vadit

čeština

výslovnost

• IPA: [vaɟɪt]

dělení

• va-dit

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	vadím	vadíš	vadí	vadíme	vadíte	vadí

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	vaď	vaďme	vaďte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	vadil	vadila	vadilo	vadili	vadily	vadila

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Přítomný	vadě	vadíc	vadíce

význam

1. stát v cestě, překážet
   • A volně zamířil zpět, všecek nedůtkliv, pakli hustší dav chodců vadil mu v jeho pátrání a příčinou byl, že jednoho z nich propásl.
2. být (někomu) na obtíž, protivný, nepříjemný
   • Co komu vadí na církevních restitucích?
   • Nemít prachy? Nevadí! Zažít nudu? Jo, to vadí.
3. být zastaven nebo zpomalen v pohybu o něco pevného, nehybného; zavadit
   • Cesta vede jinocha podle skaliny. Noha vadí o svalená kameniska, o husté křoviny, o roztáhlé kořeny, o drn.

překlady

1. —
2. být na obtíž

   • angličtina: bother, be in the way, annoy
   • francouzština: gêner, déranger
   • němčina: stören, hindern
   • ruština: мешать
   • slovenština: prekážať, zavadzať
   • ukrajinština: вадити, заважати
3. —

synonyma

1. překážet, být v cestě
2. obtěžovat, štvát
3. zavadit, škobrtnout

související

• vada
• zavadit
• závada
• vadit se

poznámky

Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-09-16, [cit. 2013-07-08]. Heslo vadit.

• Zcela odlišného významu je reflexivní vadit se.