substance

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sʊpstant͡sɛ]

dělení[editovat]

  • sub-stan-ce

etymologie[editovat]

Z latinského substantia.

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ substance substance
genitiv substance substancí
dativ substanci substancím
akuzativ substanci substance
vokativ substance substance
lokál substanci substancích
instrumentál substancí substancemi

význam[editovat]

  1. (knižně, odborně) základ věcí a jevů
  2. (ve filosofii) část jsoucna, která existuje sama o sobě a nepotřebuje jiného ke své existenci, stálý nositel nestálých vlastností; něco, co je soběstačné a nepotřebuje nic dalšího ke své existenci ani ke svému vysvětlení
  3. (knižně, odborně) hmotný, materiální základ něčeho
  4. (v lékárenství) čistá látka, z níž jsou míchána léčiva do konkrétní lékové formy (jako aktivní se označuje účinná látka, jako neaktivní pak pomocná látka)

překlady[editovat]

  1. základ věcí a jevů
  2. část jsoucna
    • hmotný základ
    • látka k míchání léčiv

      synonyma[editovat]

      1. podstata, základ
        1. podstata
      2. podstata
        1. (lidově) látka

      související[editovat]

      slovní spojení[editovat]

      angličtina[editovat]

      výslovnost[editovat]

      podstatné jméno[editovat]

      skloňování[editovat]

      pád \ číslo singulár plurál
      nominativ substance substances

      význam[editovat]

      1. látka, hmota, materiál
      2. podstata
      3. jádro
      4. vlastnictví, (rozsáhlý) majetek
      5. (v chemii) sloučenina, substance

      synonyma[editovat]

      1. matter
      2. essence
      3. core
      4. means, wealth
      5. (zastarale) compound

      související[editovat]

      externí odkazy[editovat]