Wikislovník:Žádost o ověření/archív

Archiv:

• Archiv do 2021-02

Zde naleznete archivované žádosti o ověření. Jednotlivé archivované žádosti už zde prosím neměňte.

hudry budry

V ČNK ani jeden výskyt, pochybuju, že se to používá.--Auvajs (diskuse) 3. 2. 2021, 08:12 (CET)

Kott, Jungmann, Šumavský, Listy filologické, Národopisný věstník českoslovanský, Herzer, Google test. --Palu (diskuse) 3. 2. 2021, 10:19 (CET)

Z výskytů na Googlu se absolutně nedá odvodit význam a všechny zdroje, které jsi tu vypsal, jsou velmi staré. Vypadá to, že se to tak 100 let nepoužívá, takže uvádět to bez příznaku je od tebe buď totálně odfláklá práce nebo trolling.--Auvajs (diskuse) 6. 2. 2021, 07:38 (CET)

Na google testu je současný výskyt, i když málo. Evidentně se tedy používá. Maximálně je to tedy na příznak "poněk. zast.", rozhodně ne na "zast.". Přestaň mě prosím osobně napadat, je to zcela zbytečné a proti zdejším pravidlům. Že je to správci tolerované neznamená, že je to OK. --Palu (diskuse) 6. 2. 2021, 08:50 (CET)

Nevím, co ti ukazuje "Google test", mně pouhopouhé 3 výsledky:

1) Scénář pohádky ČT Pomine hřmění, ustanou blesky, vysvitne nám sluníčko, bude zas hezky. -Chachachá... Jemináčku! Hudry, budry, starej kropáč! Dejte sem kus žvance, duše zatrachtilý, nebo z vás naděláme hromadu syrečků! Ale, ale, to jsou k nám hosti! pro krvavý koleno, dyť je to ten vandrák! -Hudry, budry... -Nech toho! Copak nevidíš? No to jsou mi pěkný věci, hasačerti!

2) Popisek u fotky na webu obce Stružná To s tím takhle zatočíš, řekneš Hudry budry a máš uvařeno.

3) Popisek u fotky na webu o lezení Hudry budry budry...Pekelníci jdou! Proklatě těžké věci se polezly v uplynulých dnech...

Nejsem takovej nadšenec, abych se na tu pohádku díval, ale zřejmě se má odehrávat v historii a tak používají takovej rádoby zastaralej jazyk a takovejch podivnejch cítoslovcí a starejch reálií tam je více. Třetí výskyt se zdá, že cosi citujou nebo parafrázujou, asi nějakou starou pohádku. Pouze ten druhej výskyt by se dal uznat za současný užití.. ale prostě z jedinýho výskytu na celým internetu a to navíc rozhodně ne v "trvale zaznamenaném mediu" podle mě nelze vyvozovat, že se to v současnosti užívá! Je to jednoznačně zastaralý a neuvedení příznaku je naprosto zásadní nedostatek.--Auvajs (diskuse) 6. 2. 2021, 20:34 (CET)

Když myslíš, tak ho uveď. Ale příznakování asi nebude úplně případ pro ŽoO. --Palu (diskuse) 8. 2. 2021, 13:25 (CET)

Ve spisovné vrstvě současné češtiny se prostě nevyskytuje, což by bylo záhodno zmínit. Viz také hudry nebo zdvojené hudry-hudry, o čemž např. Příruční slovník češtiny a lexikální archív praví: " citosl. (zprav. opakováno) naznačující křik krocanův. „Hudry — hudry!“ kýval [krocan] kolem. Táb." --Petusek (diskuse) 15. 2. 2021, 20:42 (CET)

Na Google je užití i ve spisovné češtině. Nicméně tento problém už je vyřešen tím, že byl přidán příznak zast. --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 11:56 (CET)

Psal jsem ve spisovné vrstvě současné češtiny.--Petusek (diskuse) 16. 2. 2021, 17:40 (CET)

Navrhuji uzavřít jako "doloženo", námitky byly vypořádány příznakem a o splnění PZH tu asi ani nebylo pochyb, spíše šlo o vyjasnění příznakovosti. Pakliže nebudou nějaké další námitky, zítra žádost zaarchivuji. Děkuji zúčastněným za diskusi. --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 19:46 (CET)

Tf-idf

Prosím o dodání zdroje. Ve slovnících nenalézám.--JOtt (diskuse) 13. 3. 2018, 19:23 (CET)

Vloženo co český termín označující jistou metodiku. V Google books nenalézám. Jinak je to na české WP: W:Tf-idf. --Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2018, 13:40 (CEST)

Přesunul jsem na TF-IDF, pro kterou dle mého názoru zdroje jsou ([1], [2], [3]). Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 15:31 (CET)

co se doma uvaří, má se doma i sníst

Tento přesný tvar nacházím v nedostatečném množství ke splnění WS:PZH. Založil Palu; třeba zná zdroj.

Oproti tomu, tvar co se doma uvaří, má se doma sníst, bez i, vypadá že by mohl splnit WS:PZH. --Dan Polansky (diskuse) 12. 5. 2018, 10:29 (CEST)

Znáte to krásné české přísloví: „Co se doma uvaří, má se doma i sníst“?

Co se doma uvaří, má se doma i sníst a ne svou neschpnost tahat do EP a dělat tam ostudu.

Co se doma uvaří, má se doma i sníst.

Byla a je tu tendence vše zametat pod kobereček… neboť co se doma uvaří má se doma i sníst.

Přitom nezapomínejme, že se žádná kaše nejí tak horká, jak se uvaří a že co se doma uvaří, má se doma i sníst.

Víc se k tomu nechci vyjadřovat, neboť ctím zásadu, že co se doma uvaří, má se doma i sníst.

Jedná se o čistě soukromou záležitost: „Co se doma uvaří, má se doma i sníst.“

Ale když jsem mu pak vysvětlil, žemě ani nenapadlo, abych si na pana nadučitele stěžoval, že jsem to vyprávěl panu nadučiteliHolenovi, když se mě ptal, jak vycházím se svým šéfem, uklidnil se a řekl mi: „ Přece znátepřísloví ́Co se doma uvaří, má se doma i sníst ́, a proto raději o škole s nikým nemluvte.“

V prostředí, v němž se často dodržuje zásada, že co se doma uvaří, má se doma i sníst a že špinavé prádlo se nemá prát na ulici, protože trochu té špíny by mohlo padnout na všechny, kteří se takovém prostředí pohybují.

--Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:36 (CET)

Uzavřel Sintakso, ponecháno. --Palu (diskuse) 19. 2. 2021, 18:24 (CET)

co se doma upeče, má se doma i sníst

Tento přesný tvar nenacházím. Založil Palu; třeba zná zdroj. --Dan Polansky (diskuse) 12. 5. 2018, 10:24 (CEST)

Primárně zastávám názor, že co se doma upeče, má se doma i sníst.

Až do té doby byla obecná reakce v duchu „co se doma upeče, má se doma i sníst“.

Neformální závěr zněl, že co se doma upeče, má se doma i sníst.

Co se doma upeče, má se doma i sníst.

--Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:18 (CET)

Uzavřel Sintakso, ponecháno. --Palu (diskuse) 19. 2. 2021, 18:41 (CET)

co se doma upeče, má se doma sníst

Tento přesný tvar nenacházím. Založil Palu; třeba zná zdroj. --Dan Polansky (diskuse) 12. 5. 2018, 10:25 (CEST)

Co se doma upeče, má se doma sníst.

co se doma upeče má se doma sníst

+ další vesměs neoficiální texty na fórech zde, zde, zde.

Myslím, že na doložení varianty k základní variantě to stačí. Je to vlastně obdoba ohýbání a u skloňovaných tvarů taky nemáme tak striktní pravidla pro dokládání jako u lemmat. --Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:25 (CET)

Uzavřel Sintakso, ponecháno. --Palu (diskuse) 19. 2. 2021, 18:41 (CET)

sixth-straight

Podle mě není slovní spojení idiomatické, lze je rozložit na slova sixth a straight.--JOtt (diskuse) 26. 3. 2018, 16:29 (CEST)

Souhlasím. Osobně jsem pro smazání. Co někdo další? --Auvajs (diskuse) 16. 11. 2020, 21:56 (CET)

Smazáno. Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 23:41 (CET)

prodávat kůži medvěda, který ještě běhá po lese

Nedaří se mi ověřit existenci. Založil Pyprilescu; třeba má zdroj.

Zkusil jsem hledat "ještě běhá po lese" v Google books, a to spíš vypadá na "porcovat medvěda, který ještě běhá po lese", někdy v negativním tvaru "neporcujme medvěda, který ještě běhá po lese". Variací je tam více, jen ta s prodejem tam není. --Dan Polansky (diskuse) 9. 6. 2018, 09:48 (CEST)

Označení medvědi má svůj původ ve rčení „neprodávej kůži medvěda, který ještě běhá po lese“ a v 18. století opravdu sloužilo k označení obchodníků-spekulantů, kteří prodávali (nejen) kůže z medvěda, které neměli.

Motivací pro to pojmenování bylo rčení o těch, kteří prodávají medvědí kůži, když medvěd ještě běhá po lese.

Jako bylo by to výborné, ale obávám se, že je to prodávání kůže z medvěda, který ještě běhá po lese...

A tu zase pan Ralph Nickleby prodával kůži medvěda, jenž běhal dosud v lese.

--Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:43 (CET)

Doloženo zdroji výše. Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 23:41 (CET)

Κάποιου χαρίζανε γάιδαρο και τον κοίταζε στα δόντια.

Nedaří se mi ověřit online, ke splnění WT:PZH. Založil @Pyprilescu:; umí doložit? --Dan Polansky (diskuse) 23. 6. 2018, 14:10 (CEST)

Smazáno. Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 23:41 (CET)

Η αλεπού, περιμένοντας να πέσουν απ' την κούρνια οι κότες, ψόφησε απ' την πείνα.

Řecké přísloví. Na webu téměř k nevidění. Založil Pyprilescu; třeba pomůže s doložením. --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 11:56 (CEST)

Smazáno. Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 23:41 (CET)

Kdo se jednou spálil, i na studené fouká.

Vypadá že nesplňuje WS:PZH, ale uvidíme. Má Pyprilescu doklady? --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 15:30 (CEST)

Kdo se jednou spálil… i na studené fouká.

Kdo se jednou spálil, i na studené fouká.

Kdo se jednou spálil, i na studené fouká. Francouzské přísloví

To má, na druhou stranu, značný pedagogický charakter, neboť kdo se jednou spálil, i na studené fouká.

--Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:46 (CET)

Doloženo zdroji výše. Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 23:41 (CET)

нека обућар не иде даље од ципела

Srbské přísloví jež vypadá nedoloženě. --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 16:38 (CEST)

Smazáno. Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 23:41 (CET)

w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem

Polské přísloví od Pyprilescu. Má někdo doklady ke splnění WS:PZH? Na webu podezřele málo nálezů. --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 16:45 (CEST)

w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem

w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem

W kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem

w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem

w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem

Jak to mówią w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem.

--Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:54 (CET)

Doloženo zdroji výše. Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 23:41 (CET)

jedno dobré slovo hřeje srdce celou zimu

Umí někdo ověřit, kde splnění WS:PZH? Založil Pyprilescu. --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 17:27 (CEST)

jedno dobré slovo hřeje srdce celou zimu

Jedno dobré slovo hřeje srdce celou zimu.

Jedno dobré slovo hřeje srdce celou zimu.

Jedno dobré slovo hřeje srdce celou zimu.

--Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 23:00 (CET)

Doloženo zdroji výše. Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 23:41 (CET)

zamknij gębę, bo muchy otrujesz

Polská fráze. V hesle tři doklady užití nejsou a je podezřele málo nálezů na webu. V hesle jsou tyto zdroje:

• BAJGER, Kryštof, a kol. Sprostě v 6 jazycích. Slovník vulgarismů. Praha : Agave, 2005. 189 s. ISBN 80-86160-89-0. S. 180.
• http://www.preklady-polstina-cestina.cz/polsky_slovnik_sprostych_slov.html

Aby heslo splnilo WS:PZH, musel by jeden ze zdrojů, snad ten první, splnit "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku".

Pokud tento slovník je "garantovaný akademický slovník", tak asi není co řešit a lze uzavřít co doloženo. Mě nicméně udivuje ten velmi nízký počet nálezů na webu; za sebe bych tomu slovníku spíš nevěřil. Ani hledání samotného "muchy otrujesz" nic moc nenašlo.

--Dan Polansky (diskuse) 27. 9. 2018, 18:29 (CEST)

Smazáno — výše zmíněný slovník dle mého názoru nelze považovat za garantovaný akademický slovník. Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 23:41 (CET)

ziemia nietknięta stopą ludzką

Polské sousloví. Před přesunem založeno coby ziemia nie tknięta stopą ludzką, s mezerou před nie, od Pyprilescu; třeba ví jak ověřit. Hledání Googlem mi doklady k ověření WS:PZH, zejména WS:DOK, nenachází. --Dan Polansky (diskuse) 28. 9. 2018, 10:16 (CEST)

Smazáno. Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 23:41 (CET)

polopatěji, nejpolopatěji

Navrhuji smazat. Stupňování je (na rozdíl od polopatičtěji a nejpolopatičtěji) nesmyslné, nemá oporu ani v morfologii, ani v datech (leda bychom chtěli ve Wikislovníku zachytit i všechny okasionalismy, o čemž pochybuji). Více informací viz Diskuse:polopatě. --Petusek (diskuse) 15. 2. 2021, 20:11 (CET)

Kolega, který heslo zakládal, patrně prožíval tvůrčí amok. Argumenty ke smazání tytéž jako u polopatěji výše, viz Diskuse:polopatě. --Petusek (diskuse) 15. 2. 2021, 20:15 (CET)

Jsem proti smazání, jelikož jak jste sám doložil, jde o sice ÚJČ nedoporučené a řidčí tvary, přesto ale legitimní a existující a zcela vyhovující WS:PZH. Připomínám, že tohle není slovník dokumentující pouze spisovný jazyk, ale všechny vrstvy. To, že jsou tvary řidčí, by měl řešit příznak, to, že jsou doporučené ÚJČ jiné tvary, by měla řešit patřičná poznámka. --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 12:01 (CET)

Mimochodem byl bych rád, kdybyste vysvětlitl "stupňování je nesmyslné, nemá oporu ani v morfologii, ani v datech". Daty jste naopak doložil, že existuje a co myslíte tím "nesmyslné" a "nemá oporu v morfologii" není na první pohled zřejmé. Přijde mi to, jako byste tvrdil, že slovo horčejší je nesmyslné jen proto, že se méně používá. Díky za vysvětlení. --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 12:03 (CET)

Zatímco polopaticky má adverbiální sufix, tudíž není se stupňováním problém, v polopatě je jen zdánlivý, není to přece totéž co bohatě nebo okatě, protože *polopatý prostě neexistuje. Nejde tedy o standardní ustrojení. Považujete za normální i nabíledněji nebo naočeji? V dotazu adresovaném Jazykové poradně byla totiž celá řada možných tvarů (včetně nejpolopatističtěji a nejvíce polopatisticky), ovšem pouze u polopatěji a nejpolopatěji, které kolegyně také zmínila, uvedli, že je nedoporučují a že naopak doporučují způsob s více. Co víc potřebujete vědět? Chápejte, že se lidé k Wikislovníku obracejí třeba pro radu. U polopatěji a nejpolopatěji neuvádíte řádné informace o frekvenci ani vrstvě, nic takového jste nikde nedoložil. To, že někdo neumí stupňovat, skloňovat nebo časovat, není argument pro začlenění.

Další argument proti je sémantický: řada lidí mi na neformální dotaz odpověděla, že mají vůbec problém to stupňovat.

Co se týče toho, co jsem snad doložil, pak jen to, že lidé sice zejména v internetových diskuzích (sic !!!!) polopatěji a nejpolopatěji občas použijí, ale to snad není věrohodný zdroj správnosti použití, ne? A vzhledem k tomu, že víc(e) polopatě je řádově četnější, navíc doporučené, proč ho tam uvedeno nemáte? Přijde mi to prostě jen jako tvrdohlavé lpění na svých dojmech o vlastních výtvorech.--Petusek (diskuse) 16. 2. 2021, 18:11 (CET)

Dovolím si rozkouskovat jednotlivé argumenty do jednotlivých bodů, které bychom měli probírat odděleně.

1. S první větou nemůžu souhlasit - srovnáváte adverbium s adjektivy, jako by adverbia musela být tvářena jen z adjektiv, což očividně není pravda a v případě polopatě to tak nebylo. Polopatě není utvořeno z adjektiva a přesto je adverbiem. Tento bod se stupňování nijak nedotýká a nic nám neříká o tom, jak a jestli lze stupňovat toto konkrétní příslovce.

2. Dále srovnáváte s nabíledněji nebo s naočeji, což je ale úplně jiný typ příslovcí, který je špatně stupňovatelný i opisným způsobem. Každopádně polopatě je hodnocení a právě především hodnotící příslovce se dle preskriptivních pravidel běžně stupňují.

3. Opakujete, že UJČ nedoporučuje tyto tvary, což není důvod je neuvést s patřičnou poznámkou, že je UJČ nedoporučuje (Wikislovník má odrážet realitu). Píšete sám, že lidé si sem chodí pro radu, tak by nepochybně raději dostali radu úplnou a ne cenzurovanou podle našeho uvážení co jim ještě řekneme a co už ne

4. Píšete, že stupňování (nej)polopatěji je projevem absence umění časovat, což je v přímém rozporu se stupňovacími pravidly dostupnými třeba na IJP, takže tohle považuji za zjevnou nepravdu. Stejným způsobem byste mohl tvrdit, že projevem absence umění časovat je slovo horčejší jen proto, že je méně frekventované

5. Ptal jste se několika lidí, jestli se jim polopatě dobře stupňuje. Neformální dotazy u lidí jsou bohužel na Wikislovníku/Wikipedii zakázány (z dobrých důvodů, v historii už několikrát tento zákaz dokázal ochránit kvalitu Wikislovníku/Wikipedie). Navíc je tento osémantický argument značně subjektivní a k tomu odpovídá realitě - evidentně se tvary používají i mazi naprostými laiky, tak to tak těžké vystupňovat nebude

6. Tvrdíte, že se používá jen v internetových diskusích, čímž naznačujete asi to, že nedosahují tyto tvary WS:PZH. Opět to nezavdává důvod ta slova s patřičnými příznaky a poznámkami neuvést. Navíc diskuse nejsou jediná platforma, kde se slovo vyskytuje, našel jsem ho například v Listech filologických, ve Věstníku českých professorů nebo v Povaze české v řeči, což jsou zdroje staré, ale rozhodně se podle nich dá doložit dle WS:PZH. Dále v současných textech jako zde, zde, zde. K tomu v těch diskusích je to tak enormně používané, že to nelze ignorovat a šmahem smáznout existenci nedoporučením UJČ.

7. Nakonec přidám argument, že Wikislovník je deskriptivním slovníkem a jako takový si klade za cíl popisovat jazyk tak, jak je, nikoliv někoho učit, jak by měl mluvit atd. (samozřejmě za přísného dodržení preskriptivních, tj. kodifikovaných pravidel). Wikislovník k tomu samozřejmě má zprostředkovat i stanoviska odborníků a doprovodné věrohodné informace jak o příznakovosti, tak o frekvenci nebo i o vhodnosti nebo nevhodnosti tvaru z toho či onoho hlediska. Na Wikislovníku neuvádíme pouze prokazatelně autoritou zapovězené tvary (obvykle odporující preskriptivním pravidlům), což evidentně není tento případ. --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 19:43 (CET)

Jsem pro smazání, sáhodlouhá argumentace kolegy Palua mě zdaleka nepřesvědčuje, naopak důvody uváděné kolegou Petuskem ano. Ten tvar je prostě totálně marginální prasečina ― pokud si ho tady v hlavním Nejmspejsu ponecháme, bude český Wikislovník, troufám si říci, zase jenom pro smích. Ať si to přemístí do svého uživatelského prostoru. --Náchodský Vrkoč Z nouze pouze (diskuse) 16. 2. 2021, 20:01 (CET)

Můžete prosím vaší argumentaci převést do objektivní roviny? Co znamená "totálně marginální prasečina", je to nějaké vaše hodnocení nebo to je kritérium ve WS:PZH? --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 20:15 (CET)

to Petusekː Věřím, že máte opravdu snahu dobrat se pravdivého výsledku (a děkuji vám za snahu), ale bohužel jste narazil na Palua, který si vymyslí a zmanipuluje cokoliv, aby prosadil svou. Byla bych ráda, kdyby jste ve tvorbě obsahu pokračoval a nenechal se otrávit. --Lenka64 (diskuse) 16. 2. 2021, 19:57 (CET)

Pamatujete si ještě, jak jsem psa o vaší neochotě číst zdroje a argumentovat věcně? --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 20:12 (CET)

Vám to asi nedochází, ale to, co jste předvedl včera v diskusi o slovních spojení, vzalo, myslím, všem poslední iluze o vašich znalostech problematiky. Prostě nezájem, počítám, že většina lidí to ani nečte, a aby někdo musel bránit názor odborníků před vaším, to už je prostě vrchol. Souhlasím s Vrkočem - je to na smaz. A tím bych toto vlákno ukončila. --Lenka64 (diskuse) 16. 2. 2021, 20:23 (CET)

Můžu se ještě na závěr zeptat, kde napadám názor odborníků? V tomhle vlákně totiž určitě ne. Napsal jsem, že když ÚJČ nedoporučuje tvar, tak je to důvod k tomu uvést poznámku v hesle, že ÚJČ nedoporučuje tvar. Nebo vidíte někde něco jiného? A ještě jednou, pomilionté vás poprosím - mohla byste prosím ve své argumentaci úplně vynechat mojí osobu a zaměřovat se na věcnou podstatu problému? Pak to totiž vypadá, že žádné argumenty nemáte. Díky, --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 20:28 (CET)

K uživateli Palu:

Ad 1) Nechápu, s čím v první větě nesouhlasíte. Nikde netvrdím, že adverbia musejí být deadjektivní. Řeč je o morfologii komparativu a superlativu u adverbií, která nejsou deadjektivní. Taková stupňovat lze, ale pomocí (nej)víc(e). V IJP se píše "Stupňovat lze také příslovce utvořená od hodnotících přídavných jmen", tedy deadjektivní. Deadjektivní je polopaticky, nikoliv polopatě.

Ad 2) Z hlediska slovotvorby je to stejný typ. A ano, lze stupňovat pomocí víc(e), nejvíc(e). Nikde není řečeno, že se musí stupňovat příponami. To je jen váš dojem. Viz odkaz na IJP výše.

Ad 3) Jenže vy přece tvoříte hesla bez potřebných poznámek. Taková hesla jsou pak zavádějící. Nepleťme do toho, prosím, nějakou cenzuru, vždyť je to trapné. Já jen prostě nechápu, kde je podle vás ta hranice. V Googlu například najdete výskyty následujícího v uvedených počtech:

• polopatějc 6, nejpolopatějc 1 (toto ano, nebo ještě ne?)
• víc(e) polopatičtěji 18 (toto ano, nebo ještě ne?)
• víc(e) polopatisticky 248, nejvíc(e) polopatisticky 6 (toto ano, nebo ještě ne?)
• polopatističtěji 70, nejpolopatističtěji 2 (a co toto?)

Ad 4) Ne, rozhodně nikde netvrdím, že "stupňování (nej)polopatěji je projevem absence umění časovat, vždyť to vůbec nedává smysl. Můžete mi ale ocitovat tu část IJP, o které tak vehementně tvrdíte, že vaše tvrzení podporuje? V kapitole o stupňování nic takového nevidím.

Krom toho je vaše srovnání s horčejší naprosto nesmyslné. Jde o zcela pravidelné odvození příponou -e/ější s pravidelnou mutací k → č. Stejně tak je od deadjektivního horce zcela pravidelně utvořeno horčeji. Jenže polopatě není deadjektivní.

Ad 5) To jediné uznávám, ovšem taky to nebyl hlavní argument, že ano.

Ad 6) Jenže by ta slova s patřičnými poznámkami neuvádíte. Neuvádíte žádné. Až po naléhání a upozornění. Kdyby nikdy nikdo nezakročil, uváděl byste svým postupem lidi v omyl. Proč musel přijít někdo další a začít na cokoliv upozorňovat? Proč jste hned zpočátku neudělal důkladnou rešerši, abyste podobným diskuzím mohl předejít? Nezlobte se na mě, ale připadá mi to s prominutím jako pěkný šlendrián. Máte-li energii k zakládání hesel, máte jí jistě dostatek k tomu, abyste je tvořil opravdu kvalitně. Editorů Wikislovníku je málo, vaše práce jistě stojí čas a energii, ale snad by obé mohlo být poněkud lépe nasměrováno.

K Vaším "zdrojům", mohu vám nesměle navrhnout, abyste své zdroje napříště důkladně citoval? Například:

• V Listech filologických se píše (světe, div se): "[...] nepřípustné jsou komparativy našejší [...] a polopatěji [...]"
• Věstník českých professorů a Povaha české v řeči zjevně odkazují na týž text jako Listy filologické. Můžete je, prosím, ocitovat v úplnosti?
• Další "zdroje" mají být asi vtip: první věta posledního jmenovaného zní: Je jaro nebo co a člověk takhle kouká, kterej seminář by obrazil. Jaká vrstva českého jazyka to je? Jde text skutečně reprezentativní?

Ad 7) Jinými slovy: žádná jiná hranice není než explicitní zákaz autoritou (???) a na Wikislovníku lze jinak utvořit heslo naprosto na cokoliv? Které pravidlo to, prosím, říká? A jak tedy rozlišit váš vlastní "výzkum" od opaku, když sám od sebe zásadně necitujete? To jsou podle mě dosti zásadní věci. Dokud v nich nebude zcela a jednoznačně jasno, nejsem si jist, abych byl upřímný, zda se mi chce na Wikislovníku ještě jakkoliv přispívat. Dokáži svůj čas a energii uplatnit konstruktivně i jinde. --Petusek (diskuse) 16. 2. 2021, 21:43 (CET)

1) Ano, máte pravdu, že IJP tohle píše, nicméně to podle všeho není uzavřený výčet toho, co se smí stupňovat. Z celkového vyznění je patrné, že možnost stupňování se odvíjí od hodnotící funkce daného příslovce, což polopatě splňuje. Ale ať se nedohadujeme, podívejme se i do dalších zdrojů. Například NESČ píše, že "V tradičních mluvnicích tvoření tvarů komparativu a superlativu od některých adj. (především s významem kvalifikačním) a adv. (kvality a míry)." Dále se tam píše "Stupňovací/Gradační sufix vyjadřuje vyšší stupeň vlastnosti, než jaký má něco, co je pro srovnání etalonem." - polopatě vyjadřuje kvalitu a míru a lze tak podle všeho vyjádřit i vyšší stupeň.

K tomu si pojďme udělat porovnání s obdobnými slovy. Za obdobná slova považuji ta, která vyjadřují kvalitu nebo míru. Na IJP se běžně stupňuje okatě, mrzutě, bledě, chytře, složitě, jednoduše. Slova jsou velmi podobně použitelná - "vysvětlil to okatě, mrzutě, bledě, chytře, složitě, jednoduše nebo polopatě." Že jsou utvořená z přídavných jmen na rozdíl od polopatě, nemůže být bráno jako rozdílnost příslovce, jelikož stupňování není nijak vázané na původ a tvorbu slova - je vázané zkrátka na míru nebo hodnocení, které příslovce označuje. Bylo by tedy velmi zvláštní, kdyby existovala opora pro tříštění jednoho jednolitého typu příslovcí a vytvářela se nějaká (jednočlenná?) skupina, kterou nelze mezi všemi ostatními stupňovat. Ostatně i ÚJČ ve svém vyjádření píše, že nedoporučuje stupňovat proto, že se ještě slovo nedostalo do příruček - nic o nemožnosti nebo nelegitimitě připojit příponu -eji se tam nepíše. Právě proto, že to není nic nelegitimního podle dostupných zdrojů, to UJČ rovnou nezapovídá, ale "pouze" nedoporučuje (z úplně jiného, uvedeného důvodu).

2) Není hodnotící.

3) a 6) Není to pravda, projděte si moje hesla, většina má příznaky, některé mají poznámky. Především je to pak ale úplně irelevantní argument z toho důvodu, že na Wikislovníku je zakázáno "vlastnit" hesla a tedy kdokoliv může libovolně hesla doplňovat, upřesňovat a vypiplávat. Nikde není řečeno, že heslo musí být od prvopočátku kompletní a všeobsažné. Každopádně můžu vás ubezpečit, že dělám pro kvalitu svých hesel maximum, které je v mých silách, už při jejich zakládání.

3b) polopatějc je evidentně obecný tvar, který bude problematické doložit dle WS:PZH. Další tvary jsou pak utvořené v rozporu s preskriptivními a autoritativními příručkami, pokud je mi známo. Proto mi to přijde jako argumentace ad absurdum.

6b) Ke zdrojům, máte pravdu, blíže jsem to nezkoumal a měl jsem k nim jen omezený přístup, takže dva si můžeme škrtnout a jeden je v obecné češtině. Každopádně i tak tam zbydou 3 zdroje, které ve smyslu WS:Dokládání stačí, nebo ne? K tomu dalším, podpůrným argumentem mimo WS:Dokládání bylo, že to užití v diskusích je opravdu enormní, čili minimálně v obecném jazyce je velmi frekventované.

7) Hranice určuje na Wikislovníku určuje WS:PZH. Můžu vás ujistit, že vás nechci odradit a že účelem mé argumentace vás není popudit, ale pomoci najít pro Wikislovník to nejlepší řešení, které vzejde ze všech dostupných věcných argumentů a dat a bude odpovídat veškerým pravidlům. Věřím, že lze oddělit osobní rovinu od věcné a že se lze respektovat a tvořit vedle sebe i v případě určitých věcných rozporů.

Co se týče pravidel tvorby obsahu, je to velmi komplexní téma. Základ určuje WS:FH a WS:PZH, a samozřejmě Wikislovník je slovník. Celý projekt je založen na principech pro řízení kvality, jako je zákaz vlastního výzkumu (lze vycházet pouze z objektivního zdrojování a dat), princip neutrálního úhlu pohledu (pokud existuje více pohledů na věc, měly by být všechny adekvátně zastoupeny s patřičným uvedením kontextu), princip Editujte s odvahou (pokud je v hesle chyba, je tam pro to, že jste ji vy ještě neopravil), princip odrazu objektivní reality (žádná propaganda, protěžování jednoho úhlu pohledu atd.) a další principy. Na Wikislovníku nemáme bohužel dokončen systém oficializovaných pravidel, takže to, co jsem zmínil, jsou spíše takové idealizované představy vycházející z ostatních, větších projektů, jako je cs.wiki nebo en.wikt. Obvykle jsou ale tyto principy - někdy více, někdy méně - respektovány i zde.

Jinak rád bych vám poděkoval za slušnou věcnou debatu a doufám, že se nenecháte strhnout do nějaké osobní roviny (ostatně to je tu zakázáno, ačkoliv můžete vidět, že to je bohužel pravidlo pouze v teoretické rovině a nezdvořilosti jsou tu v podstatě tolerovány, což není pro Wikislovník nic lichotivého). Díky za diskusi, --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 23:45 (CET)

Uzavřela bych to tak, že převládá názor tuto okrajovost smazat. --Lenka64 (diskuse) 17. 2. 2021, 00:19 (CET)

Toto není hlasování, ale argumentační diskuse. Pokud chcete, můžete tu okrajovost vysvětlit v návaznosti na objektivní data a na naše pravidla, čímž vytvoříte argument pro smazání. Zatím to ale nevypadá, že by tyto tvary nesplňovaly jakákoliv pravidla. --Palu (diskuse) 17. 2. 2021, 07:50 (CET)

Citujiː Dobrý den, rád bych Vás požádal, abyste nenarušovala proces žádosti o ověření předčasným označováním hesel ke smazání před vypršením stanovené lhůty. Ujišťuji Vás, že daná diskuse bude v pravý čas vyhodnocena, avšak až po uplynutí doby vymezené pro diskusi a dodání příslušných zdrojů. Sintakso (diskuse) 18. 2. 2021, 10:59 (CET). A na co se čeká ted? Až to vyhnije? --Lenka64 (diskuse) 1. 4. 2021, 18:13 (CEST)

Díky za připomenutí, za jisté zdržení se omlouvám. Hesel, u nichž je třeba vyhodnotit žádost o ověření, bohužel není zcela málo a vyhodnocování samotné patří mezi časově poněkud náročnější činnosti (neboť je nutné pečlivě prostudovat danou diskusi a případně se i pokusit dohledat další zdroje), takže jsem se k této konkrétní záležitosti nějakou dobu nedostal a poté na ni pozapomněl. Sintakso (diskuse) 1. 4. 2021, 19:21 (CEST)

Smazáno na základě odpovědi ÚJČ a dostupných zdrojů. Sintakso (diskuse) 1. 4. 2021, 19:21 (CEST)

Sedlecoprčičan

Podle mne jde o vlastní tvorbu autora hesla, slovo nenalézám ve slovnících, korpusu; vyhledávače víceméně najdou jen výskyt ve Wikislovníku.--JQtt (diskuse) 24. 6. 2021, 17:02 (CEST)

4,5 měsíce bez doložení, samotnému se mi nepodařilo nic dohledat - smazáno. --Palu (diskuse) 9. 11. 2021, 10:34 (CET)

i s navijákem

Myslím, že se nevyskytuje samostatně, ale jen jako součást kolokace "sežrat/zbaštit/zblajznout i s navijákem".--Vytuněná Šunka (diskuse) 13. 4. 2021, 07:20 (CEST)

Souhlas, po prohledání internetu jsem samostatně nenašel. --Palu (diskuse) 13. 4. 2021, 13:58 (CEST)

Diskuse uzavřena s výsledkem přesunuto na plnější tvar sežrat to i s navijákem. --Palu (diskuse) 9. 11. 2021, 10:50 (CET)

Námitka proti přidání toho Vašeho „to“. Podle mě do lemmatu nepatří. Jednoduchý příklad: Vy jste mu tu jeho historku zbaštili / sežrali i s navijákem. NIkde žádné "to". [Přesunulo bych to zpátky, ale dokud není původnější (tzn. ten mezistupeň) odmazán, bez práv nemůžu.] --Zappa généreux (diskuse) 13. 11. 2021, 16:01 (CET)

agrokalypsa

Hledání v Google Books a ČNK nepřineslo žádné výsledky a ani nálezy na webu podle mě k doložení nepostačují. Sintakso (diskuse) 18. 2. 2021, 17:51 (CET)

Na webu jen zde, což je málo na doložení. Jde nejspíš o nerozšířený, málo známý okazionalismus. Čili opora pro ponechání tu žádná není. --Palu (diskuse) 18. 2. 2021, 18:20 (CET)

9 měsíců žádné nové doklady, uzavřeno s výsledkem smazáno. --Palu (diskuse) 9. 11. 2021, 10:53 (CET)

šmakocinka

Žádné kloudné zdroje. --Auvajs (diskuse) 26. 1. 2021, 02:39 (CET)

Našel jsem nějaký nekvalitní výskyt v rámci slovenštiny, ale ani tam žádná sláva. Vypadá to, že pokud vůbec slovo existuje, tak neproniklo do žádné vrstvy jazyka. --Palu (diskuse) 26. 1. 2021, 09:04 (CET)

10 měsíců žádné nové doklady, uzavřeno s výsledkem smazáno. --Palu (diskuse) 9. 11. 2021, 10:55 (CET)

Moët

Prosím o zdroj podle pravidel Wikislovníku, dokládající, že se jedná o německé proprium.--JQtt (diskuse) 7. 1. 2020, 17:19 (CET)

10 měsíců bez doložení, uzavřeno s výsledkem smazáno. --Palu (diskuse) 9. 11. 2021, 10:55 (CET)

nenávistný projev

Prosím o doložení, že slovní spojení je zařaditelné dle WS:PZH. Nezdá se mi, že by byl rozdíl mezi spojením „nenávistný projev“ a třeba „zajímavý projev“, „nudný projev“, „státnický projev“ atd., která podle mého názoru do slovníku nepatří. Nezdá se mi moc ani definice; jestliže mi někdo nadává na ulici, pak to podle mě je nenávistný projev, ale není to „zveřejněný text“, takže podle definice se odborně nejedná o nenávistný projev…? A o jakou odbornost se jedná? --JQtt (diskuse) 24. 6. 2019, 16:30 (CEST)

Oh dědečku, nejprve zapomene své heslo. Je to jasné, že to neví. 92.219.220.104 25. 6. 2019, 06:00 (CEST)

Hate speech je zcela bez debat široce zavedený odborný i právní pojem - viz např. dlouhý článek na anglické Wikipedii. Nenávistný projev je jeho široce užívaný český ekvivalent. --94.142.239.110 27. 6. 2019, 14:13 (CEST)

Pokud "nenávistný projev je jeho [termínu hate speech] široce užívaný český ekvivalent", neměl by být problem to doložit citacemi užití či jinými zdroji dle WS:PZH.

Začnu tím, že následující citace jsou po mém soudu součet částí:

• "Je to stejné neporozumění agrární otázce, je to stejné nenávistný projev proti venkovskému lidu, který tu jest a s nímž si sociální demokracie neví rady, stejné jako si nevěděla rady v otázce pozemkové reformy.", Komunistická revue, 1924
• "Vyvrcholením těchto oslav bylo vyvěšování symbolů třetí říše a pochod ordnerů z Brna do zabraného území 13. března, kde vyslechli nenávistný projev nacisty dr. K. Schwabeho.", Vlastivědný věstník moravský
• "12. září 1938 na této militaristické štvavé parádě pronesl fašistický „führer" lživý a nenávistný projev proti Československu.", Jiří Hájek, Mnichov, 1958

Nyní by to chtělo citace ve smyslu "hate speech", a pokud je to právní pojem, pak ideálně z právnických textů. --Dan Polansky (diskuse) 28. 6. 2019, 12:52 (CEST)

• Vydavatelé mají povinnost nasadit autocenzuru na nenávistné projevy. Mají povinnost je podchytit a mít tým lidí, který to bude pravidelně kontrolovat. (Marketing a media)
• Zajímavější než samotná kauza jsou argumenty ECHR, který se snažil vybalancovat články 8 (právo na soukromí) a 10 (svoboda projevu) úmluvy. Velký senát konstatoval, že přes důležitost zachování svobody slova na internetu by měl za nenávistné projevy vyzývající k násilí nést někdo odpovědnost. (E15)
• "Možnost potenciální oběti nenávistných projevů průběžně monitorovat internet je omezenější než možnost komerčního provozovatele rychle odstraňovat takové komentáře," odůvodnil štrasburský soud své rozhodnutí. (E15)
• Na českém internetu se rychle šíří nenávistné projevy vůči migrantům obecně a muslimům, potažmo islámu zvlášť. (E15)
• Xenofobní nenávistné projevy se musejí z webu stáhnout. (Reflex)
• Mezi šiřiteli nenávistných projevů vůči migrantům na Facebooku skutečně převládjí muži středního věku, které bychom mohli označit za příslušníky nižší střední třídy.(Lidové noviny)
• „Internet je místo pro svobodný projev, ne nenávistný projev,“ vysvětluje hnací síla této razie – komisařka Jourová. (Reflex)
• Zákony proti nenávistným projevům jsou nepoužitelně subjektivní a často zneužívané. (Respekt)

Děkujeme za nepodepsaný příspěvek (podepsat se lze pomocí --~~~~). Jsou tam i média která snad splní WS:PZH#Dokládání, "v trvale zaznamenávaných médiích". Mě to přijde obtížné na posouzení. Nevidím z citací jasně že dokládají termín coby více než součet částí, ale nevím. Ono je otázka zda to anglické "hate speech" je součet částí, nicméně slovníky v OneLook[4] termín mají, včetně Merriam-Webster. V těchto slovnících je klíčové differencium že "hate speech" napadá skupinu, čili pokud by někdo nenávistně nadával jednotlivci bez odkazu na jeho skupinovou příslušnost, pak by to podle těchto definic už nebyla "hate speech". Toto zdůrazněné differencium je nyní užito i v definici v hesle nenávistný projev v českém Wikislovníku a pokud by bylo správně, pak by to opravdu bylo více než součet částí; když ožrala na někoho, nejlépe na bílého bohatého heterosexuála, řve "jdi se oběsit ty zasranej debile", pak je to sice projev nenávistný ale nespadá pod onu definici, řekl bych. Ale jak z těch citací poznat že toto differencium užívají? Jinak termín "differencium" jsem si vymyslel; viz např en:W:Genus–differentia definition. --Dan Polansky (diskuse) 28. 6. 2019, 16:12 (CEST)

K hledané užší definici jsem našel například:

• Nenávistné projevy v online prostředí internetové diskuze v Česku, Andrea Svobodová, 2015, mkc.cz
• Extrémistické projevy a jejich současné místo podle Ústavy USA, Ministerstvo vnitra České republiky
• Projevy nenávisti v online prostoru a na sociálních sítích, Hrdina, Daňková, Kopecká, clovekvtisni.cz
• Svoboda slova versus nenávistné projevy na internetu, rigorózní práce, 2011, is.muni.cz

Další jsou k nalezení v Google Scholar[5]. --Dan Polansky (diskuse) 28. 6. 2019, 16:37 (CEST)

Domnívám se, že výše uvedené citace Dana Polanskeho stačí na ověření.--Auvajs (diskuse) 13. 11. 2020, 19:25 (CET)

Na základě uvedeného je výsledek ponecháno. --Palu (diskuse) 9. 11. 2021, 11:15 (CET)

Krankhaus

blbost, je to zjevná nesprávnost

(hovorově) aha, aha, aha

Po celém Německu se směje. nepodepsán 178.255.168.47

• Rychle ponecháno dle WS:PZH#Dokládání: doklady užití jsou triviálně k nalezení hledáním v Google books. Heslo je označeno "hovorově", tedy čtenář nenabyde dojmu že by bylo neutrální. --Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2019, 11:44 (CEST)

Snad nĕmčina, která mluví cizinci, ale ne hovorově. Spanier (diskuse) 16. 4. 2019, 07:28 (CEST)

Znovu, WS:PZH#Dokládání zmiňuje "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok." Hledání užití: Google books[6]. Čili smazat vůbec nejde; o označení lze diskutovat. --Dan Polansky (diskuse) 19. 4. 2019, 10:00 (CEST)

Ale je připustit že podíl frekvencí je spíš typický pro chybný tvar, dle Google Ngram Viewer: Krankenhaus,(Krankhaus*1500)[7]. Na druhé straně je otázka co s hovorovým tvarem udělají němečtí korektoři a jako moc ho pustí do korpusu textů podléhajících jazykové redakci. Dále je připustit že tvar není v Duden, přičemž Duden řadu hovorových tvar vede. --Dan Polansky (diskuse) 19. 4. 2019, 10:17 (CEST)

špajsky

Uvedený význam jsem nikde nenašel, všude jen zdrobnělina od spíž, nebo nějaká součástka u motoru. Někdo umí hledat lépe? A, pokud by tu to heslo mělo zůstat, tak 1) se musí shodovat pád a číslo ve významu s názvem hesla a ne tak, jak je to teď, 2) upravit tak, aby na prvním místě byl význam, odvozený od spíže a další významy až posléze. --Kusurija (diskuse) 24. 10. 2018, 14:42 (CEST)

Na slovo špajska jsem ještě nenarazil, používá se spíš špajzka. Připustíme-li pravopisnou odchylku, měl by být zmíněn i počeštěný název skupiny Spice Girls :-). JAn Dudík (diskuse) 5. 11. 2018, 21:34 (CET)

Lemma špajska je doloženo pro účel WS:PZH ve významu spižírna; viz mé shrnutí při založení hesla. Význam "chodidlo" není nikde k vidění, ale uvidíme. --Dan Polansky (diskuse) 10. 11. 2018, 15:28 (CET)

Přepsáno na doložené významy. --Palu (diskuse) 9. 11. 2021, 11:19 (CET)

обущарю, не гледай по-далеч от обувката

Bulharské přísloví od uživatele Mimminalysta-84. Vypadá dost nedoloženě (WS:PZH). --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 16:36 (CEST)

@Jéleznât-Hroudas, ŽrávalsAttilovuMacechu: Vidím, že jste původní neověřenou variantu přesunul na nový název se shrnutím "výrazně častější bg forma". Byl byste, prosím, ochoten pro tuto podle Vás častější variantu dodat nějaké doklady, například v podobě zdrojovaných příkladů? V opačném případě mi bohužel asi nezbude, než heslo smazat. Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 18:51 (CET)

@Jéleznât-Hroudas, ŽrávalsAttilovuMacechu: V nové variantě обущарю, не гледай по-високо от обувките vidím dva výskyty, obávám se, že to stále nestačí. Můžete se ještě prosím podívat po nějakých zdrojích? --Palu (diskuse) 9. 11. 2021, 11:27 (CET)

Uživatel Rádoby Raádoby heslo přesunul do svého uživatelského prostoru. --Palu (diskuse) 10. 11. 2021, 11:23 (CET)