozené tvary
1. základ 読ま joma
2. základ 読み jomi
2a. základ 読ん jon
3. základ 読む jomu
4. základ 読め jome
5. základ 読も jomo
základní odvozené tvary[editovat]
  • důvěrný zápor: 読まない (jomanai)
  • zdvořilý čas přítomný: 読みます (jomimasu)
  • přechodník přítomný: 読んで (jonde)
  • důvěrný rozkazovací způsob: 読め (jome)
  • pravděpodobnostní způsob důvěrný: 読もう (jomó)
    • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 読むまい (jomumai)
  • přací způsob přítomný: 読みたい (jomitai)

význam[editovat]

  1. číst (nahlas, přečíst text)
  2. číst (schopnost; např. umí číst i nestandartní znaky)
  3. číst/vcítit se (schopnost nahlédnout a analyzovat okolnosti, vlastnosti; např. proces, jehož výsledek označíme: má ho přečteného (t. j. může předvídat jeho chování, rozumět jeho pohnutkám)
    • příklad: 相手の心を読む (aite no kokoro 'o jomu)
  4. přečíst číslo po jednotlivých cifrách (např. 152 jako "jedna pět dva" nikoliv jako "sto padesát dva")

antonyma[editovat]

homonyma[editovat]

[ [Kategorie:Japonská slovesa|よむ]]

[ [af:読む]] [ [el:読む]] [ [en:読む]] [ [fj:読む]] [ [fr:読む]] [ [ja:読む]] [ [ko:読む]] [ [li:読む]] [ [lo:読む]] [ [lt:読む]] [ [mg:読む]] [ [nl:読む]] [ [pl:読む]] [ [pt:読む]] [ [ru:読む]] [ [sw:読む]] [ [zh:読む]]

japonština[editovat]

etymologie 食べる[editovat]

Výraz se skládá ze znaku a okurigany べる.

sloveso[editovat]

  • samohláskové

přepis[editovat]

  • kana: たべる
  • rómadži: taberu

tvary[editovat]

Sloveso tvar rómadži odvozené tvary
1. základ 食べ tabe
2. základ 食べ tabe
2a. základ 食べ tabe
3. základ 食べる taberu
4. základ 食べれ tabere
5. základ 食べ tabe
základní odvozené tvary[editovat]
  • důvěrný zápor: 食べない (tabenai)
  • zdvořilý čas přítomný: 食べます (tabemasu)
  • přechodník přítomný: 食べて (tabete)
  • důvěrný rozkazovací způsob: 食べれ (tabere)
  • pravděpodobnostní způsob důvěrný: 食べよう (tabejó)
    • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 食べるまい (taberumai)
  • přací způsob přítomný: 食べたい (tabetai)

význam[editovat]

  1. jíst

antonyma[editovat]

související[editovat]

[ [Kategorie:Japonská slovesa|たべる]]

[ [af:食べる]] [ [en:食べる]] [ [et:食べる]] [ [fi:食べる]] [ [fr:食べる]] [ [hu:食べる]] [ [it:食べる]] [ [ja:食べる]] [ [km:食べる]] [ [ko:食べる]] [ [la:食べる]] [ [li:食べる]] [ [lo:食べる]] [ [lt:食べる]] [ [mg:食べる]] [ [nl:食べる]] [ [pl:食べる]] [ [pt:食べる]] [ [ru:食べる]] [ [sv:食べる]] [ [sw:食べる]] [ [th:食べる]] [ [zh:食べる]]

čínština [editovat]

výslovnost[editovat]

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

přepis[editovat]

  • Pinyin:
  • Švarný: i

číslovka[editovat]

význam[editovat]

  1. jeden, jedna, jedno, 1

japonština[editovat]

varianty[editovat]

číslovka (1)[editovat]

  • čtení je sinojaponské

výslovnost[editovat]

přepis[editovat]

  • kana: イチ
  • rómadži: iči

význam[editovat]

  1. jeden, jedna, jedno, 1

číslovka (2)[editovat]

japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)

výslovnost[editovat]

  1. IPA: [çito]
  2. IPA: [çi]

přepis[editovat]

  • hiragana: ひと-
  • rómadži: hito-
  • hiragana: ひ-
  • rómadži: hi-

význam[editovat]

  1. jeden, jedna, jedno, 1

kandži[editovat]

čtení[editovat]

  • sinojaponské:
    • イチ (iči); příklady: 一番 - イチバン (ičiban), 第一 - ダイイチ (daiiči)
    • イツ (icu)
    • cumaruon forma: イッ (i--); příklady: 一本 - イッポン (ippon), 一頭 - イットウ (ittó), 一機 - イッキ (ikki)
  • japonské:
  • nepravidelné
    • 一人 (hitori), 一昨日 (ototoi), 一昨年 (ototoši), 一昨昨日 (sakiototoi), 一昨昨年 (sakiototoši), 一寸 (čotto), 一 (Hadžime (jméno)), mnoho nepravidelných čtení ve vlastních jménech a/nebo příjmeních: (ten, kazu (かづ), kacu, iru, makoto, kazu (かず), osamu, ka, kata, kuni, sane, susumu, taka, tada, či, nobu, hadžimu, hidži, hide, hitoši, masaši, moto, moro a to jak ve složeninách, tak samostatně))

[ [Kategorie:Čínské číslovky|一]] [ [Kategorie:Kandži|一]] [ [Kategorie:Kjóiku1|イチ]] [ [Kategorie:Radikál 001. 一|0]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|いち]]

[ [bs:一]] [ [csb:一]] [ [da:一]] [ [de:一]] [ [el:一]] [ [en:一]] [ [es:一]] [ [et:一]] [ [eu:一]] [ [fi:一]] [ [fj:一]] [ [fr:一]] [ [hr:一]] [ [hu:一]] [ [hy:一]] [ [id:一]] [ [io:一]] [ [is:一]] [ [it:一]] [ [ja:一]] [ [ka:一]] [ [ko:一]] [ [la:一]] [ [li:一]] [ [lo:一]] [ [lt:一]] [ [mg:一]] [ [ms:一]] [ [nl:一]] [ [nn:一]] [ [no:一]] [ [pl:一]] [ [pt:一]] [ [ro:一]] [ [ru:一]] [ [sv:一]] [ [sw:一]] [ [ta:一]] [ [th:一]] [ [tl:一]] [ [tr:一]] [ [uk:一]] [ [vi:一]] [ [zh:一]] [ [zh-min-nan:一]]

Možná hledáte . { {Upravit/dne|20121127193037}}

čínština[editovat]

substantivum [editovat]

přepis[editovat]

  • pinyin: yú (yu2), yǔ (yu3)
  • Švarný:

význam[editovat]

  1. , my =(autor toho(to) textu)
  2. dát
  3. předem

varianty[editovat]

japonština[editovat]

substantivum[editovat]

přepis[editovat]

  • kana:
  • rómadži: jo

význam[editovat]

  1. , my =(autor toho(to) textu)

kandži[editovat]

čtení[editovat]

  • sinojaponské:
    • ヨ (jo); příklady: 予定 - ヨテイ (jotei), 予防 - ヨボウ (jobó), 予科 - ヨカ (joka), 予報 - ヨホウ (johó), 猶予 - ユウヨ (jújo), 予算 - ヨサン (josan)
  • japonské:
    • あらかじめ (arakadžime); příklad: 予め (arakadžime)
    • かね (kane); příklady: 予て - かねて (kanete), 予予/予々 - かねがね (kanegane)
  • nepravidelné:

[ [Kategorie:Čínská substantiva|予]] [ [Kategorie:Kjóiku3|ヨ]] [ [Kategorie:Kandži|予]] [ [Kategorie:Radikál 006. 亅|3]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|よ]]

[ [en:予]] [ [fj:予]] [ [fr:予]] [ [hu:予]] [ [ja:予]] [ [ko:予]] [ [li:予]] [ [mg:予]] [ [ms:予]] [ [pl:予]] [ [ru:予]] [ [vi:予]] [ [zh:予]] [ [zh-min-nan:予]]

čínština [editovat]

1.

číslovka[editovat]

2.

substantivum[editovat]

přepis[editovat]

  • Pinyin: liǎng (liang3)
  • Švarný: liang

význam[editovat]

  1. oba, obě
  2. tael váhová jednotka, cca 40 g; stříbrné historické platidlo

varianty[editovat]

  • Poznámka: v čínštině je používána tato forma, narozdíl od japonštiny

japonština[editovat]

podstatné jméno[editovat]

přepis[editovat]

  • kana: テール
  • rómadži: téru

význam[editovat]

  1. tael váhová jednotka, cca 40 g; stříbrné historické platidlo

přepis[editovat]

  • kana: リョウ
  • rómadži: rjó

význam[editovat]

  1. pomocné slovo pro počítání vozidel

kandži[editovat]

čtení[editovat]

  • sinojaponské:
    • リョウ (rjó); příklad - 両親 - リョウシン (rjóšin); 両方 - リョウホウ (rjóhó) (=oba)
  • japonské:
    • ふたつ: (futacu [ftacu])
  • fonetický přepis (katakanou) slova z portugalštiny, prapůvodně z malaištiny (tahil)
    • テール: (téru)

[ [Kategorie:Čínské číslovky|両]] [ [Kategorie:Čínská substantiva|両]] [ [Kategorie:Kjóiku3|リョウ]] [ [Kategorie:Kandži|両]] [ [Kategorie:Radikál 001. 一|5]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|てえる]] [ [Kategorie:Japonské numerativy|りょう]]

[ [en:両]] [ [fj:両]]

čínština [editovat]

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

způsob psaní[editovat]

100px450px

příslovce/substantivum[editovat]

přepis[editovat]

  • Pinyin: zhōng (zhong1), zhòng (zhong4)
  • Švarný: čung

význam[editovat]

  1. uprostřed
  2. střed

japonština[editovat]

adjektivum/substantivum/příslovce[editovat]

přepis[editovat]

  • kana: なか
  • rómadži: naka

význam[editovat]

  1. uprostřed
  2. střed
  3. střední
  4. prostřední
  5. během, za (činnosti)

synonyma[editovat]

homonyma[editovat]

  • 那珂, 那賀
  • 菜加
  • 菜華
  • a mnoho dalších

antonyma[editovat]

kandži[editovat]

čtení[editovat]

  • sinojaponské:
    • チュウ (čú); příklady: - 中国/中國 - チュウゴク (Čúgoku), 中华人民共和国 - チュウカジンミンキョウワコク (Čúka džinmin kjówakoku), 中華民国 - チュウカミンコク (Čúka minkoku) 中世 チュウセイ (čúsei [čúsé]), お話し中 - おはなしチュウ (o-hanašičú)
    • -ヂュウ (-džú)
  • japonské:
    • なか: (naka); příklad: 中指 - なかゆび (nakajubi)
    • うち (uči)

[ [Kategorie:Čínská adjektiva|中]] [ [Kategorie:Kandži|中]] [ [Kategorie:Kjóiku1|チュウ]] [ [Kategorie:Radikál 002.丨|3]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|なか]]

[ [da:中]] [ [el:中]] [ [en:中]] [ [et:中]] [ [fi:中]] [ [fj:中]] [ [fr:中]]

čínština [editovat]

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

způsob psaní[editovat]

450px

přepis[editovat]

  • Pinyin: wán (wan2)
  • Švarný: wan

adjektivum[editovat]

význam[editovat]

  1. kulatý

japonština[editovat]

přepis[editovat]

  • hiragana: まる
  • rómadži: maru

substantivum 1.[editovat]

význam[editovat]

  1. kruh kulatý objekt

synonymum 1.[editovat]

substantivum 2.[editovat]

význam[editovat]

  1. pilulka, kulka, kulička (nevelká)

numerativ 3.[editovat]

význam[editovat]

  1. numerativ pro malé kulaté předměty (pilulky)

adjektivum 4.[editovat]

význam[editovat]

  1. kulatý

číslovka 5.[editovat]

význam[editovat]

  1. nula pouze jako čtená po jednom, např. při diktování čísla telefonu,

synonymum 5.[editovat]

přípona 6.[editovat]

význam[editovat]

  1. přípona za názvy lodí, (označuje loď)

kandži[editovat]

čtení[editovat]

  • sinojaponské:

[ [Kategorie:Čínská substantiva|丸]] [ [Kategorie:Kjóiku2|ガン]] [ [Kategorie:Kandži|丸]] [ [Kategorie:Radikál 003.丶|2]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|まる]]

[ [en:丸]] [ [fi:丸]] [ [fr:丸]]

Možná hledáte .

čínština [editovat]

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

způsob psaní[editovat]

100px540px

Tento způsob psaní se používá v čínštině; postup psaní v japonštině je odlišný!

etymologie[editovat]

Znak je odvozen ze znaku (král); levý bod nahoře představuje plamen.

přepis[editovat]

  • Pinyin: lí (li2), zhǔ (zhu3)
  • Švarný: li, ču

substantivum[editovat]

význam[editovat]

  1. hospodář, pán domu
  2. hlavní vlastník

japonština[editovat]

způsob psaní[editovat]

540px

Tento způsob psaní se používá v japonštině; postup psaní v čínštině je odlišný!

podstatné jméno 1.[editovat]

výslovnost[editovat]

přepis[editovat]

  • hiragana: ぬし
  • rómadži: nuši

význam[editovat]

  1. hospodář, vládce, vlastník, šéf

podstatné jméno 2.[editovat]

přepis[editovat]

  • hiragana: あるじ
  • rómadži: arudži

význam[editovat]

  1. hlava rodiny, hospodář, muž, vlastník

podstatné jméno 3.[editovat]

výslovnost[editovat]

přepis[editovat]

  • hiragana: しゅ
  • rómadži: šu

význam[editovat]

  1. vládce, pán, man, lord

podstatné jméno původem přídavné 4.[editovat]

výslovnost[editovat]

přepis[editovat]

  • hiragana: おも
  • rómadži: omo

význam[editovat]

  1. hlavní

kandži[editovat]

čtení[editovat]

  • sinojaponské:
    • シュ (šu); příklady: 主人 - シュジン (šudžin), 主文 - シュブン (šubun), 主知的 - シュチテキ (šučiteki), 主要工業 - シュヨウコウギョウ (šujó kógjó), -主義 - -シュギ (-šugi)
    • シュウ (šú); příklady: 主殺し - シュウころし (šúkoroši), 主命 - シュウメイ/シュメイ (šúmei [šúmé]/šumei [šumé])
    • ス (su); na švu pro snadnější výslovnost zněle - příklad: 坊主 - ボウズ (bózu)
  • japonské:
    • 主 - ぬし (nuši); příklady: 与え主 - あたえぬし (ataenuši), お主 - おぬし (onuši), 救い主 - すくいぬし (sukuinuši)
    • 主 - あるじ (arudži); příklad (nepravidelné): 主人 - あるじ (arudži)
    • おも (omo); příklady: 主な - おもな (omona), 主に - おもに (omoni), 主根 - おもね (omone)

[ [Kategorie:Čínská substantiva|主]] [ [Kategorie:Kandži|主]] [ [Kategorie:Kjóiku3|シュ]] [ [Kategorie:Radikál 003.丶|4]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|ぬし]]

[ [en:主]] [ [fr:主]] [ [hu:主]] [ [id:主]]

čínština [editovat]

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

způsob psaní[editovat]

100px270px

etymologie[editovat]

Ideogram. Postava těhotné ženy s uvolněnými/převislými prsy a břichem.

přepis[editovat]

  • Pinyin: nǎi (nai3)
  • Švarný: naj

adverbium/substantivum[editovat]

význam[editovat]

  1. tedy, tudíž, naznačuje výsledek/následek příčiny, jmenovitě

varianty[editovat]

japonština[editovat]

partikule[editovat]

přepis[editovat]

  • hiragana:
  • rómadži: no

význam[editovat]

  1. partikule, vyjadřující nejčastěji genitiv a/nebo přivlasňovací pád; zastaralá forma dnešní partikule

kandži[editovat]

čtení[editovat]

  • sinojaponské:
    • ダイ (dai); příklady:乃父 - ダイフ (daifu), 乃公 - ダイコウ (daikó)
    • ナイ (nai)
  • japonské:
    • すなわち (sunawači); příklad: 乃ち - すなわち (sunawači)
    • なんじ (nandži)
    • お (o)
    • の (no)
    • のり (nori)

[ [Kategorie:Čínská substantiva|乃]] [ [Kategorie:Kandži|乃]] [ [Kategorie:Radikál 004.丿|1]] [ [Kategorie:Japonské partikule|の]]

[ [en:乃]] [ [fr:乃]]

čínština [editovat]

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

způsob psaní[editovat]

100px360px

adjektivum/substantivum[editovat]

etymologie[editovat]

Ideogram 小 je zobrazením člověka s rukama pokleslýma a nerozkročeného, který naznačuje význam malý. V protikladu k tomu, ideogram zobrazuje člověka (人) s rukama upaženýma co nejšíře, který naznačuje význam veliký/rozlehlý. Srovnejte též se znaky , , a .

přepis[editovat]

  • Pinyin: xiǎo (xiao3), shào (shao4)
  • Švarný: siao, šao

význam[editovat]

  1. malý (rozměrem)
  2. malý (významem)
  3. malý (nedospělý)
  4. drobný
  5. nedůležitý

japonština[editovat]

předpona[editovat]

přepis[editovat]

  • kana:
  • rómadži: ko-

homonyma[editovat]

přepis[editovat]

  • kana:
  • rómadži: o-

homonyma[editovat]

význam[editovat]

  1. malý
  2. drobný
  3. podružný
  4. malý (nedospělý)

antonyma[editovat]

kandži[editovat]

čtení[editovat]

  • sinojaponské:
    • ショウ (šó); příklady:小学校 - ショウガッコウ (šógakkó), 小説 - ショウセツ (šósecu), 小児科 - ショウニカ (šónika),
  • japonské:
    • お-; příklady: 小川 - おがわ (ogawa), 小田 - おだ (oda/Oda)
    • こ-; příklady: 小切手 - こぎって (kogitte), 小犬 - こいぬ (koinu), 小牛 - こうし (ko'uši), 小麦 - こむぎ (komugi), 小春 - こはる (koharu)
    • 小さい - ちいさい (čiisai [čísai])
  • nepravidelné:

antonyma[editovat]

[ [ar:小]] [ [ca:小]] [ [chr:小]] [ [da:小]] [ [el:小]] [ [en:小]] [ [fi:小]] [ [fj:小]] [ [fr:小]] [ [hu:小]] [ [it:小]] [ [ja:小]] [ [ko:小]] [ [li:小]] [ [lt:小]] [ [mg:小]] [ [ms:小]] [ [nl:小]] [ [no:小]] [ [pl:小]] [ [pt:小]] [ [ru:小]] [ [ta:小]] [ [th:小]] [ [tr:小]] [ [uk:小]] [ [vi:小]] [ [zh:小]] [ [zh-min-nan:小]]

[ [Kategorie:Čínská adjektiva|小]] [ [Kategorie:Kandži|⼩00]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ショウ]] [ [Kategorie:Japonské předpony|こ]]

[editovat]

Možná hledáte nebo ±.

čínština[editovat]

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

způsob psaní[editovat]

100px360px

etymologie[editovat]

Znak znázorňuje hroudu hlíny na hrnčířském kruhu. Jeden z pěti tradičních základních živlů: , , , , 土: oheň, voda, strom/dřevo, kov, země/půda. Ke každému živlu přísluší určitá barva; k půdě přísluší barva žlutá. Protože je jedním ze základních pěti živlů, značné množství znaků/kandži jej používá jako radikál (jeho číslo je 32. (z 214 celkem)).

přepis[editovat]

  • Pinyin: tǔ (tu3)
  • Švarný: tchu

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. země, půda, (hlína)

japonština[editovat]

podstatné jméno (1)[editovat]

přepis[editovat]

  • hiragana: つち
  • rómadži: cuči

význam[editovat]

  1. půda, hlína, země

synonyma[editovat]

zkratka 2.[editovat]

zkráceno z fonetického znakového přepisu 土耳古 (Toruko) - Turecko

přepis[editovat]

  • kana:
  • rómadži: To

význam[editovat]

  1. Turecko

zkratka 3.[editovat]

přepis[editovat]

  • kana:
  • rómadži: do

význam[editovat]

  1. zkratka pro 土曜日 (sobota)

zkratka 4.[editovat]

přepis[editovat]

  • kana:
  • rómadži: do

význam[editovat]

  1. zkratka pro 土星 (Saturn)

kandži[editovat]

čtení[editovat]

  • sinojaponské:
    • ト (to); příklady: 土地 - トチ (toči), 土耳古 - (Toruko)
    • ド (do); příklady: 土曜日 - ドイヨウび (dojóbi), 土星 - ドセイ (Dosei), 土国 - ドコク (Dokoku), 土着 - ドチャク (dočaku), 郷土 - キョウド (kjódo)
  • japonské:
    • つち (cuči); příklady: 土肥えた - つちこえた (cučikoeta), 土埃 - つちぼこり (cučibokori), 土蛍 - つちぼたる (cučibotaru)
  • nepravidelné:

[ [Kategorie:Čínská substantiva|土]] [ [Kategorie:Kandži|⼟00]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ド]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|つち]] [ [Kategorie:Japonské zkratky|ど]]

[ [chr:土]] [ [en:土]] [ [fi:土]] [ [fj:土]] [ [fr:土]] [ [hu:土]] [ [it:土]] [ [ja:土]] [ [ko:土]] [ [la:土]] [ [li:土]] [ [mg:土]] [ [ms:土]] [ [no:土]] [ [pl:土]] [ [pt:土]] [ [ru:土]] [ [sv:土]] [ [sw:土]] [ [ta:土]] [ [tl:土]] [ [uk:土]] [ [zh:土]] [ [zh-min-nan:土]]