vyjet

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪjɛt]

dělení

• vy-jet

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vyjedu	vyjedeš	vyjede	vyjedeme	vyjedete	vyjedou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vyjeď	vyjeďme	vyjeďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vyjel	vyjela	vyjelo	vyjeli	vyjely	vyjela
trpné	vyjet	vyjeta	vyjeto	vyjeti	vyjety	vyjeta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vyjev	vyjevši	vyjevše

význam

1. odjet zevnitř ven; jízdou se dostat ven
   • Za tribunou, také asi 100 metrů daleko, se ve směru, odkud měly vyjet naše tanky T-72, nacházelo velké kukuřičné pole s vysokými třímetrovými rostlinami.
2. vydat se na cestu (v dopravním prostředku, na koni apod.); začít se pohybovat (jízdou)
   • Pondělí 17. března tohoto roku byl pro Pařížany vskutku podivný den. Do ulic totiž mohla vyjet pouze auta, jejichž poznávací značka končila lichou číslicí.
   • Ihned po nahlášení vyjela na místo pohotovostní služba, aby vyšetřila místo úniku.
3. začít jezdit; začít přepravovat (resp. dopravovat); začít sloužit jako dopravní prostředek
   • Vagony budou zapojeny ve vlacích, jež by na trať Praha – Ostrava měly vyjet v září.
4. odjet do zahraničí
   • Nabídl se, že mi přinese jednu Orwellovu knihu. Propašoval si ji do ČSSR odněkud ze Západu, kam se mu podařilo vyjet.
   • Z pocitu, který nebyl založen na znalosti ani na analýze situace, ale na instinktu, jsem sestře navrhla, aby všechno opustila a okamžitě se mnou odjela: bude-li váhat, už se jí nepodaří vyjet a navždy uvízne v komunistickém Československu.
5. dojet nahoru
   • Katedrální chrám svatého Vavřince na vrchu Petříně nalezneme v Petřínských sadech, v Praze 1 na Malé Straně, nedaleko od rozhledny a bludiště. Vyjet se k němu dá lanovkou, jezdí-li.
   • Až druhý den ti, kteří jsme prošli zdravotní prohlídkou, mohli vyjet na náhorní plošinu ve výšce 5000 metrů, kde jsou teleskopy.
6. jízdou se dostat mimo cestu, trasu, dráhu apod.
   • V zatáčce vyjel ze silnice a narazil do dvou stromů.
   • Při prosincovém Pražském rallysprintu loni zahynuli dva diváci po střetu se závodním vozem, který vyjel v plné rychlosti z trati.
7. jízdou vyhloubit
   • „Organizátoři nechali dráhu hodně ztvrdnout. Pak se v ní vyjely díry,“ postěžoval si mladší z pardubických sourozenců.
8. (expresivně, v obecném jazyce) (vyjet na někoho) obořit se, znenadání slovně zaútočit
9. (expresivně, hovorově) (vyjet po někom) (náhle) začít flirtovat, sexuálně provokovat, pokusit se o navázání intimního kontaktu (především o ženě)
   • Vyjela po teprve patnáctiletém žákovi, kterého svedla a vyzkoušela s ním několik sexuálních praktik.

související

• vyjet si
• vyjíždět
• vyjetý
• vyjíždění
• výjezd
• vyjížďka