Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2011-1

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Přenos stránek z jiných projektů[editovat]

V souvislosti s touto a touto diskusí bych se rád komunity zeptal, zda je potřeba oficiální transport šablon přes transwiki (nebo jak se tomu říká) používat jen u šablon a technických stránek nebo i u hesel při překladech namísto obvyklého způsobu pomocí šablony {{Překlad}}. Nevidím v těch dvou věcech (ať už vezmeme dvojici "oficial transwiki vs. uvedení autorů jinak" nebo dvojici "technická stránka vs. heslo v hl. jm. prostoru") z hlediska dodržení licence CC-BY-SA 3.0 žádný rozdíl. Ostatně vždycky se to dělalo bez transwiki i tady a nic tím porušováno nebylo. Proto bych si rád ujasnil oč tu vlastně jde a jak se má v konkrétních případech správně postupovat. Díky za názory. Palu 3. 1. 2011, 21:50 (UTC)

Jak můžete ojedinělý výskyt vydávat za "vždycky"? Prostě chcete-li něco převzít z jiného českého projektu, je vhodné požádat správce o import, který k tomu byl vytvořen, jak už vám bylo mnohokrát na různých místech řečeno; nevím, proč to potřebujete neustále probírat dokolečka.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 3. 1. 2011, 22:26 (UTC)
Tak namátkou tak vznikly třeba šablony Šablona:Citace elektronické monografie, Šablona:Citace periodika, Šablona:Nepodepsáno nebo technické stránky Nápověda:Jak se přihlásit, Wikislovník:Vyloučení odpovědnosti, Wikislovník:Ověřitelnost. Opravdu mi nepřijde, že je to nějak výjimečné, naopak jsem nenašel nic, co by pocházelo z oficiálního transwiki. Tedy ano, vždycky se to tak dělalo. Co se týče toho probírání dokolečka, třeba je to proto, že nejsem otrok a že bych rád slyšel kromě příkazů i nějaká vysvětlení či důvody. Myslím, že máme souřadné sociální role. A hlavně jste nijak neodpověděl na mou otázku. Palu 4. 1. 2011, 01:54 (UTC)
Ani jedna ze zmíněných citačních šablon nevznikla zde, byly sem importovány, takže tu netvrďte nesmysly. Jak se přihlásit a Vyloučení odpovědnosti sem byly přeneseny dříve, než zde existovala možnost importu, takže jimi nelze argumentovat; Nepodepsáno sem bylo přeneseno nedlouho po zprovoznění importu, kdy o něm ještě nebylo obecné povědomí. Ověřitelnost se pouze okrajově inspirovala na Wikipedii a uváděla jen drobné citace. Tvrzení, že se to tak dělalo vždycky, je pak už naprostá lež, což lze snadno dokázat. Jinak je samozřejmě možné, že tu jsou ojedinělé případy nevhodného přenesení (typicky akce někoho, kdo na o tom nevěděl a byl na to následně upozorněn), ale to ještě neznamená, že je to tak správně a má se tak činit i dále. Vysvětlení i důvody, jakož i řada příkladů, už vám byly řečeny mnohokrát, není co dodat. Odpověď na otázku tedy už poněkolikáté zní: Ano, používejte v maximální možné míře transwiki import. Tečka.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 4. 1. 2011, 03:12 (UTC)
OK, přestaňme slovíčkařit a zaměřme se teď na mou původní otázku. Tedy - mám používat transport jen u šablon a technických stránek nebo i u hesel, kde doposud stačila šablona Překlad? (jinak důvody mi nikdo nikdy neřekl) Palu 4. 1. 2011, 10:28 (UTC)

Římská čísla jako hesla[editovat]

Když už máme hesla I, VI, IL, LI, LV nebo CC jako zkratky (nejčastěji kódy zemí), mohl by tam být i význam jako římské číslo. Protože jsem na Wikislovníku zatím žádné zpracované nenašel, zkusil jsem se inspirovat z en:LI a přidat do hesla LI. Nejsem si ale jistý, jak to nejlépe zapisovat, tak prosím koukněte a případně rovnou vylepšete. Díky. --Milda 4. 1. 2011, 14:35 (UTC)

Internetové domény[editovat]

Patří to wikislovník, nebo ne? Některé cizí to mají, osobně opravdu nevím....--Lenka64 6. 1. 2011, 14:29 (UTC)

Podle mě ano. Dá se to brát jako odborná zkratka, takže do odborného slovníku by patřit mohla. Palu 6. 1. 2011, 15:24 (UTC)

Otázka se dá vyložit dvěma způsoby:

  1. Přidávat do článku cz informaci, že jde o doménu České republiky? Pak je odpověď "možná ano", neboť je to jeden z významů, ale zároveň je to de facto duplikát k informaci, že jde o kód státu, neboť domény (s výjimkou generických) jsou vytvářeny podle oněch kódů.
  2. Vytvářet články .cz? Pak je odpověď "rozhodně ne", neboť vlastní doména je "cz" nikoliv "tečka cz", a o cz je/bude článek, u nějž posléze platí předchozí bod.

Pokud je tam ještě nějaký jiný výklad, který jsem nepostřehl, prosil bych upřesnit. Děkuji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 1. 2011, 01:53 (UTC)

Odkaz na anglickou verzi v šabloně Vítejte[editovat]

Je dobré mít v šabloně Vítejte odkaz (viz) nebo ne (viz)? Některé argumenty ve shrnutích v historii. Palu 6. 1. 2011, 15:26 (UTC)

Je takovej problém udělat separátní novou šablonu? Něco jako {{Vítejte-U}} (U jako Undefined → neurčité → nevíme kdo ale mohl by umět anglicky). Taková šablona by mohla mít vysvětlení kromě angličtiny i ve více jazycích, podobně jako je např. to zde. --Aktron 6. 1. 2011, 16:32 (UTC)
Je to dost zbytečné práce navíc, výsledek bude takřka totožný. Tak nevím. Navíc ty překlady do jiných jazyků nejsou úplně triviální a nejsem si jist, že bych je všechny zvládl. Některé další wiki to dělají také pouhým odkazem. A více jazyků lze přidat stejně jako v případě onoho odkazu, jen se jich tam dá více za sebou (např. Dont speak czech? Try this message in another languages: (en), (ru), (pl), apod.) Palu 6. 1. 2011, 17:33 (UTC)
Další příklad, u kterého nevím, jestli je Chorvat nebo Čech, je Uživatel:Kubura2. Teď mu tam dám českou šablonu s tím, že mu možná bude úplně k ničemu. Palu 6. 1. 2011, 20:24 (UTC)

Jen jestli se neřeší zbytečnosti místo potřebnějších úkolů a nevkládají uvítací šablony někomu, kdo je nepotřebuje. Pokud použiji osobní zkušenost, tak uvítací šablona (většinou navíc v pro mě nesrozumitelné řeči) na projektu, kde jsem opravil interwiki, přidal český překlad nebo provedl jinou víceméně drobnou editaci (neřkuli kam jsem jen nakoukl prokliknutím přes interwiki, bez jakékoliv následné editace – i takový případ jsem zaznamenal), mi je k ničemu, a pokud je to navíc po přidání českého interwiki na turecký nebo vietnamský projekt, tak si dokonce v duchu ťukám na čelo.

Pokud uvážíme příklad s uživatelem Kubura2, pak letmým nahlédnutím do jeho tří příspěvků zjistíme, že jeho editace spočívaly vždy v přídání chorvatského překladu, žádné větší editace v českých heslech neprováděl ani se jako možný nováček nesnažil založit nové heslo. Pomocí této utility se můžeme přesvědčit, že je to velmi zkušený uživatel a správce chorvatského Wikislovníku s větším počtem editací i na finském Wikislovníku. Takový nepotřebuje uvítací šablonuv českém ani jiném jazyku – pokud si ovšem nehrajeme na sociální síť. Nebo proč potřebuje uvítací šablonu Anas1712, který má 2500 editací na francouzské Wikipedii a na většině jiných projektů si jen založil přesměrování na hlavní uživatelskou stránku? (Možná se zde projevuje, že jsem o generaci starší než průměrný editor wikiprojektů, když mi připadá, že na projektech je potřeba hlavně tvořit a vylepšovat, zatímco obtěžovat ostatní uživatele na diskusní stránce, jen když je potřeba jim něco nutně sdělit.) --Milda 6. 1. 2011, 20:58 (UTC)

OK. Teď už víme, že je zbytečné vkládat šablonu Kuburovi2. Když pominu, že uvítací šablona je slušnost, uvítání na českém Wikislovníku, tak tu máme další věc - jak uvítat někoho, komu může pomoci i jinak než jen jako ukázání dobré vůle a že o něj stojíme? Palu 6. 1. 2011, 21:18 (UTC)
Neboli co jsem chtěl říct - to, co píšete, nijak neodpovědělo na otázku, jestli je lepší mít v uvítání odkaz na anglickou verzi nebo ne. Palu 6. 1. 2011, 21:20 (UTC)

Rekapitulace dosavadních argumentů:

  • pro odkaz: nemůžeme si být jisti, zda oslovený člověk dobře rozumí česky, přičemž u angličtiny jako de facto světovém jazyku č. 1 je tato pravděpodobnost mnohonásobně vyšší; pokud tedy chceme, aby člověk porozuměl zprávě s největší pravděpodobností, je záhodno uvést odkaz na anglickou šablonu i v české šabloně; případně se dá šablona Welcome doplnit o další jazyky jak navrhl Aktron; v neposlední řadě se v šabloně Welcome cizinec dozví odkaz na ambasádu na Wikipedii, která mu může v případě potřeby pomoct i s Wikislovníkem, nebo odkaz jak požádat o příznak Bota; tedy šablona přidává i určité informace navíc, které za použití Google translate cizinec nezjistí
  • proti odkazu: "uvítání by mělo působit spíše dojmem, že bylo napsáno ručně, než že jsme někomu flákli do stránky nějaké univerzální přání" (Reaperman)

Já se po této rekapitulaci tážu - které argumenty vidí komunita jako silnější? A opravdu přijde čtenářovi/editorovi uvítací šablona Vítejte jako ručně psané uvítání, které je psáno jen pro něj? Tomu já osobně vůbec nevěřím a jeden odkaz navíc na tom nic nezmění. Podle mě ten odkaz přináší více výhod potencionálnímu cizinci, který omylem dostane českou šablonu. Myslíte tedy, že můžu odkaz vrátit a nebo ne? Chtěl bych znát jasná stanoviska ano/ne, abych mohl zjistit mínění komunity jako celku. Zatím jsem se tady žádné jasné stanovisko nedozvěděl. Díky. Palu 13. 1. 2011, 14:40 (UTC)

Milý Palu, jste neskutečně otravný. Na to minimum práce, které odvedete toho neskutečně moc naplkáte zbytečně. Pokud každý den napíšete aspoň několik hesel, bude to 100 krát užitečnější než cpaní uvítacích šablon do všech IP diskusí v několika jazycích. Pokud vaše nutkání zaplavovat wikislovník svými názory a novými šablonami a Wikislovník:stránkami pramení z nějaké patologické příčiny - doporučuji návštěvu odborníka. --Lenka64 13. 1. 2011, 15:32 (UTC)
První vlaštovka, další ano/ne? Palu 13. 1. 2011, 15:54 (UTC)
Nemá cenu čekat, že se někdo další ještě ozve, tudíž výsledek diskuse je Reaperman a Lenka64 proti odkazu a já pro. Tudíž odkaz v šabloně nebude. Palu 14. 1. 2011, 21:07 (UTC)

Koncert na oslavu 10 let Wikipedie[editovat]

10piece-english-L k.svg

Wikimedia Česká republika vás zve na koncert uspořádaný na oslavu 10 let Wikipedie ve prospěch Wikimedia Commons. Více na Wikipedii a ještě více na speciální stránce na wiki věnované celosvětovým oslavám.
Těšíme se na vaši návštěvu. Okino 7. 1. 2011, 14:35 (UTC)

Import šablony[editovat]

Není tu nástěnka správců, proto píšu sem. Mohl by prosím někdo ze správců importovat tuto šablonu, kterou pak vhodně upravím a budu používat? Vysvětlení zde. Díky. Palu 13. 1. 2011, 00:19 (UTC)

Naimportováno.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 1. 2011, 02:19 (UTC)
Díky, ještě bych poprosil o související w:Wikipedie:Vítejte ve Wikipedii a w:Wikipedie:Uživatelské jméno, které také vhodně upravím. Díky. Palu 13. 1. 2011, 14:24 (UTC)
Díky tomu, že mi nikdo neodpověděl vlastně nevím, na co všechno se vztahuje povinnost přebírat stránky přes oficiální import. Pokud je to u této stránky nutné (a jde-li to vůbec), pak prosím o přenos na Wikislovník:Výslovnost/slovenština. Díky. Zároveň bych rád urgoval předešlý požadavek. Palu 14. 1. 2011, 21:01 (UTC)
Pokud vím, tak import je jednoduše možný pouze mezi stejnými jazykovými verzemi. JAn Dudík 18. 1. 2011, 09:03 (UTC)
OK, díky. Tudíž tu fr přenesu později sám. Palu 18. 1. 2011, 09:59 (UTC)
Taky bych potřeboval přenést šablonu Shrnutí z Wikipedie pro tyhle případy. Palu 28. 1. 2011, 18:58 (UTC)
Naimportováno. Ale příště si založte novou sekci, takhle se to akorát ztratí.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 30. 1. 2011, 20:08 (UTC)

Lenka64 nerespektuje výsledek diskuse[editovat]

Lenka v rozporu se standardem formátu hesla a v rozporu s proběhlou diskusí odmazává i přes upozornění obsah hesel, konkrétně obrázky, a to bez jakéhokoliv vysvětlení. Můžete někdo zasáhnout? Děkuji. Palu 14. 1. 2011, 21:05 (UTC)

Co kdyby se namísto revertování jednoho obrázku zakládala raději nová hesla? Ne vážně, na tohle se energie vyplýtvá dost a je to zbytečné. Samozřejmě, že to co dělají Lenka s Dannym správné není, ale na druhou stranu mě značně znepokojuje, že tvoje energie je směřována hlavně na takové přihlouplé reverty. Nikdo z nich nic nemá, všechny to jenom otravuje. Ono by se taky mohlo stát, že by se tu mohlo více lidí přimluvit za některá bývalá ochranná opatření (asi nemusím uvádět jaká). Přitom tu svítí celkem slušné množství červených odkazů, které je třeba řešit. Jenom u toho hesla mesto je jich slušná řada a slovenština obecně trpí tím, že tu je zastoupená hrozně špatně. Lenku a Dannyho asi jen tak neobměkčíme, ale to přeci cílem práce na Wikislovníku není - cílem je vybudovat slovník :-) A oni každý obrázek určitě revertovat nebudou. --Aktron 15. 1. 2011, 10:49 (UTC)
Výsledkem diskuse bylo, že Lenčin přístup "jsem ochotna tolerovat" je nanejvýš nevhodný a že obrázky mají spíše podporu a ty mi na to řekneš, že byste mě zase mohli zablokovat? Možná jsem to nepochopil, ale Lenka je ten buřič, který prosazuje svou vůli navzdory vůli komunity. Podobně jako já jsem byl zablokován ve finále za to, že jsem prosazoval uvedení skloňovacích vzorů v heslech, které je tu po mém blokování stejně vesele praktikováno, například v latinských nebo staroslověnských heslech. Začínám mít podání spravedlivosti v prostoru Wikislovníku až až. Stejně jako místního podání komunitní spolupráce. Na Wikipedii rozhodně oblíbený nejsem, ale obdobné problémy tam přesto nemám. Dokonce když se chová Lenka nevhodně, tak tam nejsem ukázněn já, ale Lenka. Bohužel tu není žádné odvolání, ŽoK byl smazán a když jsem ho založil, tak se nevyjádřil nikdo; nezávislí arbitři tu nejsou. Nezbývá mi než držet hubu a krok, že. Palu 15. 1. 2011, 14:43 (UTC)
Pokus o nezaujaté stanovisko. Pokud editoři nebudou vůči svým editacím navzájem tolerantní (tj. nebudou revertovat každou maličkost, která nemá zásadní význam), vyplýtvá se spousta energie na hádky a povede to postupně ke zbytečnému znechucení všech z nás, kteří mají vůli slovník budovat. Vyzývám proto všechny, aby nebazírovali na drobnostech, které zase tolik hesla nevylepší ani nezhorší. Jinou možností by ovšem bylo zavést skutečná hlasování se závaznými pravidly a s pokud možno jasným výsledkem, který by vyústil v přijetí pravidel. Ta by pak všichni byli povinni dodržovat. Dokud se jen tak diskutuje pod lípou, ani zjevně převládající názor není jasně závazným stanoviskem, takže ho pak respektuje jen ten, kdo chce. Takový postup mi v situaci vracejících se konfliktů chybí. JOtt 16. 1. 2011, 10:18 (UTC)
No, já byla na wiki zablokována jen jednou, a to, že jsou tamní správci neschopní, že vaše, MJ a Lalino chování nedokáží odkázat do patřičných mezí, si myslím dál. Krom toho nevím o tom, že bych tam poškozovala někdy nějaké články...A co vy (a to myslím i pod vaší původní přezdívkou...)? Ale nebojte, už vám ve vašich přínosných inovacích překážet nebudu...a určitě mne hravě zastanete...stačí třeba naházet do třetiny existujících hesel obrázky.... Tak se mějte všichni blaze. --Lenka64 16. 1. 2011, 18:50 (UTC)
JOtte i ostatní, to by mě teda zajímalo, kdo tady otravuje komu vzduch. Jestli tím, že já postupuji podle Wikislovník:FH a upozorňuji na to, že jsou tu tací, kteří toto naprosto nerespektují, nebo oni, kteří namísto respektování diskuse, která vyzněla ve prospěch obrázků, stále dokola odstraňují obrázky a dělají jiné naprosto zbytečné a protipravidlové editace. A ještě si to švihnou nepřihlášeni, žejo (pravděpodobně) Lenko. To je projekt, to mě radši střelte do hlavy. Palu 25. 1. 2011, 16:54 (UTC)
• • • • • •
Díky :-D Palu 25. 1. 2011, 18:17 (UTC)

sun cesky[editovat]

muze nekdo pridat toto slovo? sun ma byt od sunout. vubec netusim co to znamena. dekuji --Diligent 19. 1. 2011, 18:42 (UTC)

Doplnil jsem to. Jak etymologie od slova sunout napovídá, znamená to totéž jako posunutí, tedy přemístění po podložce bez zvedání. V praxi mě momentálně nenapadá žádný jiný případ, než ten uvedený v příkladu, kde by se tohle slovo používalo. --Reaperman 19. 1. 2011, 21:47 (UTC)
Super! Dekuji! --Diligent 21. 1. 2011, 00:43 (UTC)

polka : krok-sun-krok

Zmizelé sloveso ?[editovat]

Pracoval jsem dnes, podle Rejzka, na etymologii slovesa fr:žvýkat a on se mini o tom, ze existovalo sloveso žvati, ktery zmizel ze ceskeho jazyka.

Jsem si jisty, z tech let, ktery jsem travil v Cecach, ze jsem to slysel slangove jako homonym žvanit, treba :

Co zase žveš?

To sloveso existuje? (i slangove nebo dialektalne) nebo jsem si to vymyslel/spatne slysel?

--Diligent 29. 1. 2011, 09:44 (UTC)

Osobně Co zase žveš? neznám, slyšel jsem jen Co zase žvaníš?. Možná jestli jste si to nespletl s Co zase řveš?, což je ale od "řvát", čili "křičet", nikoliv "žvanit". Nevím tedy, jestli se v češtině dochovalo. "Žvati" bude ale podle mě příbuzné slovenskému "žuvať", ukrajinskému "жувати", ruskému "жевать" nebo polskému "żuć". "Žvýkat bude zase podle mě příbuzné srbochorvatskému "žvakati" a slovinskému "žvečiti". Jestli to tedy ovšem nějak pomůže. Palu 29. 1. 2011, 13:11 (UTC)
Více najdete k etymologii zde, kde se zmiňuje i české "žvati" a jako příbuzný je označeno třeba i anglické "chew". Palu 29. 1. 2011, 13:22 (UTC)

Dobrý den, sloveso žvu, žvať se užívá ve valašském nářečí. Jnpatera 2. 2. 2011, 19:17 (UTC)

Star Trek[editovat]

Prosím správce o odůvodnění smazání stránky Star Trek Dannym B. Udaný důvod (slovní spojení odpovídající složenému významu jednotlivých slov v něm obsažených) totiž není pravdivý. V zásadě nejsem proti smazání, ale pouze pokud k tomu bude oprávněný důvod vyplývající ze zdejších pravidel a zvyklostí. Pokud se takový důvod nenajde, pak prosím o obnovu stránky. Děkuji mnohokrát. Palu 16. 2. 2011, 20:00 (UTC)

Dannyho B. jsem poprosil na jeho stránce, aby své odůvodnění opravil, ale ignoroval mě. Na wikipedia-irc jsem ho také poprosil, ale to mi řekl, že musím na wiktionary-irc. Tam jsem blokován. Tudíž když mě ignoruje Danny B., může mi vyhovět alespoň jiný správce a vysvětlit, na základě čeho byla stránka smazána? Díky. Palu 23. 2. 2011, 11:36 (UTC)

Ostatní správci patrně nemají se smazáním stránky problém (koneckonců jste to byl vy, kdo 10. února požádal o její smazání). Nadto zřejmě nehodlají trávit čas marnými diskusemi s vámi a věnují se raději prospěšnějším editacím s cílem tvořit Wikislovník, tj. zakládání nových a rozšiřování existujících hesel. --Milda 23. 2. 2011, 23:31 (UTC)

To ovšem nijak nevysvětluje můj dotaz. Ale i tak díky za reakci. Snad odpoví někdo ještě na to na základě čeho byl soubor smazán. Rád bych podotkl, že na projektu jsou stejně důležitými editory správci jako každý jiný editor. Tedy aspoň podle idejí wiki. Proto bych rád, aby tu správci netvořili nějaký "okruh mocných", kteří nemusí zdůvodňovat své editace podle pravidel jako musíme my ostatní. Palu 24. 2. 2011, 00:28 (UTC)
Soubor (obrázek) byl z článku smazán, jelikož na něm nebyl Star Trek, ale jen nápis Star Trek, což není žádná přidaná hodnota... Proč bylo smazáno heslo, nevím, natolik se v pravidlech nevyznám. JAn Dudík 24. 2. 2011, 07:20 (UTC)
Obrázek je mi jasný, to je předmětem odvěkého handrkování jak moc mají nebo nemají být hesla ilustrovaná, s tím ještě dlouho dobu nic nenaděláme a chvíli se ještě handrkovat budeme. Ale co se týče mazání hesel, tak na to už pravidla máme. Každopádně udané odůvodnění nebylo fakticky správné a chtělo by ho buď opravit a nebo ho stornovat, pokud opravit nelze. Palu 24. 2. 2011, 13:56 (UTC)

Odůvodnění smazání vyhovující zdejším pravidlům nebo zvyklostem se po dobu dvou týdnů neobvilo a asi se ani neobjeví. Rád bych proto požádal zdejší správce (přesto, že "se smazáním problém osobně nemají") o obnovení stránky. Díky mockrát. Palu 1. 3. 2011, 10:34 (UTC)

Fiktivní jazyky[editovat]

Pro jazyky typu Klingonština se hodí spíše kategorie Umělé jazyky, nebo by bylo lepší Fiktivní jazyky? Martesing 27. 2. 2011, 10:41 (UTC)

Oba. Na fr:WSlovnik, jsme to neresili. Je to jazyk. Tecka. Kód:tlh... fr:Catégorie:klingon :-) --Diligent 24. 4. 2011, 11:02 (UTC)
Dovolil bych si upozornit na toto.--Zdenekk2 24. 4. 2011, 11:38 (UTC)

Přesměrování z (neexistujících) nezvratných sloves na zvratná[editovat]

Máme tu zvratná slovesa. Existují dva případy:

  1. Ke zvratnému existuje nezvratný tvar.
  2. Ke zvratnému neexistuje nezvratný tvar.

A máme tu přesměrování nezvratný tvar → zvratný tvar. Osobně se domnívám, že ani v jednom případě to není správné:

  1. Existuje-li nezvratný tvar, tak pokud by už v takovém případě mělo být přesměrování, tak ze zvratného na nezvratné, neb zvratné je pak de facto jen tvarem. Nehledě na to, že některá slovesa mohou mít v rámci zvratnosti různě posunuté významy (případně překlady - půjčit/lend, půjčit si/borrow), a tudíž by zcela evidentně měla mít vlastní hesla.
  2. Neexistuje-li nezvratný tvar, nemělo by přesměrování existovat vůbec, neb je značně matoucí, na člověka neznalého českého jazyka to může působit "legalizačním" (= ano, tento tvar existuje) dojmem. Pokud někdo trvá na zanesení do slovníku, nevidím v tom problém, ale pak by tam měla být informace např. typu "samostatně neexistující součást zvratného slovesa <sloveso> se" nebo tak nějak.

Navrhuji tedy všechna přesměrování nezvratný tvar → zvratný tvar smazat.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 4. 2011, 14:34 (UTC)

Se zvratnými slovesy je vůbec trochu problém, a nejen s českými. Z určitého hlediska je pravda, že tyto nezvratné tvary by existovat neměly, protože de facto samy o sobě neexistují. Ale většina slovníků (jsou i výjimky) má již vytvořená příslušná hesla nezvratná tj. bez zájmen a až v nich je upřesněno, že všechny nebo některé významy jsou zvratné. V takových případech interwiki povede na český redirect, takže bude snadno možno přejít na české heslo; např. en:dívat. Takže určitý význam ta přesměrování přece jen mají. — Jinak u sloves v jiných jazycích také není vždy úplně jasné, jak se hesla mají „správně“ zakládat. Je např. správně befinden sich, které pak lze snadno najít podle abecedy, nebo (německy přirozenější) sich befinden, což ale heslo abecedně zařadí v rozporu s pořadím obvyklým v tištěných slovnících? Druhý přístup by vedl k tomu, že by se seznam hesel v místě „sich …“ zahltil. To by nemuselo až tak vadit, ale zatím nikde nevidím žádné doporučení v tomto smyslu. V obou případech ale, pokud budeme důsledně vytvářet hesla sloves ve zvratném tvaru (což považuji za správné), problém s interwiki zůstane — z hesel na cs:wiki nepůjde snadno přejít na obdobná hesla jiných jazykových verzí wikislovníku.--JOtt 27. 4. 2011, 15:37 (UTC)
Zadávat hesla na tvar "dívat" namísto "dívat se" má své výhody. Předně, v české větě se mohou "dívat" a "se" vyskytnout libovolně daleko od sebe: "Už se na to vážně nemůžu dívat"; stejně tak německy "ich habe keine Ahnung, wo sich die im forigen Satz erwähnten Dingen befinden". Především pro nerodilého mluvčího je snazší vyhledat výraz pod "dívat" než opatrně dávat pozor, zda je tento tvar vždy zvratný. Že se tvar používá vždy zvratně se čtenář dozví na definičním řádku; oklamán tedy nebude. Dále, je příjemné mít několik definic v jednom hesle, jako pro "představit", "představit se" a "představit si". --Dan Polansky 18. 5. 2011, 13:15 (UTC)
Souhlas se smazáním přesměrování (i proto, že na wikislovník přesměrování nepatří, všechno co má právo na existenci, má mít vlastní stránku) a podobně jako Dan Polansky jsem spíš pro důraz na nezvratná slovesa. --Dubicko 27. 8. 2011, 07:05 (UTC)
Je možné se dohodnout, že hesla zvratných sloves budou jednoslovná; například by zůstalo dívat ale obsah hesla dívat se by byl přenesen tam. V některých jazycích je však zvratné zájmeno přímo součástí v infinitivu (třeba v italštině - it:rivolgersi, v ruštině aj.) Taková hesla by se pak měla asi zavádět se zvratným slovesem. Nejprve by měl ale, pokud na tom panuje shoda, vzniknout vzor, jak takové heslo zvratného slovesa má vypadat. To se týká zejména případů, kdy existuje skloňování zvratné i nezvratné; ta by byla uvedena společně pod jedním heslem (třeba jednat se, jednat) ale bylo by vhodné tyto případy (ne-/zvratný) jasně odlišit. A jak by vypadaly skloňovací tabulky - jedna společná bez zvratného zájmena, nebo dvě různé?
Další drobnost, kterou je potřeba vyřešit: vnitřní odkazy na zvratná slovesa. Jistě je snadné napsat [[dívat|dívat se]]. Ale co v oddílu „překlady?“ Například v hesle zdržet se je odkaz {{P|fr|s'abstenir}} na zvratný tvar. Pokud bychom dané pravidlo zavedli, takovýto odkaz nikam nemůže vést. Bylo by pak potřeba mít šablonu, která by měla místo tohoto parametru parametry dva, jeden na zobrazovaný zvratný tvar a druhý pro nasměrování.
Takže v principu jsem pro, ale tyhle věci je ještě asi potřeba domyslet.--JOtt 28. 8. 2011, 11:01 (UTC)

Vzhledem k tomu, že problém zůstává dlouhodobě neřešen, a zdá se mi také, že slovesa jsou na wikislovníku trošku zanedbávaná, pokusil jsem se s tím trochu pohnout ve směru výše nastíněného řešení. Do hesla spálit jsem přidal i zvratné významy s tím, že by to mohlo sloužit jako vzor pro další slovesa, která mohou být jak zvratná tak i nezvratná. Pro ta, která jsou jedině zvratná, bych navrhoval převést (přejmenovat) hesla na ta bez zájmena (např. dívat); v oddílu === sloveso === doplnit řádku s informací zvratné, a do skloňovací tabulky vypsat všechny tvary s příslušným zájmenem se resp. si. Zdá se mi to výhodné i proto, že (myslím) v některých případech není úplně jasné, zda příslušné použití zvratného zájmena odpovídá zvratnému slovesu či slovesu nezvratnému se zájmenem. Budu rád, když na to napíšete svůj názor. JOtt 1. 12. 2011, 08:30 (UTC)

Frekvenční seznamy a jejich licence[editovat]

Zdravím, stránka Wikislovník:Frekvenční seznamy/ČNK SYN2005/1-1000 a další stránky z ČNK SYN2005 až po Wikislovník:Frekvenční seznamy/ČNK SYN2005/9001-10000 jsou copyvio a měly by být smazány. Frekvenční seznamy Českého národního korpusu jsou zveřejněny bez licence, a tedy i bez takové licence, jež by umožňila jejich zveřejnění na českém Wikislovníku, jehož stránky jsou zveřejňovány pod CC-BY-SA. Zeptal jsem se emailem na licenci těchto seznamů na Ústavu pro český národní korpus, odkud mi odvětil pan Michal Křen, že license pro seznamy zatím nebyla určena. Omlouvám se za možná nevhodné fórum pro tuto zprávu. --Dan Polansky 18. 5. 2011, 12:56 (UTC)

Jinou možností by mohlo být požádat o udělení souhlasu autora s použitím na wikislovníku ...?--JOtt 19. 5. 2011, 14:33 (UTC)
To jistě ne. Potřebovali bychom zkrátka zveřejnění pod CC-BY-SA nebo něčím kompatibilním. Pokud ho nemáme, tak nevidím jiné řešení, než smazání. --Tchoř 19. 5. 2011, 15:28 (UTC)

národní obrození[editovat]

Nevim jestli to zajima nekoho, ale me pripada zajimavy cesky neologismus (neco co Francouzi maji posledni dobe za oblibu a statne zarizene) ale se snazim linkovat slova ktery Jiri Rejzek ukazuje jako tvorena behem tato obdobi

--Diligent 25. 5. 2011, 11:58 (UTC)

editor.js[editovat]

Nebylo by možné tady zavést toto udělátko? Na anglickém wikislovníku to dost usnadňuje práci. --Daniel Baránek 14. 6. 2011, 19:21 (UTC)

Hmm, mlčení = souhlas? --Daniel Baránek 17. 6. 2011, 10:52 (UTC)
Což o to, možné by to jistě bylo. Teď jen najít někoho, kdo by ho opravdu zavedl. Zas tolik aktivních přispěvatelů tu není. JOtt 17. 6. 2011, 11:22 (UTC)

To udělátko je stavěné na míru anglickému Wikislovníku, který má řadu věcí jinak, než český. Na rozdíl od některých jiných, univerzálně použitelných udělátek, tedy není dost dobře možné ho prostě jen vzít a okopírovat sem.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 20. 6. 2011, 10:45 (UTC)

Takže jestli to chápu dobře, vyžaduje toto udělátko řadu dalších věcí, které na české verzi nemáme... --Daniel Baránek 20. 6. 2011, 21:41 (UTC)

Výzva k referendu o obrázkových filtrech[editovat]

Nadace Wikimedia Foundation bude na základě pokynu Správní rady pořádat hlasování, abychom zjistili, zda členové komunity podporují vytvoření a užívání volitelného osobního filtru obrázků, který by čtenářům umožnil dobrovolně si skrýt konkrétní druhy obrázků výhradně u jejich uživatelského účtu.

Další podrobnosti a vysvětlující materiály budou brzy k dispozici. Referendum se plánuje na 12.–27. srpna 2011 a bude provozováno na serverech nezávislé třetí strany. Podrobnosti o referendu, činovnících, požadavcích na hlasující a pomocné materiály budou brzy vystaveny na m:Image filter referendum.

Za koordinační výbor
Philippe (WMF)
Cbrown1023
Risker
Mardetanha
PeterSymonds
Robert Harris

párek[editovat]

na zaklade konverzaci s kamaradami, pridal jsem priklad na fr:párek, ze je mozno rict :

    • jedny párky, prosím. (jeden parek, se dvema nozickami)

muze nekdo to potrvrdit? nebo mam zmenit priklad? --Diligent 21. 7. 2011, 08:30 (UTC)

„Jedny párky“ je asi možno říct, pokud jde třeba o jeden balíček několika párků zatavený do plastu. Pokud jsem v řeznictví a kupuju podle chuti přesně určený počet kusů uzeniny, musím říct „jeden párek“ (se dvěma nožičkami), „dva párky“, …, „pět párků“ atd. „Jedny“ je číslovka souborová, ale párek není plurale tantum. --Mormegil 22. 7. 2011, 10:56 (UTC)

Dekuji, opravim. --Diligent 23. 7. 2011, 18:30 (UTC)

K užití slova párek ve smyslu dvě nožičky jsem dnes náhodou (při hledání slova uzenina v doméně ujc.cas.cz) našel odpověď na dotaz týdne 36/2006. --Milda 13. 8. 2011, 09:22 (UTC)

CarsracBot[editovat]

Tento „bot“ nemá přidělen příznak bota.--Zdenekk2 23. 7. 2011, 20:23 (UTC)

Systém označování kvalitních hesel[editovat]

Myslím si, že Wikislovník už je dostatečně vyspělý projekt k tomu, abychom zavedli nějakou klasifikaci kvality dobrých hesel po vzoru Wikipedie. Ostatně není to u nás úplná novinka, minima už tu jsou s námi skoro tři roky. Připravil jsem koncept, jakým by taková záležitost mohla probíhat, který naleznete zde. Očekávám k němu diskusi v těchto bodech:

  • Má to přínos pro použitelnost a vylepšování Wikislovníku?
  • Je k tomuto nástroji už dostatečně velká komunita, dostatečný počet hesel a dostatečná jejich kvalita?
  • Jaké zvolit názvy? Kvalitní článek a perfektní článek? Jaké zvolit obrázky pro označení těchto hesel - wikipedijní "puclíky", něco jiného, žádné?
  • Jsou dané texty dostatečně přesné, popisné? Nechybí něco? Má se v nich něco napsat jinak?
  • Případně má někdo jiný návrh?

Děkuji předem za vaše názory, konkurenční návrhy nebo úpravy mých návrhů. Palu 10. 8. 2011, 08:39 (UTC)

Jsem k tomu spíše skeptický. Wikislovník má nejméně o řád méně aktivních editorů než Wikipedie a i tam se ukazuje, že dobré a nejlepší články (při vší úctě k odvedené práci jejich autorů) se týkají většinou okrajových nebo velmi speciálních témat, zatímco zásadní články důležitých základních oblastí nezřídka zůstávají v neutěšeném stavu. Wikislovník, aby mohl být smysluplně použitelný, potřebuje vyvinout úsilí na doplnění tisíců chybějících slov z běžné slovní zásoby (zkuste si napsat košatější definici stylem z každého slova odkaz na základní tvar, bude se – možná i symbolicky, studem nad nedostatečným rozsahem projektu – hodně červenat), ne vyumělkování desítek či stovek zajímavých hesel. Navíc přidávání slovníkových hesel oproti psaní wikipedijních článkům nenabízí příliš prostoru pro tvůrčí vybití – formát hesel je striktně dán, obsah z větší části vyplývá z jazykových příruček, vlastní invence a úsilí autorů se může projevit jen ve formulaci definic, vymýšlení nebo výběru příkladů užití a vytrvalosti při zjišťování etymologie slov (což je oblast, ve které máme u stávajících hesel asi největší slabiny).
Co by, podle mě, stálo za zvážení, je systém procentuálního hodnocení úplnosti hesel, podobně jako je k vidění na některých jazykových verzích Wikizdrojů (Wikisource) při vkládání, korektuře a formátování starých textů (systém čtyř čtverečků 0–25–50–75–100). Abychom věděli, jaké procento hesel je v jakém stavu, nebo ještě lépe, která konkrétně mají jaký nedostatek – kde chybí výslovnost, etymologie nebo flexe (přestože jde o ohebný slovní druh), kde je neúplná výkladová část, kde je nedostatečná sekce překladů. Současné označování hesel pouze jako minima je užitečné pro vyfiltrování hesel, na která je záhodno napřít úsilí, ale jakmile někdo doplní typicky skloňování, označení minima obvykle zmizí a heslo se na dlouhou dobu ztratí z dohledu, ačkoli by další úpravy chtělo. --Milda 11. 8. 2011, 00:07 (UTC)
Nevím, zda je to technicky proveditelné, ale možná by šlo i vyrobit nástroj, který by zjistil, které sekce ve kterých heslech chybí.--Zdenekk2 11. 8. 2011, 02:38 (UTC)
Chtěl jsem přeedevším, aby to bylo užitečné jak pro editory, tak pro vyhledavatele, což by splňoval i Váš návrh. Návrh se mně osobně líbí, ale na základě něho můžem dosáhnout jen kvalitních hesel, pokud použiju svojí hantýrku, nikoliv už perfektních. Heslo se 100% bude sice kompletní, co se týče sekcí, ale v etymologii bude například jedna strohá větička, přitom dostupných informací zrovna bude daleko víc. Proto mě napadlo zvolit kombinaci Vašeho řešení + přidat omarkování velmi kvalitních hesel, u kterých si editor vyhrál a kterým musel věnovat spoustu energie, aby mohla být v tak dobrém stavu. Tedy ve zkratce - místo kvalitních hesel procentuální ohodnocení (100% je kvalitní heslo) + nějaký puclík za sice kompletní, ale nadstandardně zpracované heslo jako je např. kocanda. Nemyslím si, že takový systém by nutně znamenal, že se všichni vrhnou na šperkování pár zajímavých hesel a zakládání nových nechají být, jak se obáváte. Myslím, že se ty věci nevylučují a vyhledavatel dostane servis jak najít velmi kvalitní hesla. Pokud by ale označování velmi kvalitních hesel neprošlo ani v téhle podobě, tak budu rád aspoň za to samotné procentuální ohodnocování, protože už to je samo o sobě velký přínos. Palu 11. 8. 2011, 05:49 (UTC)
Já to vezmu trochu na přeskáčku. Procentuální hodnocení bych neviděl jako moc šťastné, na rozdíl od Wikiknih, Wikizdrojů a Wikiverzity, kde taková hodnocení na různých jazykových verzích fungují, na Wikislovníku by to imho působilo problémy. Zatímco u knih a učebních materiálů má autor jakousi představu o konečném stavu, po kterém už nebude nutno nijak zásadně zasahovat do vlastního obsahu, na slovníku toto chybí. Každá změna do doporučeného formátu a obsahu by znamenala přehodnocování tisíců hesel.
Dále si rozhodně nemyslím, že by Wikislovník momentálně uživil dvě kvalitativní kategorie, ostatně i na Wikipedii se začínalo s jednou a druhá přišla až mnohem později, a už vůbec ne takové, které vyžadují hlasování.
Za třetí, navrhované podmínky mi nepřijdou moc šťastné. V podstatě stojí na tom, že by heslo mělo co nejvíce vyplňovat šablonu pro formát hesla a nic víc, respektive ještě se musí „líbit“ dostatečnému počtu uživatelů. Těžko můžu hodnotit chování čtenářů, žádný takový průzkum jsme nikdy neměli, ale předpokládám, že na rozdíl od encyklopedie sem čtenář nechodí pro komplexní informace, ale jen pro ty, které hledá, tu výslovnost, tu synonyma, tu význam, tu tvar slova v lokálu … Tedy vyplněnost nic neříká o aktuální prospěšnosti čtenáři. Navíc formát hesla je sice pěkná forma, která říká autorům, jak mají svá hesla strukturovat, nicméně je to jen jedno hledisko, které nepokrývá celou šíři jazykové problematiky, jinak je třeba přistupovat ke slovům příznakovým a bezpříznakovým, jinak k jazykům indoevropským, jinak východoasijským a úplně jinak k původním indiánským jazykům Jižní Ameriky, jinak ke slovům psaným v latince a jinak psaným v čínských znacích …
Ono samotné kladení nároku jen na vyplněnost sekcí by znamenalo, že mi stačí zajít do knihovny, zapůjčit si tam hromadu slovníků a z fleku můžu bez větších obtíží nasekat padesát takových hesel. Tím by se to jako celek poněkud degradovalo. V tom se také liší slovník od encyklopedie, kde každý článek, který chce aspirovat na kvalitní vyžaduje netriviální úsilí ve zpracovávání a shánění zdrojů.
Celkově si myslím, že snaha vytvořit nějaký model hodnocení kvality hesel je dobrá. Bohužel slovník má svá specifika, a tak není možné jednoduše přenášet vzory z odlišných projektů. Neznám ani žádný podobný model na jiných Wikislovnících, takže ani tak se nelze dost dobře inspirovat a vyhnout se některým problémům. Imho je tedy třeba v této věci stavět od základů a mít jasno v tom, co je to kvalitní a přínosné heslo, a podle toho tvářet model kvalitativního hodnocení. --Reaperman 12. 8. 2011, 19:49 (UTC)
Původně jsem si myslel, že kvalitní heslo je to, v kterém najde každý čtenář alespoň základní informaci, kterou hledá a že perfektní bude takové, které uspokojí každého zájemce zcela perfektně, tj. obsahuje pokud možno úplně všechny dostupné informace ke všem sekcím. Nenapadá mě jiný model, jak poměřovat kvalitu hesel, ostatně k WS:FH teď víceméně vzhlížíme jako na něco svatého a jen neradi a výjimečně děláme z tohoto předpisu výjimky. Tak nevím, snad někdo bude bystřejší a třeba přijde na nějakou lepší definici toho, co je pro nás a pro čtenáře kvalitní heslo. Hodnocení kvality hesel by potřeba bylo. Palu 15. 8. 2011, 08:54 (UTC)

Název sekce překlad versus překlady[editovat]

Už před delší dobou jsem si všiml nejednotnosti používání nadpisu sekce překlad a překlady v českých heslech. Dokonce ani Wikislovník:Formát hesla není úplně konzistentní, v ukázce kódu je jednou překlady, jednou překlad, ve vysvětlujícím textu se několikrát uvádí název sekce překlad. Z dnešního dumpu jsem si nechal pomocí grepu spočítat výskyty obou variant. Výsledek je cca 3100 výskytů varianty překlad oproti cca 1700 výskytům překlady, procentuálně 65 % ku 35 %. Sjednotíme to nějak? --Milda 25. 8. 2011, 18:21 (UTC)

Jsem pro. Navrhoval bych v tom případě „překlad“, i když se jedná o více překladů; a to v analogii se sekcí „význam“, která se také nejmenuje „významy“, i když jich uvádí více. --JOtt 25. 8. 2011, 20:21 (UTC)
Velmi starý případ, doufám, že se konečně podaří názvy sjednotit. Mě je osobně jedno jak, ale logičtější mi přijdou překlady jako analogie k sekcím "související", "synonyma", "antonyma", "slovní spojení", "fráze a idiomy", "úsloví, přísloví a pořekadla". Možná bych z tohoto pohledu sjednotil i "významy" jako jedinou sekci, kde je obvykle více položek a přesto je v jednotném čísle. V ostatních, singulárních sekcích, jako je "výslovnost", "dělení", "etymologie", bývá více záznamů málokdy, tam podle mě singulár nevadí. Každopádně ať to bude jak to bude, sekci překlady bych určitě jakkoliv sjednotil. Palu 26. 8. 2011, 11:53 (UTC)
Preferoval bych překlady (bývá jich více), zatímco význam bývá častěji jen jeden.--Zdenekk2 26. 8. 2011, 18:13 (UTC)
Proč ne- překlady. Ale pak by mi zase logičtější připadalo i významy, však jich bývá dost často více.--JOtt 26. 8. 2011, 19:06 (UTC)

IPA a české u[editovat]

Zdravím, zajímalo by mě zda je pro označení výslovnosti krátkého českého "u" pomocí IPA vhodnější "u" nebo "ʊ" a proč. Český Wikislovník používá obvykle "ʊ", jako v hesle "kus", zatímco en:W:Wikipedia:IPA_for_Czech_and_Slovak a en:W:Czech_phonology užívají "u". Diskuzní příspěvek k této věci je k mání na en:W:Talk:Czech phonology#u/ʊ, od pana "Emil J.". Děkuji za vstup. --Dan Polansky 28. 8. 2011, 10:59 (UTC)

Možná vám pomůže tento odkaz.--Zdenekk2 29. 8. 2011, 12:02 (UTC)

Dobrý den, na anglické Wikipedii to nemají dobře. Krátké /u/ se v češtině nevyskytuje, jedná se o napjatou variantu užívaného krátkého /ʊ/. Stejně tak se v češtině nevyskytuje dlouhé /ʊ:/ ale pouze /u:/. Pokud neslyšíte rozdíl, stoupněte si před zrcadlo a sledujte, jak se Vám našpulí pusa při slově "tůň". Poté zkuste jakékoli slovo s krátkým u, např. "buk", a obojí porovnejte. Český článek o fonologii [1] je tedy správně a správně je tam (narozdíl od anglického článku) i přepis dvojhlásek. Jnpatera 23. 9. 2011, 12:10 (UTC)

Děkuji za vstup. Mám problém s tím, že Vaše tvrzení jsou neozdrojovaná, zatímco pan Emil J v en:W:Talk:Czech phonology#u/ʊ svá tvrzení bohatě zdrojuje, včetně uvedení pasáží z citované literatury. Nemám v úmyslu zkoumat, jak se skutečně vyslovuje v češtině "tůň" a "buk"; byl by to původní výzkum v oblasti, na kterou nejsem a nechci být odborník. Původní výzkum nemusí být špatná věc, pokud pouze sděluje zjevně pozorovatelné věci, nicméně v případě české výslovnosti bych radši viděl zdroje. Používat viditelné pohyby úst pro určení tvaru zvuku mně přijde nepřesvědčivé, ale možná v literatuře existuje vysvětlení, proč je to docela dobrá metoda; já toto vysvětlení k dispozici nemám. --Dan Polansky 19. 12. 2011, 11:04 (UTC)

Děkuji za názor. Jen mě mrzí, že jsem si jej přečetl až nyní. Samohlásky mezinárodní fonetické abecedy jsou definovány na základě polohy jazyka a úst. V případě samohlásky "u" je jazyk v zadní poloze a ústa jsou "zavřená", proto jde o zavřenou zadní samohlásku. Problém je ale v tom, že "míra zavřenosti" krátkého a dlouhého u/ú(ů) je jiná. To je fakt. [2] Tento rozdíl se pak projevuje dalšími doprovodnými jevy, spojenými s pohyby úst. Abych se přiznal, nachytal jste mě přinejmenším v tom, že jsem zdejším diskuzím ohledně /ʊ/~/u/ nevěnoval dostatečnou pozornost. Z výše uvedených důvodů bych ani býval nevěřil, že existuje literatura, potvrzující myšlenku zápisu krátkého "u" jako /u/, tzn. kvalitativně stejným způsobem jako dlouhé varianty písmene /u:/. Z toho důvodu se touto záležitostí budu dále zabývat. Jnpatera 29. 1. 2012, 10:35 (UTC)

Pomlčky v názvech hesel[editovat]

Jsou hesla s pomlčkami v názvu (např. brother-in-law) brána z pohledu českého wikislovníku stále jako jednoslovná (tedy např. podstatné jméno) nebo je to již slovní spojení?--Zdenekk2 29. 8. 2011, 11:58 (UTC)

V tomto ohledu bych se řídil zvyklostmi daného jazyka, pokud je tedy například v angličtině nějaké anglické sousloví běžně označováno jako podstatné jméno, tak bych to stejně označoval i tady, přestože z hlediska českého by šlo o slovní spojení. --Reaperman 2. 9. 2011, 19:23 (UTC)

Plurály v sekci dělení[editovat]

Kdosi sem kdysi zanesl (i přes nesouhlas dalších lidí) přidávání dělení plurálů do sekce dělení. Dnes jsem narazil na krásný příklad nesmyslnosti takového řešení. Proto navrhuji to konečně odstranit. Do hesla patří informace jen o daném tvaru, výjimkou jsou deklinační tabulky. Dělení plurálu tedy patří do hesla ve tvaru plurálu (který v tomto případě je navíc i několika jinými tvary).
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 2. 9. 2011, 14:27 (UTC)

Souhlas s odstraněním. --Dubicko 2. 9. 2011, 14:56 (UTC)
Souhlas s odstraněním. --Tchoř 2. 9. 2011, 15:06 (UTC)
Připojuji se. JOtt 2. 9. 2011, 15:12 (UTC)
Souhlasím. --Martin Kotačka 3. 9. 2011, 07:15 (UTC)
Tehdy jsem měl snahu po vzoru německého Wikislovníku uvést v základním tvaru i informace o základním plurálovém tvaru (výslovnost, dělení). To by bylo pro uživatele velmi užitečné. Dnes, kdy je ale situace taková, že komunita změnila názor a začala umožňovat vznik hesel o nezákladních tvarech (dříve to umožňovala, jen pokud byl nezákladní tvar shodný se základním tvarem jiného slova), už toto nemá tak velký smysl. Palu 4. 9. 2011, 07:44 (UTC)

Umístění výslovnosti[editovat]

Existují slova, jejichž výslovnost je závislá od kontextu, tzn. není jedna jediná. Příkladem budiž tik - jako citoslovce to je "ťik", jako substantivum je to "tyk" (schválně nepíšu IPA, takže je to jen přibližně). Tedy vyvstává otázka, jak to řešit. Existuje několik možností, zatím tu nechávám čistý list pro návrhy a diskusi, kdyžtak doplním chybějící.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 18. 9. 2011, 14:55 (UTC)

Já takové situace vždy řešil tak, že jsem vložil sekci "výslovnost" pod sekci "slovní druh". Palu 18. 9. 2011, 21:57 (UTC)

A v kterých heslech?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 18. 9. 2011, 22:03 (UTC)

Například bufet, řeší to tak i někteří další - cer. Palu 18. 9. 2011, 22:16 (UTC)
Tohle řešení se mi taky zdá vhodné.JOtt 19. 9. 2011, 06:07 (UTC)

Návrh na změnu definice minimálního hesla[editovat]

Viz zde, díky. Palu 22. 9. 2011, 07:59 (UTC)

Formát přísloví[editovat]

Navrhuji sladit formát přísloví na anglický a francouzský model kvůli interwiki. Palu 23. 9. 2011, 07:16 (UTC)

Názvy písmen[editovat]

Jaké je určení slovních druhů názvů písmen (á, bé, cé, dé, ...)? Díky. Palu 23. 9. 2011, 10:05 (UTC)

Éčka[editovat]

Potravinářské kódy pro éčka (např. viz E 100) do wikislovníku ano nebo ne? Je jich pár set, přijde mi to jako zajímavé obohacení slovníku, ale pokud ne, tak prosím správce o smazání. --Dubicko 2. 10. 2011, 11:23 (UTC)

Jazyková informace, která by mohla být v takovém hesle obsažená, mě sice žádná smysluplná nenapadá (pokud v jiných jazycích nepoužívají jiné obdobné kódování), ale většina odkazovaných názvů těch aditiv časem bude mít samostatné heslo, kde těch jazykových informací bude požehnaně a éčkový kód může být jedním ze synonym. Hesla E-kódů se dají považovat za jakési zvláštní redirekty, proto bych je zde ponechal, podobně jako zde máme kódy zemí nebo letišť. --Milda 4. 10. 2011, 11:08 (UTC)

Že se na tu dvojkolejnost nevykašlete[editovat]

Nelíbí se mi, že Reaperman mě nutí doplňovat parametry do šablony {{Rejzek}} a nestačí obecný odkaz na tuto knihu, a to ze dvou důvodů. První je, že na Wikipedii ani na Wikislovníku takováto netolerance neexistuje a vždy lze zadat jen ty parametry, které znám, tj. i bez konkrétní strany a hesla, z kterého bylo čerpáno (tím myslím způsob zadávání parametrů v šablonách jako Citace elektronické monografie). A za druhé, že opět postupuje tvrdě konkrétně u mě. Kdyby to takto vložil kdokoliv jiný, prošlo by to (viz tisíce takových vkladů na Wikipedii, kde to nikomu nerevertuje, ani nezpoviňuje žádné parametry). Naštěstí tu ještě máme klasické citační šablony z Wikipedie a tudíž můžu tento nesmyslný požadavek v klidu obejít. Palu 4. 10. 2011, 04:51 (UTC)

Nechápu, když někdo při vytváření hesla má před sebou jakýkoliv slovník otevřený na konkrétní straně, proč nemůže do šablony přidat dva intuitivní parametry s názvem hesla a číslem strany. To snad nezabere víc než pár sekund času navíc a výsledkem bude uživatelsky přívětivější heslo.
Srovnání s Wikipedií je falešné, u mnoha šablon najdete nějaké povinné parametry, přinejmenším ty, bez nichž je informace poskytovaná šablonou bezcenná nebo nedostatečná. A i když jsou detailnější parametry v citačních šablonách nepovinné, můžete si všimnout, že v situaci, kdy se literaturou dokládá konkrétní informace, vyplňují zkušenější uživatelé i číslo strany, je to z hlediska ověřitelnosti serióznější a ohleduplnější vůči ostatním. Zdrojování konkrétní informace řádkovými referencemi je situace totožná s naším zdrojováním v sekci etymologie. Co třeba nevyplněná {{IJP}}, ta vám nevadí?

CHYBA: {{IJP}} — Chybí hodnota 1. parametru (heslo).
CHYBA: {{IJP}} — Chybí hodnota 3. parametru (datum přístupu).

Jak jsem psal nedávno, vaše časté výmysly nebo obstrukce na Wikislovníku se pro změnu nelíbí více uživatelům včetně mě. Když k tomu připočtu vaše dnešní zneužití shrnutí editace k osobnímu útoku na jiného uživatele, mám docela chuť poskytnout vám od Wikislovníku dostatečný odpočinek. --Milda 4. 10. 2011, 11:08 (UTC)
Protože někdo ty údaje nezná a zná jenom některé údaje. Třeba tu knihu otevřenou nemá a nebo si jen kdysi udělal výpisky z té knihy. Jinak se tu nebavím o parametrech, bez kterých je informace bezcenná, ale o parametrech, které pouze usnadní dohledání, nikoliv znemožní. Stejnou logikou byste mohl zpovinnit skoro každý parametr šablony Citace monografie, přestože k dohledání zdroje stačí znát název knihy a autora, případně rok vydání nebo ISBN. Jsou parametry, které by měly být povinné a jsou parametry, bez kterých se svět nezboří. Rozhodně za nezbytné parametry nepovažuji číslo stránky a heslo. Povinnost parametrů v šabloně IJP mi nevadí, protože na rozdíl od knihy, kdo má přístup k Wikislovníku, má přístup i k příručce, kde může potřebné informace dohledat. Já bohužel přístup k etymologickým slovníkům nemám a tak mohu zacházet s informacemi jen zprostředkovaně a pokud neznám číslo strany, nemohu použít šablonu Rejzek, ale musím složitě vyplňovat šablonu Citace monografie. Podle mě to logiku nemá.
Že je to opět bráno jako obstrukce je jen další smutná příhoda z dlouhodobě (cca 2,5 roků?) napjatého vztahu mezi správci a mnou. Pro mě to není obstrukce, ale obhajoba normálního zacházení se zdroji napříč Wikiprojekty. Jinak za trochu sarkasmu ve shrnutí se omlouvám, nevěděl jsem, že se to bere jako osobní útok, v takovém případě bych si ho odpustil. Tady se všechno obecně bere ve vztahu k mé osobě nějak moc přísně. Na jiných projektech jsem schopen vyjít s mnoha lidmi a nebýt blokován a přitom jednám naprosto stejně. Možná je to znamení, že nejenom na mé straně jsou chyby (tím nechci říct, že nemám chyby). Mě bohužel ale přijde, že jste k mé kritice všichni slepí a že cokoliv napíšu necháte být s tím, že "co to ten .... zase drmolí." To se pak ale nemůžete divit, že mi nerozumíte co chci říct a berete všechno jako obstrukce. Svůj názor mi také nikdy nesdělíte a domlouváte se někde na IRC. A pak děláte změny, kterým nerozumím a divíte se opět že mám obstrukce a že se mi ty změny nelíbí. Tak aspoň víc komunikujte, on si ten náš vztah třeba sedne i bez zbytečných nic neřešících bloků. Třeba tak získáme i vzájemný respekt a uvidíme své pohledy navzájem jako sice přehnané, ale aspoň do nějaké míry rozumné. Palu 5. 10. 2011, 05:59 (UTC)
Především oceňuji, že aspoň Vy se mnou komunikujete. Palu 5. 10. 2011, 06:18 (UTC)
Jak můžete citovat něco, k čemu nemáte přístup? Existují určité zvyklosti pro práci se zdroji, které byste měl vzhledem k Vašim zkušenostem znát. Pokud deklarujete, že budete některé požadavky obcházet, rozhodně to důvěryhodnosti Vaší práce nepřidá, už vzhledem k opakovaným zkušenostem s Vaším aplikovaným vlastním výzkumem. A při jehož obhajobě jste mi dokázal, že ve většině případů je diskuse s Vámi ztrátou času, protože obecně nikam nevede. A nemůžete popřít, že z počátku jsem měl snahu se Vámi normálně domluvit, která se však míjela účinkem, tak se pak nedivte. --Reaperman 5. 10. 2011, 17:42 (UTC)
Opravdu se nechci hádat, kdo tady víc komu ubližuje, jestli já projektu, Vám nebo Vy mě. Všude jinde jsem se byl schopen domluvit a všude mi dokázali vysvětlit, co dělám špatně tak, aby moje práce byla slučitelná s psanými i nepsanými pravidly a přáními komunity. Jen tady je mi to vysvětlováno neustálými reverty bez diskuse či odkazu na diskuse, pravidla, úzy. A to teď už bohužel i v situaci, kdy nedělám nic špatného. Například v tomhle konkrétním případě je to, co dělám, naprosto normální věc na Wikipedii. Překládám článek z en a nemám k dispozici například přístup k nějakému zdroji, je ale mou povinností ho tam nechat s tím, že kdykoliv může kdokoliv, kdo k němu má přístup, tenhle zdroj ověřit. To je princip, na který jste sáhl, a to jen proto, že jste opět přehnaně přísný nebo kvůli nulové toleranci vůči mě, která Vám brání se mě zeptat, proč by to mělo být tak či onak. Já se základních wikiprincipů vzdávat nemůžu, to po mě nechtějte, proto jsem deklaroval, že tenhle nesmyslný požadavek obejdu, nic ve zlém. (navíc obejití spočívalo v tom, že se tam přestaly zobrazovat a rušit tak čtenáře nevzhledné nesmysly, jinak to nemá žádný jiný efekt). To s vlastním výzkumem byste mi musel připomenout, ale chyb (chybných názorů), kterých jsem se dopustil a jsem si jich vědom, jsem se zbavil nebo se o to průběžně snažím. Udělal jste to i Vy? Já myslím, že ne, protože bez diskuse, kterou tu každý tolik nenávidí, člověk málokdy pozná, že vůbec nějakou chybu udělal. A věřte mi, že Vám mám také co připomínat. Když se vrátíte od politiky nulové tolerance k normální diskusi tak, jak je na wikiprojektech zvykem (tzn. přestanete všechno po mě mazat a začnete se ptát, proč si myslím, že by to mělo být právě takhle), vyděláme na tom obě strany, tomu věřte (a to teď nemyslím, že se mě zeptáte, já řeknu svůj názor a Vy to smažete, myslím opravdu ten názor nejprve vyslechnout a probrat). Oceňuji Váš první krok, kdy jste mi odepsal po opravdu dlouhém odmlčení. Doufám, že tohle bude jeden z posledních příspěvků v téhle diskusi v obecné rovině a že příští diskuse se odehraje nad opravdovými a reálnými problémy a povede ke zlepšení atmosféry a stavu projektu. Palu 6. 10. 2011, 05:41 (UTC)
Aha, už to začínám chápat, takže Vy jste nekriticky převzal obsah z jiného Wikislovníku bez jediné zmínky o tom, že se jedná o částečný nebo úplný překlad z jiného projektu? A to i přesto, že je Vám z minulosti známý úzus nepoužívat ostatní Wikislovníky jako zdroj pro netriviální informace? V tom případě vězte, že minimálně v prvním případě to na Wikipedii za normální považováno není a byly uplatňovány restrikce vůči těm, kteří nedodávali zdroje, ze kterých skutečně vycházeli. V kolika heslech jste to udělal? A v tom druhém případě to něco říká o tom, jak si necháváte vysvětlit ta místní psaná i nepsaná pravidla. A že těch případů bylo více. Ostatně vidím, jak Vám to jinde ve skutečnosti vysvětlovali. Co se týče vlastního výzkumu, případy v minulosti by se našly a našly by se i v současnosti. Říkejte tomu klidně chybné názory, ale jde o totéž, prezentace vlastních nepodložených názorů do obsahové části Wikislovníku nepatří. Já pokud dostanu podložený protipříklad obvykle ustoupím i když nesouhlasím, to jste Vy v minulosti dokázal málokdy, to jen k tomu vzájemnému naslouchání a sebereflexi. A pokud opravdu trváte na tom, abych Vám popsal, jak pracovat aniž by to vyvolávalo spory, tak pro začátek by mohlo stačit následující (výčet není úplný):
  • dělejte pouze věci, kterým opravdu rozumíte, a vyhýbejte se věcem, kterým nerozumíte; nesnažte se tu dělat věci, o kterých nic moc nevíte;
  • když už se neudržíte, tak alespoň o věcech, kterým nerozumíte, sálodlouze nediskutujte, a už vůbec ne způsobem, který jsem odkazoval výše, když už, tak k věci;
  • nesnažte se pohybovat po tenké hranici, co ještě projde a co již ne;
  • netvařte se ublíženě kdykoli Vám někdo přejede bábovičku, každému z nás se to stalo mnohokrát a nikoho to nezajímá.
Doufám, že Vám to stačí, a já se budu moci v tom málu volného času, který mohu wiki věnovat, věnovat práci a ne diskusím, mám raději, když jsou za mnou nějaké činy než slova. --Reaperman 6. 10. 2011, 19:24 (UTC)
OK, takže postoj "musíte uvádět zdroj dokonale, přestože k tomu není na wikiprojektech koknsensus" zpětně odůvodňujete tím, že jsem neřekl, že přebírám jednu informaci z fr.wiki. A není to technicky úplně jiný problém, a sice problém autorských práv namísto ověřitelnosti a věrohodnosti? Jestli chcete říct, že nikdy nekoukáte na hesla na jiných projektech kvůli doplnění všech synonym nebo souvisejících a že já takovým postupem porušuji autorská práva francouzských slovníkářů, tak to jen potvrzuje jak moc přehnaně jste přísný ve všech ohledech. Každopádně nedělá mi problém do naprosto každého hesla vkládat šablonu Překlad, i když bude naprosto nepřesná (není to překlad, ale přebrání průměrně asi 5% informací z vytvářeného hesla) a znepřehledňující (v každém hesle šablona Překlad nebo text "slovo bylo přebráno z fr.wiki, 2 z en.wiki, 1 z pl.wiki a 3 zároveň z fr, pl a en.wiki"?), pokud to pomůže našemu profesionálnímu vztahu.
Úzus nepoužívat z ostatních wikislovníků netriviální informace znám, já jsem ale přebral netriviální ověřené informace, k čemuž dochází především na Wikipedii denně a ve velkých kvanetech, především při překladech článků. Z hlediska ověritelnosti i věrohodnosti dostatečné (příklad, kdy si možná autor přebírané zdroje nemohl ověřit a podle datumů ani neověřil) a z hlediska autorských práv viz výše.
Nechat si vysvětlit pravidla neznamená, že budu slepě poslouchat to co mi nařídíte, ale že o tom povedeme diskusi, abychom poznali svoje pohledy, což jsem naznačil v předešlém příspěvku. Opravdu nestačí vztah "rodič - dítě" nebo "otrokář - otrok". A kdybych tolik neustupoval, jak tvrdíte, dodnes bych tak jako někteří ostatní přidával vzory podstatných jmen, dodnes bych přidával plurály u výslovnosti a dělení u základních hesel, vytvářel bych stránky ve výkladovém prostoru, protože všechno tohle považuji za přínosné. Takže to s tím nebude tak horké, spíše je to ona nulová tolerance, která Vám neumožňuje tohle všechno vidět, ale jen rovnou konat, mazat, revertovat, bez diskuse, pouze se svým komentářem "takhle ne", bez odkaz na pravidlo. To je další problém, málo se staráme o pravidla, o ústřední bod, kde by byl souhrn všech konsensů komunity. A když už se pravidlům věnujeme, tak opět bez diskuse a vznikají další třenice. Při revertech pak diskutujeme prostřednictvím shrnutí editace a divím se že ne bloků. Takový systém jsem v životě neviděl.
K Vašim radám: 1) to se zcela vymyká klasického pojetí wikiprojektů, které jsou založeny na dobrovolnické práci laiků i odborníků, průběžného učení se nových věcí a promítání nově nabitých i stávajících znalostí do článků. Takový postup si nutně vyžádá jednou za čas, že má někdo například mylný názor nebo poznatek. Potom ho ostatní opraví a vysvětlí mu co je špatně. Zcela normální věc, která tady nefunguje. 2) diskutuji tak, jak umím a vždy se snažím k věci (nebo teď mluvím o bramborách?) 3) vždy se pohybuji na základě psaných pravidel, které Vy neustále bez jakéhokoliv známého konsensu měníte, možná by stačilo místo IRC diskutovat zde na Wikislovníku, aby měl k Vašim rozhodnutím z vyšších vrstev přístup i takový jelimánek jako já. To, že je něco u Vás na hranici, já nemůžu vědět. Já vím jen co je v pravidlech. 4) šlapejte po bábovičkách u každého stejným metrem a za věci vyplývajících pouze z pravidel a já se stanu šťastným, když šlápnete na mojí bábovičku a budu Vám líbat nohy. Nedělejte ze mě uživatele druhé kategorie se vším, co to obnáší a začněte svou vůli prosazovat obvyklými celowikijními způsoby, uvidíte, že tím se spousta problémů vyřeší a zbydou jen ty standardní, kterých se řeší spousta denodenně na ostatních projektech. Standardizace vztahů jde ruku v ruce se standardizací obvyklých postupů a pravidel. Těším se, až mi příští prohřešek opravdu vysvětlíte, ne jen oznámíte, potom vyslechnete mě, pochopíte co chci a vysvětlíte mi, proč se mýlím nebo proč to tak nejde. To je to, co může umožnit, abyste si přestal myslet, že jsem potížista a já si přestal myslet, že jste člověk, který mě tu "trpí" a při každé příležitosti mě zašlápne často bez skutečného důvodu. A pak by bylo pěkné, kdybyste se necítil neomylně a že Váš názor je vždy ten správný a ten můj apriori špatný. Je to střet světa novátorů a konzervativců, ne zla a dobra.
Doufám, že po této výměně doporučení se budeme oba snažit vyjít tomu druhému vstříc, já se snažit budu. A doufám, že už tahle diskuse nebude pokračovat (nebo nebude muset pokračovat v budoucnu), protože je značně ponižující, stejně jako můj status. Palu 7. 10. 2011, 06:22 (UTC)
Naštěstí se v prvním bodě mýlíte, princip wikiprojektů spočívá v tom, že do nich každý může přispět tím, co umí, zná. Rozhodně to není tak, že si v nich každý může psát co chce, obzvláště ne to, čemu za mák nerozumí. A zároveň pokud někdo udělá chybu, může to po něm kdokoli opravit, a ne, že se tu bude dotyčný učit a ostatní po něm musí kontrolovat každou editaci. A ani Wikipedie ani Wikislovník není místem pro prezentaci a šíření osobních názorů, nýbrž doložitelných faktů. Diskutovat můžeme tak o tom, jestli Wikislovník bude rozlišovat jednotlivá moravská nářečí nebo zda lze považovat 50 let starý slovník z dostatečný pro zdrojování příznaků slov současného jazyka, ale ne o tom, kolik pádů má čeština pro jednotlivé slovní druhy.
Dal jsem Vám návod, jak pracovat, aniž by to vyvolávalo nevoli ostatních, je jen na Vás, jestli se toho budete držet nebo ne. Stejně jako mě nemůže nikdo donutit diskutovat s trollem, tak Vás těžko někdo může donutit věnovat se jen tomu, čemu rozumíte. Pak si ale nestěžujte, pokud se toho nebudete držet, když po pár zkušenostech s Vámi někteří uživatelé v lepším případě přestanou diskutovat, podobně jako v té pohádce o beránkovi, který pořád křičel, že jde vlk, a v tom horším odejdou z projektu, protože to nemají zapotřebí. --Reaperman 7. 10. 2011, 17:47 (UTC)
Teď nevím, jestli jsem vám správně porozuměl; pokud ano, pak je situace ještě horší, než jsem se domníval. Celá tahle diskuse vznikla kvůli tomu, že vám Reaperman odmítl odkaz na Rejzka bez přesnějších údajů, a najednou se dozvídáme, že žádný Rejzek nebyl, že jste převzal informaci z francouzského Wikislovníku (kde Rejzka zmiňují). To znamená, že falešně zdrojujete renomovaným slovníkem, aniž byste do něj vůbec nakoukl? Že Francouzi mohou mít v hesle chybu, která ale vaším falešným ozdrojováním může nadlouho zůstat neodhalena, vás nenapadlo? To je poněkud zvláštní způsob práce se zdroji a těžko tímto způsobem vytvoříme seriózní slovník.
Vaše poukázání na fungující práci laiků na Wikipedii je hezké, ale má to jeden háček: aby to mohlo fungovat, je nutné, aby laici informace ze zdrojů přebírali bez následné neodborné interpretace. V opačném případě totiž dochází k vlastnímu výzkumu, jehož výsledkem mohou být nesmysly. Několik takových nesmyslů způsobených chybnou interpretací se dá mezi vašimi editacemi najít a také diskuse o staroslověnštině dokazuje, že se do vlastního výzkumu (a ještě ke všemu bez dostatečné jazykovědné erudice) s oblibou pouštíte. Poté, kdy jste ve zmíněné diskusi ukázal, že jste nic nevěděl o podstatných jménech hromadných, když jste na ně zcela vážně slepě aplikoval vzor stavení pro odvození neexistujících a nesmyslných tvarů plurálu, jsem ztratil iluze o serióznosti vaší práce pro Wikislovník a „běhá mi mráz po zádech“ z toho, jaké další nesmysly se mohly od vás dostat do hlavního jmenného prostoru. --Milda 7. 10. 2011, 18:07 (UTC)
K první věci jsem se vyjádřil výše, když jsem napsal, že jde o zcela normální postup, jak se to dělá na Wikipedii. Pokud se Vám to nelíbí, musíte přispívat do odborných encyklopedií s odbornou redakcí, nikoliv na dobrovolnický projekt.
K druhé věci - pokud jsem měl někdy nějakou chybnou interpretaci (způsobenou nikoliv vlastním výzkumem, ale spíše například nedostatečným pochopením zdroje, případně špatným překladem zdroje), pak princip wiki (ostatně vlastně i obecný princip) je takový, že chybu opraví někdo jiný. Pokud o takových chybách víte, měl jste je opravit. Moje jazyková erudice je pravděpodobně totožná s každým editorem zde kromě Jnpatera, tedy opět nevím, co chcete říci. To, že jsem nevěděl o slovech hromadných a tudíž nejsem důvěryhodný už snad ani vážně myslet nemůžete, že ne? Chodíte takhle informovat přispěvatele Wikipedie a Wikislovníku běžně, nebo jim na rozdíl ode mě klasické wikiprincipy umožňujete? A nebo jste tak naivní, že pouze já jsem nesnědl všechno vědění světa? Například já kontroluji čas od času nějaké heslo po jakémkoliv z kolegů a chyb je tam nasekáno úplně stejně jak v mých heslech, častěji jen formální, někdy i obsahové. A právě v tom je princip wiki, že někdo jiný (v tomto případě já) je opravím. Opravdu mám poučovat tolik zkušeného uživatele o principech Wiki? Tudíž opakuji - nedělejte ze mě ani Vy ani nikdo jiný uživatele druhé kategorie a už vůbec mě neočerňujte na základě mé nevědomosti, nejsme PSJČ, ale Wikislovník. Doporučuji osvěžit si třetí (články může měnit každý) a čtvrtý (Každý wikipedista by měl respektovat své kolegy i přesto, že s nimi nesouhlasí. Buďte zdvořilí. Hledejte konsensus. Předpokládejte dobrou vůli i u ostatních. Buďte otevření a přívětiví.) pilíř Wikipedie. Palu 10. 10. 2011, 05:53 (UTC)
Zahlédl jsem zde své jméno, a musím se bránit nařčení, že má jazyková erudice zde převyšuje ostatní. Opravdu tomu tak není - jen umím o trochu lépe rusky než ostatní a velmi podprůměrně staroslověnsky. A také dělám chyby - např. níže jsem napsal praindoevropština s velkým P, o čárkách ani nemluvě. Dále mě překvapilo, že existuje pět pilířů wikipedie. Zatím jsem se setkal pouze s pěti pilíři islámu. :-) Jnpatera 10. 10. 2011, 21:13 (UTC)

Staroslověnština[editovat]

Předem se omlouvám všem nezúčastněným, že píši sem. Pan Palu před nedávnem lehce obměnil sekci "etymologie" u staroslověnského hesla соль a to tak, že nahradil slova psaná kurzívou pomocí odkazu. S tím bohužel nejsem spokojen já - přijde mi zbytečné mít v hesle tolik červených odkazů, nebo připadně modrých, které nevedou ke kýženému cíli. Proto bych Vás všechny chtěl poprosit, abyste rozsoudili tuto naši rozepři. Pokud máte jakékoli další připomínky k heslům, rád je vyslechnu. Děkuji. Jnpatera 4. 10. 2011, 20:48 (UTC)

Praslovanský slovník opravdu psát se domnívám nelze. Vždyť už u toho staroslověnského jsou problémy, že třeba některé pády nevíme, jak vypadaly (a asi se to už nedozvíme). To linkování je podle mého názoru špatně. --Aktron 6. 10. 2011, 09:08 (UTC)
Cílem není psát praslovanský slovník či klasická hesla o praslovanských slovech (už jen proto, že je neznáme, jsou rekonstruovaná), ale za pomoci odkazu na nějakou stránku, která nebude klasickým heslem, čtenářovi umožnit snadno se zorientovat ve vývoji slov a jejich příbuznosti se slovy z jiných jazyků. Příkladem, jak by taková věc měla vypadat, je anglický Wikislovník, kde například v hesle vlk najdeme odkaz na předky tohoto slova *vьlkъ a *wĺ̥kʷos. Tam čtenář najde nejen mapu vývoje slov, ale někdy i další zajímavé etymologické informace. Z hesla je jasně patrné, že to není klasické heslo, čtenář jasně ví, že jde o rekonstruované slovo a nijak mu není podsouváno, že jde o skutečný kdysi živý jazyk. Nevidím důvod, proč by se měl Wikislovník omezovat pouze na výklad a etymologii rozebírat pouze povrchně. Podobná funkčnost mi přijde velmi zajímavá a užitečná. Technicky vzato se jedná pouze o to, že informace obsažené v sekci etymologie lze u slov se stejnými předchůdci výrazně zkrátit a za pomocí odkazu na rekonstruované heslo je koncentrovat na jednom místě, kde lze přidat i složitější poznatky. Žádný jiný rozdíl tu není, jde čistě o technickou věc, která editorům usnadní jinak duplicitní editování a čtenářům pomůže se lépe zorientovat. Usnadnění editorům by přinesl také ruský model, kdy vkládají šablony (např. волк), ale to neřeší čtenářskou přehlednost ani možnost přidat i podrobnější informace, jaké jsou například ve výše odkázaném *wĺ̥kʷos. Palu 6. 10. 2011, 09:44 (UTC)

Výborně, pokud porovnáte hesla *vьlkъ a *wĺ̥kʷos, uvidíte, že *wĺ̥kʷos je kvalitní ozdrojované heslo, hodné zařazení do etymologického slovníku, zatímco *vьlkъ je neozdrojované heslo o jehož pravdivosti se můžeme přít. Pokud Vás mohu dále chytat za slovo, obyčejný smrtelník určitě neví, že jde o rekonstruované heslo. Že jde o skutečný kdysi existující živý jazyk je taktéž velmi odvážné tvrzení. Dále vizte svou diskuzi. Jnpatera 8. 10. 2011, 19:02 (UTC)

Samozřejmě, že zdrojování nezjevných informací je zde na českém Wikislovníku, bohužel na rozdíl od anglického, vyžadováno. Že nejde o klasické heslo rozhodně z jeho odlišného charakteru, vyčlenění do jiného jmenného prostoru, hvězdičky před jménem nebo především nadpisu "praindoevropština" pozná úplně každý. Jinak praslovanština skutečný a živý jazyk byl a Vy jste to u mě na diskusi sám tvrdil (cituji: "Praslovanština existovala cca 2000 let a za tu dobu se její tvář velmi proměnila. (*genaʔ > *genā > žena)"). Palu 10. 10. 2011, 05:32 (UTC)

Osobně vítám povinné reference, zvláště pak u etymologie. Mýlíte se, podle hvězdičky nepozná nikdo nic, stejně jako nepozná z Zogr, Mar. Nadpis "praslovanština" tam doufám nebude, už jsem proti němu brojil. Pro ilustraci se podívejte na italskou stránku o praslovanštině, zvláště na deklinační tabulky: http://it.wikipedia.org/wiki/Lingua_proto-slava. Jak jsem uvedl, praslovanština existovala, ale neznáme její formu. Proto nemůžeme rekonstrukce považovat za živý jazyk. V pozdní fázi byla značně dialektálně diferenciovaná a tím nemám na mysli jen slova, ale také gramatiku. Takže jediné slovo, např. "nehet", se mohlo skloňovat zároveň podle souhláskového, i-kmenového nebo o-kmenového skloňování. Obvykle se pak skloňovalo pomocí dvou i tří vzorů najednou - např. v instr. sg. mohlo mít např. slovo "oko" o-skloňování a ve zbytku singuláru s-skloňování, jak je doloženo ve staroslověnštině. V jiných dialektech tomu tak ale nemuselo být. Ale i samotná o-deklinace či a-deklinace se lišila od oblasti k oblasti - např. v instr. sg. o-kmenů se používala koncovka -ъmь i -omь, jinde se zase střídalo -ě a -ę. Souhláskové kmeny obecně degenerovaly na i-kmeny, o-kmeny, nebo a-kmeny, někde zčásti a jinde úplně. Tím se dostáváme k dynamickému charakteru jazyka, skloňování se mohlo změnit i za méně než 100 let. A zatím neuvádím starou novgorodštinu, která se lišila diametrálně. Nejsem si jist, jak byste chtěl popisovat takové věci. Co se Praindoevropštiny týče, tam je stupeň abstrakce ještě mnohem vyšší. Pokud byste chtěl tvrdit, že vůbec kdy existovala, byl byste pravděpodobně v menšině. Byla to spíše jen skupina navzájem podobných dialektů. Jnpatera 10. 10. 2011, 16:30 (UTC)

Tady ale nikdo rekonstrukce za živý jazyk nepovažuje. Podle principů wiki bychom měli citovat pouze odborné texty. Pokud někdo má knihu se znalostmi, které popisujete, tak je klasicky ocituje. Takové věci lze popisovat přesně tak, jak jste je teď popsal Vy. Čeština je také skupina navzájem podobných dialektů, stejně jako každý neumělý jazyk. Palu 11. 10. 2011, 05:33 (UTC)

Rozdělení hesel podle jazyků[editovat]

Před časem se objevila myšlenka nedělit hesla jen podle zápisu, ale též podle jazyků, za současných technických možností softwaru by to tedy znamenalo, že například současné heslo matka by bylo rozděleno podle jazyků na jednotlivé podstránky, tedy například matka/čeština, matka/finština, … (toto není konečný tvar, konkrétní podoba názvů podstránek by ještě vyplynula). Z důvodu zpětné kompatibility a kompatibility s ostatními Wikislovníky by pochopitelně zůstalo zachováno, že na kořenové stránce by byl dostupný veškerý obsah, jako je tomu doposud.

Nevýhodou tohoto řešení by zejména byly nehezké názvy podstránek; pravděpodobně menší přehlednost kategorií (do doby, než by se podařila prosadit úprava na straně softwaru); v některých případech složitější odkazování na hesla a nakonec kvůli rozdělování nevypovídající historie hesel. Na druhou stranu by to přineslo řadu zlepšení – například přesnější vyhledávání; přesnější informace o heslech a jazycích, které je třeba založit; snadnější a automatizovatelné opravy a doplňování hesel, včetně věcí, které v současnosti automaticky provádět nelze; jednodušší vyplňování šablon; větší počet hesel (pro ty, co trpí countitidou :-)) a mnohé další možnosti, o kterých si můžeme dnes nechat jen zdát.

Jelikož se jedná o věc, která zásadně mění přístup k práci s hesly a vyžaduje spoustu času a práce k tomu, aby mohl vůbec vzniknout funkční model, a to nemluvím o vlastním zavedení, obracím se na komunitu, zda by o takovou změnu vůbec stála, jestli by ji považovala za přínosnou. Teprve na základě vyjádření uživatelů se uvidí, jestli má smysl myšlenku dále rozpracovávat. --Reaperman 7. 10. 2011, 19:16 (UTC)

Jsem opatrně pro, už teď se stává, že člověk najde nějaké docela zásadní české slovo, které má uveden jen význam v němčině a o češtině ani zmínka.
Související návrhy: Jako název by možná nebylo špatné [heslo/kód jazyka]. Jedna z vyplývajících otázek pak bude, jak např. linkovat, zda [nástroj] [k] [zatloukání] či [nástroj/cs|] [k/cs|] [zatloukání/cs|]. Potom například, zda označovat nějak kořenová hesla jako rozcestníky.
JAn Dudík 10. 10. 2011, 05:33 (UTC)
Já jsem spíš opatrně proti, právě proto, že (zdá se mi) by to vyžadovalo spoustu času k zavedení. Sil (aktivních přispěvatelů wikislovníku) je spíš málo, podle mého názoru je lepší tyto síly soustředit na vytváření a údržbu obsahu hesel a nikoliv na vytváření nové formy. To, že by se "opticky" zvýšil počet hesel není pro mně pádný argument; kdybychom chtěli, můžeme každý slovní druh stejného slova v češtině počítat za samostatné heslo, ale co to přinese? Cílem by naproti tomu podle mne mělo být postupné vytvoření tolika kvalitních hesel, aby byl slovník přínosem pro řadu uživatelů, tak jako Wikipedie, a ti by postupně začali zčásti i sami přispívat. JOtt 10. 10. 2011, 06:45 (UTC)
Mě přijde, že negativa spíš převyšují pozitiva, ale je pravda, že v automatickém zpracování hesel se tolik neorientuji. Spíše souhlasím s JOttem, že je potřeba soustředit se na získání nových přispěvovatelů. K tomu počtu hesel bych měl jeden tip z pl.wiki. Kdybychom udělali (třeba skryté) kategorie obdobné polským "index", tak bychom měli jednoduše velmi pěkný přehled o skutečném počtu hesel (viz čísla počtu stránek na hlavní stránce pl.wiki - počet hesel a počet stránek) a zajímavé statistiky jednotlivých jazyků. Palu 10. 10. 2011, 07:02 (UTC)
@JAnD: Ano, formát s kódem jazyka by byl pravděpodobně technicky výhodnější a přehlednější. Jak jsem psal výše, konkrétní systém názvosloví by vyplynul teprve z toho, jakým způsobem by se to implementovalo.
@JOtt: Souhlasím, pokud by šlo jen o formální počet hesel, bylo by to k ničemu. Ne náhodou nejsem fanoušek ani robotického přidávání hesel ani umělého navyšování pomocí tvorby hesla o každém jednotlivém tvaru ani náhodné jednotkové tvorby minimálek z nějakých obskurních jazyků, kterým nerozumí ani jejich zakladatel. Důvod, proč jsem se toho nápadu chytil a byl bych ochotný se mu věnovat je právě ten, že by to umožnilo lepší kontrolu kvality. V současném systému, když čtenář klikne na modrý odkaz v sekci překladů, tak vůbec nemá jistotu, že příslušnou informaci dostane. Podobně dnes snadno automaticky zjistíte, že heslo obsahuje sekci výslovnost, etymologie či synonyma, ale už stejným způsobem nezjistíte u kterých jazyků, tedy nevidíte, co vlastně kterému heslu chybí. S tím souvisí možnosti hromadných oprav, kdy ze stejného důvodu na většinu operací nelze pustit robota, aby hesla opravil. Takový případ pamatuji z doby, kdy se měnil zápis IPA u češtiny, tam bylo nutné každou editaci zvlášť kontrolovat, protože nebyl způsob, jak botovi vysvětlit, že případnou slovenštinu má ignorovat. Nedokážeme automaticky zjistit řadu zjevných nesmyslů, například rod střední u francouzštiny. Není způsob, jak zjistit neoznačená minimální hesla, pokud je na stránce více jazyků. A tak dále, to vše by bylo možné po úpravě ošetřit. Vývoj by nijak neovlivnil rozložení sil na Wikislovníku, věnoval bych se mu já a možná dva tři další technicky zdatní lidé a určitě bychom kvůli tomu dosavadní činnosti na slovníku neomezovali. Samotná implementace by pak byla nárazová a vyžadovala by méně energie editorů než v současnosti probíhající průběžné příznakování hesel. Nastíněné problémy toho návrhu jsou jinde.
@Palu: Co se týče počtu editorů, určitě máme ještě rezervy. Obávám se, že ale nebudou tak velké a masovosti Wikipedie se v období odklonu od wiki určitě nedočkáme. Ostatně podle počtu aktivních uživatelů patří český Wikislovník stabilně do elitní patnáctky. Škoda, že to není vidět v kvalitě hesel. Proti "indexovým" kategoriím osobně nic nemám, jen nějakou statistiku nepovažuji za tak prioritní věc, že by tomu mělo smysl věnovat energii. Pokud by to mělo být, tak zařazování do těchto kategorií by mělo být automatické, k čemuž tu momentálně není ani potřebné zázemí. Nový systém by samozřejmě mohl implementovat i toto. --Reaperman 10. 10. 2011, 17:45 (UTC)

Jsem pro. --Tchoř 6. 11. 2011, 20:06 (UTC)

Coby otec myšlenky jsem samozřejmě stoprocentně pro, neboť to pomůže mnoha věcem. Každopádně samozřejmě nejdříve pořádně naplánovat a myslím, že to bude mít i nějaké další konsekvence, ale to se právě při pořádném plánování zvládne s minimálními problémy.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 6. 11. 2011, 20:25 (UTC)

Idiomatická slovní spojení obsahující nezákladní tvar[editovat]

Kam strkat idiomatická slovní spojení obsahující nezákladní tvar? Při pohledu na poslední změny, kde Dubicko přidává místní adjektiva, mne kromě cestovatelských choutek přepadají i choutky klasické, tedy stravovací. Takže kam s věcmi jako pařížská šlehačka, budapešťská pomazánka apod.? Vídeňský řízek je jasný, ten bude v hesle vídeňský. Osobně jsem od počátku mého působení na Wikislovníku zastánce toho, aby každé slovo mělo svoje heslo, neb se o něm dá vložit řada informací, které se v hesle o základním tvaru nenajdou.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 19. 10. 2011, 12:22 (UTC)

Terms of Use update[editovat]

I apologize that you are receiving this message in English. Please help translate it.

Hello,

The Wikimedia Foundation is discussing changes to its Terms of Use. The discussion can be found at Talk:Terms of use. Everyone is invited to join in. Because the new version of Terms of use is not in final form, we are not able to present official translations of it. Volunteers are welcome to translate it, as German volunteers have done at m:Terms of use/de, but we ask that you note at the top that the translation is unofficial and may become outdated as the English version is changed. The translation request can be found at m:Translation requests/WMF/Terms of Use 2 -- Maggie Dennis, Community Liaison 27. 10. 2011, 00:37 (UTC)

Ověřitelnost slov[editovat]

Přeneseno z Diskuse s uživatelem:Istafe#Ověřitelnost slov. Palu 27. 10. 2011, 09:54 (UTC)

Dobrý večer. Jsme rádi, že pomáháte rozšiřovat wikislovník. Bylo by však možné dodávat ke slovům, která nelze najít zde [3], důvěryhodný zdroj? Tedy nejlépe slovník, jazykovou příručku, nebo něco podobného, kde je slovo uváděno? Zamezíte tak možnému smazání stránky, ke kterému může dojít při nemožnosti ověření existence slova nebo některého jeho významu. S pozdravem. --Dubicko 25. 10. 2011, 19:57 (UTC)

Můžu se zeptat, kterých konkrétních slov se to týká? Pokud jsem něco nepřehlédl, tak vidím mezi Istafeovými hesly pouze zjevně existující slova. Díky za upřesnění. Palu 26. 10. 2011, 05:04 (UTC)
Ještě jednou jsem se podíval a jediné, které jsem našel závadné je blbaňa, protože není ani zjevné (tj. notoricky známé) a ani déle než rok v prokazatelném užívání. Taková hesla, u kterých je důvodné podezření, že se užívají pouze ve velmi úzkém kruhu lidí (pokud vůbec), bych označoval šablonou k doložení s časovou lhůtou. Palu 26. 10. 2011, 05:09 (UTC)
Týká se to naprosto všech slov. A pokud někdo chce zakládat nářeční, slangová, vulgární atd. slova...má volný prostor, ale protože se nejedná o snadno ověřitelné jevy, jak už jsem psala nahoře, musí si dohledat dobré odborné zdroje. Mimochodem různé internetové projekty, kam přispívá veřejnost, mezi ně nepatří. --Dubicko 26. 10. 2011, 08:54 (UTC)

Podobně jako Wikipedie je terciární zdroj informací, ani my nejsme projekt, který by měl dělat prvotní výzkum v oblasti aktuální slovní zásoby užívané na diskusních fórech, sociálních sítích nebo třeba v hospodě. Vycházejme ze slovníků (a klidně to může být slovník vulgarismů, pokud byl vydán seriózním vydavatelem a byla mu věnována dostatečná jazykovědná práce) a odborných prací, případně z širokého doložitelného užívání v literatuře.

P.S. Neměli bychom tuto diskusi přesunout Pod lípou? Podnětem k jejímu vzniku sice byly editace uživatele Itsafe za poslední měsíc, ale problematika, kterou zde diskutujeme, se týká celého projektu, resp. všech editorů. --Milda 26. 10. 2011, 12:50 (UTC)

Když je to všeobecně známé slovo, tak k čemu je potřeba zdroj? Když jsem třeba vkládal výraz alien, tak jsem tam zdroj uvedl, protože toto slovo je málo známé. Když je nějaké slovo používané zřídka, výdycky uvedu u významu zdroj. Istafe 26. 10. 2011, 14:27 (UTC)
Když je to všeobecně známé slovo, pak by jej měli znát i jazykovědci a zahrnout je do slovníku. U běžně (s ohledem na ostatní nejlépe online) dostupných slovníků, jako je například pro češtinu uvedená Internetová jazyková příručka nebo Příruční slovník jazyka českého (PSJČ; pozor, slovník je víc než 50 let starý) tedy zdroj nevyžadujeme (i když někteří IJP doplňují jako zdroj ke skloňování jmen nebo časování sloves). Tedy pokud neco není ve slovnících, není to všeobecně známé slovo a tím spíš by mělo být ozdrojováno. U výrazů se stylovým příznakem (slangově, hovorově, lidově…) je žádoucí doložit nejenom existenci slova a jeho význam, ale též onen příznak. Já jsem například slyšel hodně slov (včetně oné vulgární mluvy, jejíž slova zde s oblibou zakládáte), přečetl jsem hodně i staré literatury a vyluštil několik tisíc křížovek, ale přesto si příliš netroufám bez konzultace se slovníky rozlišovat leckdy i jemné nuance mezi hovorově/lidově/obecně apod. --Milda 26. 10. 2011, 15:51 (UTC)
Ad alien#čeština: obsah tvořenými samotnými uživateli (hned v záhlaví stránky http://cestina20.cz/slovnik/alien je uvedeno „slangový slovník, který tvoříte vy“) není pro projekty Wikimedia považován za věrohodný zdroj a k doložení slova tedy nepostačuje. --Milda 26. 10. 2011, 15:51 (UTC)
Podle pravidel Wikipedie se nutnost zdrojovat týká pouze nezjevných informací. Až na výjimky vkládal Istafe pouze slova, která jsou všeobecně známá a lze jejich výklad, příznakovost, skloňování i existenci považovat za zjevnou informaci. Jsem proti tomu, aby se přitvrzovala pravidla a požadoval se zdroj u každého slova. Slova jako mrd, šprcka, pičovina a dokonce i proslulé lovískovat, zná opravdu každý a není důvod o nich pochybovat. Pokud ale vadí spíše jejich vulgárnost nebo slangovost, no tak to přeci neznamená, že tu ta slova nebudou. Buďme rádi za každou pomoc a nezakazujme nově příchozím editovat jen kvůli tomu, že je nějaké riziko, že bude slovo příliš lokální. Pokud tomu tak bude, máme instrument v podobě šablony Ověřit a já bych (jak už zaznělo) přidal instrument šablony Urgentně ověřit pro extrémní případy.
Ad Milda: nedokonalost příznaků v jemných nuancích je asi stejně nebezpečná jako nedokonalost výkladů v PSJČ nebo SSJČ, kterými zdrojujeme. Proto bych to jako velkou tragédii neviděl. Pokud bude příznak vyloženě špatně, jistě si toho v dohledné době jiný wikislovníkář všimne a opraví to. Tak, jak to ostatně funguje i na Wikipedii. Síla těch slovníků, které jste zmínil, je nikoliv v tom, že popisují notoricky známá, zažitá slova, které zná úplně každý, jako jsou právě ty, na které teď požadujete zdroj, ale spíše v tom, že popisují ty méně známá, knižní, zastarávající nebo už zaniklá, profesní slang, případně cizí slova nebo třeba leckdy nezjevné (přestože má čeština jednoduchý systém vzorů) skloňování nebo dělení. S alienem máte samozřejmě pravdu. Navíc to rozhodně není nějak masově rozšířené slovo, za zjevné by se dal považovat jen známý význam alien = vetřelec. Proto bych použil právě šablonu Urgentně ověřit se lhůtou např. 14 dní. Jak poznám, jestli je slovo dostatečně zjevné nebo známé? Pakliže ho já sám znám, dokážu odhadnout, jestli se používá jen v okolí, jen mezi určitou skupinou lidí, nebo šíře. Pokud ho neznám, zpochybním ho šablonou. Pokud ho neznají ani ostatní, šablonu Ověřit (UO) nikdo nezpochybní a slovo bude smazáno. Pokud ji někdo zpochybní, v diskusi se dořeší, jak to doopravdy je. Pokud ani diskuse nic nevyřeší a neprokáže se, že slovo je dostatečně zažité, potom se může smazat jako sporné. Myslím, že to by byl jednoduchý mechanismus, jak ochránit Wikislovník před jednorázovými slovy nebo módními přelivy či hříčkami. Důležité je, že to je podobný princip jako funguje na Wikipedii, a tam si myslím, že se osvědčil a na Wikipedii nezůstává příliš mnoho příliš závadného materiálu. Palu 27. 10. 2011, 09:51 (UTC)

@Palu:tak ještě jednou a stručně: každé slovo musí být dohledatelné v důvěryhodném zdroji, váš (můj, číkoliv) názor je irelevantní, ne (naštěstí) Wikislovník není Wikipedie, je tu snaha o serióznost a použitelnost a dobré zdroje jsou základem. Pokud chcete vulgární, slangová atd. slova zachovat, vyražte místo diskutování do knihovny a ty zdroje doplňte. --Dubicko 27. 10. 2011, 10:51 (UTC)

Ale já Váš názor znám. Já ale mluvím o wikipravidlech, které jasně říkají, že zjevné informace se nezdrojují (resp. nemusí). Palu 27. 10. 2011, 12:55 (UTC)

Obecně vzato, jelikož slang je "nespisovný útvar jazyka, který je charakteristický pro mluvčí náležející k určité zájmové nebo profesní skupině" a argot je "vrstva slovní zásoby užívaná společenskou spodinou", nelze předpokládat, že slova, která vy podle všeho znáte, znají i ostatní uživatelé Wikislovníku. A právě proto je nutné je zdrojovat. Kromě toho, na wikiprojektech vždy platilo nepsané pravidlo, že pokud někdo požádá o zdroj (ovšem pozor na NEKIT), je třeba ho doplnit, jinak je informace po čase odstraněna.

Osobně se domnívám, že vzhledem k existenci IJP není vůbec žádným problémem zdrojovat kterékoliv české slovo tam obsažené, neb se jedná o triviální vložení příslušné šablony, a ta, která tam nejsou, mají mít právě proto odkaz na nějaký jiný seriózní lingvistický zdroj.

Pravidlo ověřitelnosti, resp. "zjevnost" si vykládám tak, že zjevné jsou ryze elementární lingvistické údaje, jako je například slovní druh, dělení či flexe (i když ne vždy, a v případě pochyb je samozřejmě potřeba doplnit zdroj). Existence slova, jeho etymologie a významový výklad mezi zjevné rozhodně nepatří.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 10. 2011, 13:55 (UTC)

Těšínské nářečí[editovat]

Nedávno mě napadlo, že bych sem na Wikislovník přidala i pár hesel z místního nářečí (tzv. po naszymu). Nějak ale nevím pod jaký jazyk tyto hesla zařadit – zda pod češtinu, polštinu nebo slezštinu (jejíž kategorie by se musela teprv vytvořit). Kam teda s nimi? --Hellooo 27. 10. 2011, 10:16 (UTC)

Podle mě se jedná o nářečí slezštiny. Čili dal bych to jako těšínské nářečí slezštiny. Problém je v tom, že jazykovědci v tom (soudě podle článků na pl. szl. a cs.wiki a podle toho co jsem kde tak různě přečetl) nemají úplně jasno. Jednou to řadí pod češtinu, jednou pod polštinu a jindy pod slezštinu, jiní neuznávají jako samostatný jazyk ani slezštinu. Takže jednoznačné stanovisko se bude hledat špatně. Mě přijde ale po naszymu jednoznačně nejpodobnější oné slezštině, kterou už tu zavedenou máme. Palu 27. 10. 2011, 12:58 (UTC)

Procedura s neověřenými hesly[editovat]

V souvislosti s diskusí výše nadnáším ještě jednu věc, která je dlouhodobě nedořešená. A tou je procedura s neověřenými hesly.

Aktuálně se vkládá šablona {{Ověřit}}, která ovšem odkazuje na Wikislovník:Žádost o ověření, kde by se mělo diskutovat. Tato praxe se zde v podstatě neuchytila a dlouhodobě se hesla pouze a jen označují.

Proto se domnívám, že by se měla stávající procedura upravit tak, aby více odpovídala skutečnosti, potažmo zvykům souvisejícím s jinými podobnými šablonami. Tedy udělat šablonu klasicky časově limitovanou (délka je otázkou další diskuse).

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 28. 10. 2011, 16:56 (UTC)

Souhlasím.--Zdenekk2 28. 10. 2011, 21:40 (UTC)
Já bych byl pro to, aby byly dvě verze, urgentní a neurgentní. Tak, jak to opravdu odpovídá zvykům souvisejících s obdobnými šablonami. Ne vše neověřené je na smazání. Palu 4. 11. 2011, 06:15 (UTC)

Ověřovat - jedná-li se o celé heslo - je vždy třeba urgentně. Pokud se jedná jen o součást hesla, je tu {{Doplňte zdroj}}, která zatím žádné časové limity nemá. Každopádně to nelze porovnávat s úpravou, kde to lze rozlišit, že něco potřebuje jen drobné úpravy (typicky heslo plusmínus odpovídající místnímu formátu) a něco velké (typicky heslo importované odjinud).
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 4. 11. 2011, 15:11 (UTC)

Současný systém už ve své podstatě časový limit 1 měsíc obsahuje, tato změna tedy pouze odstraňuje nefungující prvek zápisu na speciální stránku. Nezbývá mi tedy než návrh podpořit. --Reaperman 6. 11. 2011, 20:40 (UTC)

Napadl mě ještě jeden systém. Slova, u kterých víme, že existují a že je jejich význam popsán správně, jen nejsou ověřeny z věrohodných publikací, použít šablonu podobnou této. Text by mohl být např. "Toto heslo nebylo ověřeno z věrohodných publikací". Příklad: mrdna, lovískovat, kundotrhač. Až teprve hesla, kde je pochybnost o jejich ověřitelnosti, zažitosti nebo dostatečné rozšířenosti, by se použila urgentní šablona ověřit (i když je jasné, že v takovém systému by se to rovnalo automatickému smazání, protože počet zdrojů, z nichž lze ověřovat slova, je velmi omezený a když se to nepodaří hned, asi se to nepodaří ani za dva týdny). Příklad: milan. Palu 11. 11. 2011, 12:26 (UTC)

Ten třetí příklad slova, o kterém „víme, že existuje a jeho význam je popsán správně“, mi velice jasně připomněl moji starou poznámku, že pokud budete vkládat vlastní výzkum, budete zablokován. --Tchoř 11. 11. 2011, 20:29 (UTC)
Tyto agresivní výhrůžky si nezaslouží nějak více komentovat. Nevím, proč se bavit s někým, kdo jen vyhrožuje a nechce se mu vysvětlovat nebo pochopit, že ta diskuse není o tom přesvědčit ke vkládání vlastního výzkumu, ale o tom určit, kde je hranice zjevnosti ve smyslu pravidel. Nehledě na to, že taková výhrůžka odporuje hned několika pravidlům. Palu 14. 11. 2011, 07:16 (UTC)
Obdobou původní zprávy (…jejíž pravdivost zaručuje jen její zakladatel) z Wikizpráv je na Wikislovníku vlastní výzkum a tudy cesta nevede. Jak už jsem uvedl o dvě sekce výše, všeobecně známá slova jsou taková, která se vyskytují v běžně dostupných slovnících (těmi rozumím takové, ke kterým může mít přístup kdokoliv, typicky přes internet bez nutnosti registrace). Ostatní slova, vyskytující se v méně dostupných slovnících nebo široce používaná v literatuře či médiích, je žádoucí zdrojovat. --Milda 11. 11. 2011, 20:34 (UTC)

Časový limit třicet dnů pro doložení vhodnými zdroji považuji za vhodný kompromis mezi otevřeností a věrohodností Wikislovníku, navíc ani po smazání není práce na hesle ztracena, po dohledání uznatelných zdrojů není problém heslo obnovit. --Milda 11. 11. 2011, 20:34 (UTC)

Zatím jsem šablonu {{Ověřit}} reformuloval do stavu odpovídajícího stávající praxi. Časovou verzi udělám zanedlouho - zdá se, že je konsenzus na 30 dnech / 1 měsíci?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 12. 11. 2011, 13:25 (UTC)

Jsem rád, že ta lhůta byla zvolena rozumně. Doufám aspoň, že bude těmi, kdo mají přístup k méně dostupným slovníkům, využita ke snaze o ověření zpochybněných hesel a že tak bude systém alespoň funkční a nebude docházet ke zbytečným ztrátám obsahu. Palu 14. 11. 2011, 07:16 (UTC)

GedawyBot[editovat]

Opět se tu objevil "bot" bez příznaku bota.--Zdenekk2 31. 10. 2011, 13:47 (UTC)

Už jsem ho označil.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 31. 10. 2011, 15:20 (UTC)

Ověřitelnost na úkor obsahu[editovat]

Za tu dobu, co se zde objevuji, se na Wikislovníku nestalo nic moc dobrého, žádná větší změna mu neprospěla. S každou změnou se trvale snižuje jeho funkčnost, uživatelská přívětivost, komplexita obsažených informací a obecně celková hodnota. Děje se to pouze díky přehnanému purismu v oblasti programování, ověřitelnosti, očekávání dokonalého editora, jehož vzor je daleko od vzoru dokonalého wikieditora podle filozofie tak, jak ji známe z jiných wikiprojektů. Opravdu nevím, kam to dospěje, napadá mě snad jen to, že Wikislovník bude nakonec pouhou kopií SSJČ a PSJČ nejen co do (nedokonalé) kvality a informačního obsahu, ale i ve strohosti, nevábnosti, stručnosti, nezajímavosti. Kdyby bylo povoleno mít více než jeden národní Wikislovník, jistě bych založil odnož, která by se inspirovala prvky v de., pl. a en. Wikislovníku a udělala by i pro české zájemce Wikislovník místem nabitým (dostatečně ověřitelnými či zjevnými, nikoliv opsanými z PSJČ) hodnotnými informacemi z různých oborů jazykovědy. Myslím, že výsledná soutěž obou slovníků by ukázala, který z konceptů je správný. Toť můj pozvdech k aktuální aféře co se týče ověřitelnosti. Argumentovat tím, že tu nemůže být fráze "být v cajku", protože je tu fráze "v cajku", která je jediná ověřená, a ostatní se smí zakládat jenom s refem, to už je vážně na zamyšlenou. Je to, jako kdyby slovo "zjevnost" neexistovalo nebo jako bychom nemluvili nativně česky a nechápali, že heslo "být v cajku" může být stejně tak ověřeno heslem "v cajku" v nějakém slovníku jako heslo "v cajku" samotné. Mnoho postojů je tu vyloženě přehnaných, zahnaných do extrému, na úkor jiných hodnot. Nejsem přesvědčen, že to Wikislovníku prospěje. Palu 4. 11. 2011, 06:36 (UTC)

K těm odnožím: Jistě můžete založit na nějakém vlastním serveru vlastní projekt, dokonce můžete přebírat i obsah odtud. Na tom není nic špatného. --Tchoř 4. 11. 2011, 16:53 (UTC)
Jsem si vědom, ale na to nemám vybavení. Palu 7. 11. 2011, 11:47 (UTC)
Ve vybavení bych neviděl problém. Software MediaWiki je volně ke stažení a hostingových služeb je také k dispozici široké spektrum. V neposlední řadě existuje též Wikia poskytující každému prostor pro jeho vlastní wiki. --Reaperman 7. 11. 2011, 22:31 (UTC)
To už by zbývalo jenom zajistit dostatek volného času a technické znalosti ohledně programování. Palu 9. 11. 2011, 10:57 (UTC)
Na založení a provozování wiki na Wikii není potřeba zvláštních znalostí programování oproti rozjíždění jazykové verze jakéhokoli projektu pod Wikimedia. Ba naopak, díky mnohem většímu spektru používaných rozšíření je to tam vlastně jednodušší. Bylo by mi opravdu líto, kdybyste promeškal možnost realizace zdravě konkurenčního projektu v okamžiku, kdy cítíte, že zde nemůžete své myšlenky prosadit, a to jen proto, že máte přehnané představy o požadavcích na založení webu založeného na wiki. --Reaperman 10. 11. 2011, 00:05 (UTC)
Musím zopakovat, že nemám volný čas. Jistě víte, že na jiných wiki než těch od Wikimedia je diametrálně méně přispěvovatelů. Navíc já jako člověk, který finančně i časově podporuje projekty Wikimedie, nemám ambice jen kvůli tomu, že mě nenávidí skupinka přispěvovatelů, tuto pomoc tříštit. Jediná pro mě schůdná varianta, jak založit zdravě konkurenční projekt, by byla v rámci Wikimedie. Palu 10. 11. 2011, 06:08 (UTC)

prc, prci[editovat]

Kamaradi vcera vecer, mi rekli, ze to slova existuje (na Wikipedie je Prci, prci, prcičky). Muze nekdo to potvrdit (nenajdu ho na netu, resp. najdu hodne PRC jako akronymy)? Je to tak irregular jako prča? Dík. --Diligent 27. 11. 2011, 15:12 (UTC)

Slovo prc je citoslovce, které označuje více různých zvuků, nejčastěji zvuk hlasitého uniknutí střevních plynů neboli prdů. :-) Kam gramaticky zařadit slovo prci v názvu filmu w:Prci, prci, prcičky, přesně nevím, ale pro pochopení snad postačí říct, že vzniklo zkrácením slovesa prcat. To znamená jednak v dětské mluvě „vypouštět střevní plyny, prdět“, ale také je to jedno z mnoha vulgárních synonym pro souložit. Pro cizince pravděpodobně nelogický český název filmu American Pie je parafrází názvu o rok staršího českého filmu w:Pasti, pasti, pastičky, který má rovněž lehce erotický obsah: zvěrolékařka se pomstí dvěma mužům (jeden z nich je politik, druhý renomovaný architekt) za své znásilnění tím, že je v noci, když omámeni alkoholem tvrdě spí, vykastruje. --Milda 27. 11. 2011, 16:09 (UTC)
Dekuji! --Diligent 8. 12. 2011, 18:35 (UTC)

KamikazeBot[editovat]

Nemá příznak bota.--Zdenekk2 4. 12. 2011, 11:39 (UTC)

žemajtština[editovat]

Nevíte někdo, proč se zobrazuje žemajtština nesprávně u článku Wales? --Silesianus 10. 12. 2011, 16:07 (UTC)

PS: Asi bych to viděl na ty hranaté závorky, co dělají odkaz na žemajtštinu, automaticky se v té šabloně vytváří i při druhém vložení a proto se na to slovo odkazuje tímto způsobem - Velsos#[[žemajtsky]]. Jak vidím, tak to není jediný jazyk s linkem, co dělá problémy, neměly by se ty hranaté závorky z těch šablon odstranit? --Silesianus 10. 12. 2011, 16:10 (UTC)
Tak jsem upravil na zkoušku šablonu žemajtštiny a už to bordel nedělá. Navrhuji odstranit linky ze všech jazykových šablon. --Silesianus 10. 12. 2011, 16:12 (UTC)
Odstraňujte s odvahou. Doporučuji se ale dříve podívat, zda je příslušná šablona použita alespoň v jediném hesle (tj. ne na stránkách mimo hlavní jmenný prostor), protože pokud ne, tak je hodna smazání a ne předělání.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 12. 2011, 16:17 (UTC)
(s editačním konfliktem bez ohledu na výše uvedené)
Protože ta šablona obsahuje odkaz, tudíž není podle místního standardu.
Kromě toho je u tohoto jazyka problém, že v projektech Wikimedia používá kód bat-smg, zatímco ISO kód je sgs.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 12. 2011, 16:15 (UTC)

Když už jsme u těchto šablon, neměl by být správný tvar název jazyka (žemajtština) a ne příslovce (žemajtsky)? --Silesianus 10. 12. 2011, 16:34 (UTC)

Jak jsem psal výše, máme tu místní standard, tedy odpověď je ano... ;-)
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 12. 2011, 16:41 (UTC)

Konsolidace příznaků[editovat]

Přesouval jsem příznaky na tvar s tečkou a přitom je synchronizoval se SSJČ. V rámci této práce jsem našel následující věci k diskusi:

  1. {{arch}} vs. {{zast.}} - ve SSJČ je pouze zast. - zastaralý, archaický (výraz), ergo navrhuji {{arch}} zrušit.
  2. {{geogr}} ve SSJČ není, ale je tam zeměp. - zeměpis, geografie, ergo navrhuji přesunout na {{zeměp.}}
  3. {{neut.}} ve SSJČ není, nevšiml jsem si tam ani ničeho podobného; tady si ale nejsem úplně jist, jak se k tomu zachovat.
  4. {{pejor}} vs. {{hanl.}} - ve SSJČ je pouze hanl. - hanlivý, pejorativní (výraz), ergo navrhuji {{pejor}} zrušit.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 12. 2011, 18:06 (UTC)

1. ano 2. ano 3. zrušit 4. ano. --Dubicko 10. 12. 2011, 20:03 (UTC)
Vidím to stejně. --Tchoř 10. 12. 2011, 23:19 (UTC)
  1. PSJČ to rozlišoval (archaismy označené †, zastaralé zast., viz poslední stranu seznamu zkratek), ale přitom sám definuje archaismus jako zastaralé slovo, tak jsem pro zrušení arch.
  2. PSJČ měl obě, ale definoval je stejně: geogr. = zeměpis, zem. = zeměpis (je možné že se jejich užívání lišilo podle autorů jednotlivých hesel nebo podle svazků, jak byl postupně vydáván po dobu 20 let (1937–1957), podobně to ostatně mohlo být i v případě arch./zast.).
  3. Zrušit, pokud zaujmeme odpovídající stanovisko k užívání tohoto příznaku ve výčtu synonym v „příznakových“ heslech (šablona je použita sice jen jednou, ale bez šablony je příznak uváděn víckrát, viz např. chcaní#synonyma).
  4. Sloučit, tj. jednu z nich zrušit, viz moje vyjádření v Diskuse ke kategorii:Hanlivé výrazy/čeština. --Milda 11. 12. 2011, 07:38 (UTC)
Hm, jen mě fascinuje, čeho že je vlastně „sport.“ zkratka. --Mormegil 13. 12. 2011, 15:48 (UTC)
SSJČ I A-G, str. XXIV: sport. - sportovní (výraz)
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 12. 2011, 17:00 (UTC)
1. Archaické slovo je méně užívané než zastaralé (zastaralý = ten, který zastaral, archaický = starobylý), pro tuto významovou rozdílnost jsem pro zachování obou. Stejně tak zastaralé výrazy rozlišuje i SSJČ.
2. Je to úplně jedno, změnou se stav nezlepší.
3. neut v SSJČ je, poněvadž každé slovo bez příznaku je neutrální. My neut používáme především v sekci synonyma a antonyma tam, kde potřebujeme uvést neutrální synonymum ke slovu příznakově zbarvenému.
4. Zase tím nic nezískáme, takže je to jedno. Palu 14. 12. 2011, 17:35 (UTC)
Z kterého SSJČ čerpáte?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 12. 2011, 18:10 (UTC)
Z on-line SSJČ. Hesla zastaralý a archaický. K tomu poznámka č. 1 Mildy, která platí i pro SSJČ (např. heslo universita). Palu 14. 12. 2011, 21:54 (UTC)
Když se na SSJČ dívám podrobněji, tak SSJČ si s tím hlavu moc neláme a u již nepoužívaných slov jako anžto nebo universí používá buď křížek nebo příznak zast. Naopak u mírně zastaralých slov (a někdy i úplně: an), která bývají často i knižní, uvádí pouze příznak kniž, popř. řidč. Například spěž, milec. Tak nevím, jestli je zrovna SSJČ dobrá inspirace. Palu 14. 12. 2011, 22:09 (UTC)
Ale vy jste tvrdil, že je SSJČ rozlišuje, a nyní říkáte, že tam pouze existují záznamy o těchnto dvou slovech, a to je markantní rozdíl. No každopádně už je to jedno, neb už se to stejně zkonsolidovalo.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 12. 2011, 00:24 (UTC)
Špatně jsem to prohlédl. Platí ale pořád námitka, že archaické slovo se liší od slova zastaralého a že podle mého názoru je takovéto rozlišení přínosné. Například archaické, vymřelé universí versus univerzita nebo zastaralé palič versus žhář. Myslím, že dnes se ještě můžeme výjimečně setkat s paličem, ale s universí už asi ne, což by byl onen informační přínos. --Palu 17. 12. 2011, 18:15 (UTC)

Jazyk "ng"[editovat]

Slovně ndonga nebo oshiwambo? Wikipedie uvádí obojí, momentálně normativní název praví ndondština. Ndonga tu momentálně nepoužíváme, oshiwambo ano. Takže co s tím?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 11. 12. 2011, 23:57 (UTC)

Přejmenovat na normativní název?--Zdenekk2 19. 12. 2011, 23:33 (UTC)

Pravidla pro zvratná slovesa[editovat]

Myslím, že výše nastíněné řešení pro zvratná slovesa by bylo vhodné přijmout jako pravidlo. Takové pravidlo by mělo být někde formulované. Pokusím se to tedy shrnout, neváhejte přidat vlastní připomínky. Pokud se na tom shodneme, bude potřeba přepracovat určitý počet hesel, která jsou v současnosti vytvořená jinak, ale zavedl by se tím, myslím, pořádek.

1. Hesla pro zvratná slovesa jsou vždy jednoslovná, např. dívat místo dívat se apod. Je-li zvratné zájmeno součástí infinitivu, pak je součástí hesla, např. rivolgersi.

2. Je-li takovéto sloveso vždy zvratné, je to zmíněno v oddílu Sloveso, například: dokonavé, zvratné. V tom případě se příslušné zvratné zájmeno uvádí i ve skloňovacích tabulkách.

3. Jsou-li zvratné pouze některé významy, uvádí se to na prvním místě příslušných významů společně s daným zvratným zájmenem, které se zvýrazní tučně; viz např. spálit.

4. Je-li třeba odkazovat na zvratný tvar slovesa, použije se tvar základní a odkaz na zájmeno, např. [[dívat]] [[se]].

--JOtt 12. 12. 2011, 10:34 (UTC)

Mě se toto nelíbí, protože významové rozdíly mezi zvratným a nezvratným slovesem jsou diametrální. Například v ruštině je dokonce zvratné zájmeno součástí daného slovesa. raději bych pokračoval v tradici, že se zvratná slovesa uvádějí celá, včetně zvratného zájmene. Odkazovat na slovo dívat se po částech je podle mě zavádějící. Palu 14. 12. 2011, 17:26 (UTC)
Mě se to v některých případech také nelíbí, ale podle mého názoru nejde o líbení; navržené řešení považuji za mnohem praktičtější a současný stav je při vytváření nových hesel sloves dosti obtěžující. Významové rozdíly jsou někdy diametrální i jiných slovních druhů, to ale přece ještě není důvod rozdělit heslo na dvě nebo více. Naopak u zvratných sloves jsou někdy významové rozdíly velmi malé — např. "sednout" vs. "sednout si", "bít" vs. "bít se" apod. a vytvářet kvůli nim oddělená hesla je podle mého názoru značná přítěž. Navíc jsou někdy případy, kdy ani ta zvratnost není úplně nepochybná; lze o ní pak diskutovat, ale řekl bych, že je jednodušší, jestliže výsledkem diskuse je přepsání jedné řádky, která sděluje, zda sloveso zvratné je, než smazání celého hesla. — Ruština je stejný případ jako italština, takže v tomto bodě máte samozřejmě pravdu, ale zde ani nenavrhuji žádnou změnu. JOtt 16. 12. 2011, 08:20 (UTC)
Jsem proti už v bodě 1. V rámci formátu hesla to celé má značně nepřesný výstup. Imho je postačující odkazovat na hesla (ne)zvratných tvarů ze samotných hesel. Co se týče neexistujících nezvratných tvarů, tam by mělo pomoci vyhledávání, a v případě, že bychom se domnívali, že vyhledávání nedostačuje, je možné se bavit třeba o rozcestníkových heslech. --Reaperman 15. 12. 2011, 22:33 (UTC)
Nerozumím tomu, co myslíte nepřesným výstupem, můžete to, prosím, vysvětlit? JOtt 16. 12. 2011, 08:20 (UTC)
Tak například časování, tvary příčestí trpného neobsahují zvratné zájmeno, ostatní tvary ano. Podle navrhovaného řešení, aplikovaného třeba v hesle spálit by se zvratné zájmeno do časovací tabulky neuvádělo. Což by mohlo být interpretováno, že se ve vazbě může být i tam, kde vlastně nemůže. Řešením by mohlo být poněkud nepěkné rozepsání tvarů v rámci jedné tabulky, což by mohlo zase implikovat vzájemnou zaměnitelnost. Třetím řešením je udělat pro každé z těch sloves samostatnou tabulku, což se ovšem už příliš neliší od přehlednějšího a přesnějšího rozdělení na samostatná hesla. --Reaperman 16. 12. 2011, 19:44 (UTC)
V tom máte pravdu. Tato nejednoznačnost ovšem už existuje např. u sloves, která v některých významech jsou přechodná a v jiných ne. Myslím, že slovník nemá nahrazovat gramatiku, takže v případech, kdy by formátování bylo zbytečně složité, ho lze zjednodušit a znalost gramatiky předpokládat. Co se týče zvratných sloves, možná by však bylo lepší do skloňovací tabulky zájmeno připisovat v závorkách pro příslušné tvary: např. spálím (se) ale spálen. Co si o tom myslíte? JOtt 21. 12. 2011, 09:59 (UTC)
Jenže ono skloňování a časování má přínos hlavně pro ty osoby, které gramatiku neovládají, typicky osoby, pro které je např. čeština cizím jazykem. To, co teď navrhujete je v podstatě mnou výše zmíněná druhá varianta, jejíž nevýhodu jsem zmínil taktéž, nehledě na to, že v praxi by to často vypadalo jako umínil (se, si), což by nepřehlednost daného řešení dále zvyšovalo. --Reaperman 23. 12. 2011, 19:23 (UTC)
Myslím, že výhody a nevýhody obou řešení byly už obsáhle diskutovány výše. Nebráním se žádnému řešení, pokud bude přijato po rozmyšlení a s jasnými pravidly; ale stejně bych se stále klonil k výše uvedenému návrhu. Vámi zmíněná výhrada vůči tvarům jako umínil (se, si) jistě platí, ale podle mne by to byl dosti vzácný případ; málokdy lze použít obě zvratná zájmena. Logická přehlednost mnou navrženého řešení by pak (doufám) vyvážila jiné nevýhody. Zvláště mi není jasné, podle jakých jasných pravidel by se rozeznalo, který význam je zvratný a který ne. Příklad: zazpívat — to vypadá nezvratně. Zazpíval jsem písničku také. Ale zazpíval jsem si — je zvratné, nebo ne? Přitom význam je tentýž. Takových příkladů lze nalézt mnoho. Dále pak je tu problém dalších jazyků, jako němčiny, který je diskutován výše. Co byste navrhoval zde? Nevadí vám, že zvratné tvary nebudou generovat interwiki odkazy? JOtt 31. 12. 2011, 07:22 (UTC)
On ten případ, kdy je sloveso zvratné jak se se tak se si zase až tak vzácný není. K rozhodování o tom, jestli je sloveso zvratné či nikoli nám jako v jiných případech poslouží různé zdroje. A co se týče poslední otázky: ne, nevadí a vůbec mě netrápí, jestli jinde nemají heslo, které my máme. --Reaperman 1. 1. 2012, 20:46 (UTC)
Dobře, vidím, že v návrhu změny jsem osamocený, takže nemá smysl na tom trvat. Jen jste neodpověděl na moji otázku stran němčiny (pravda, nebyla nijak jasně napsaná): mají se vytvářet hesla se zvratným slovesem na začátku nebo na konci? Např. beeilen sich nebo sich beeilen? Toto dilema může vyvstat i u dalších jazyků, jak se má řešit? JOtt 2. 1. 2012, 09:31 (UTC)

Indoevropština[editovat]

Bylo by vhodné do českého Wikislovníku přidat i něco z rekonstruovaného praindoevropského jazyka? Jako to mají například na anglickém Wikislovníku? ISO kód pro tento jazyk je ine (viz zde http://www.loc.gov/standards/iso639-5/id.php). Děkuji. Istafe 13. 12. 2011, 11:26 (UTC)

ISO 639-5 jsou kódy pro jazykové rodiny nebo skupiny jazyků. ine je kód pro celou rodinu indoevropských jazyků. A protože sem nevkládáme jazyky bez ISO kódu, který - pokud je mi známo - "praindoevropština" (existuje to vůbec?) nemá, tak odpověď zní: nebylo.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 12. 2011, 12:51 (UTC)
Výrazy z rekonstruovaných jazyků jako indoevropština nesplňují podmínky pro zařazení. --Reaperman 13. 12. 2011, 20:22 (UTC)

Open Call for 2012 Wikimedia Fellowship Applicants[editovat]

Wikimedia Foundation RGB logo with text.svg

I apologize that you are receiving this message in English. Please help translate it.

  • Do you want to help attract new contributors to Wikimedia projects?
  • Do you want to improve retention of our existing editors?
  • Do you want to strengthen our community by diversifying its base and increasing the overall number of excellent participants around the world?

The Wikimedia Foundation is seeking Community Fellows and project ideas for the Community Fellowship Program. A Fellowship is a temporary position at the Wikimedia Foundation in order to work on a specific project or set of projects. Submissions for 2012 are encouraged to focus on the theme of improving editor retention and increasing participation in Wikimedia projects. If interested, please submit a project idea or apply to be a fellow by January 15, 2012. Please visit https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikimedia_Fellowships for more information.

Thanks!

--Siko Bouterse, Head of Community Fellowships, Wikimedia Foundation 21. 12. 2011, 12:53 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

Smazané stránky[editovat]

Existuje někde seznam stránek, které byly smazané (obsah těch stránek)? Děkuji, Istafe 29. 12. 2011, 18:33 (UTC)

Seznam smazaných stránek zde, obsah vidí jen správci.--Zdenekk2 29. 12. 2011, 21:26 (UTC)

Standard[editovat]

Hezký den, je prosím možné (alespoň částečně) naimportovat článek "standard" na české Wikipedii do wikislovníku? Celá řada tamějších informací zřejmě patří sem. Díky, --89.103.81.191 29. 12. 2011, 18:40 (UTC)

Provedl kolega Tchoř--Zdenekk2 29. 12. 2011, 21:26 (UTC)

Překlady[editovat]

Nevím, jestli se už o tom někde nejednalo, ale nemohl by se sem zavést systém překladů jako na anglickém slovníku (šablona:Trans-top apod.)? Myslím, že by se jednalo o usnadnění přidávání překladů (automatické abecední řazení, stačí napsat jen kód jazyka a překlad). --Silesianus 1. 1. 2012, 09:35 (UTC)

Už se tady o tom mluvilo, ale dle vyjádření kompetentní osoby, je velký rozdíl mezi en a cs wikislovníkem a patrně zavedení brání technické obtíže. --Dubicko 1. 1. 2012, 09:41 (UTC)
Škoda, takhle je to dost otravné, přidávat více překladů. --Silesianus 1. 1. 2012, 09:46 (UTC)