daremník

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdarɛmɲiːk]

dělení

• da-rem-ník

varianty

• darebník

etymologie

Odvozeno ze slova darmo (od dar, darovat) přes daremný, to zkomoleno na darebný, dále odvozeno: daremník, darebák. Příbuzná slova: dareba (v použití až od konce 18. století), daremnický, darebácký, daremnictví, darebáctví, daremničit; přechýleně: daremnice. Slovo je v současné češtině pociťováno jako méně hanlivé než jeho blízký příbuzný darebák. Pokud jde o význam, srovnej v češtině např. expresiva jako dáreček, prezent, o něco vzdáleněji pak např. ničema.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	daremník	daremníci
genitiv	daremníka	daremníků
dativ	daremníku / daremníkovi	daremníkům
akuzativ	daremníka	daremníky
vokativ	daremníku / (žertovně, ironicky) daremníče	daremníci
lokál	daremníku / daremníkovi	daremnících
instrumentál	daremníkem	daremníky

význam

1. (poněkud zastarale, knižně, nářečně) špatný, bezcharakterní člověk, často o chlapci nebo mladíkovi

překlady

1. holomek, uličník

   • angličtina: scamp, rascal, imp; knave, rogue
   • francouzština: garnement, fripon m, galopin m, chenapan m, sacripant m; voyou m
   • němčina: Schlingel m; Lump m, Tunichtgut m
   • polština: łobuz m, urwis m; łajdak m
   • ruština: проказник m, шалун m; мерзавец m, негодяй m

synonyma

1. (relativně mírnější pejorativum pro chlapce) rošťák, uličník, šibeničník, holomek, nezbeda, dareba; syčák; (podstatně hanlivější výrazy) mizera, bídák, dacan, gauner, grázl, hajzl, hanebník, křivák, lotr, lump, neřád, ničema, padouch, parchant, podlec, sígr, šmejd, šunt, všivák, ksindl, zlotřilec, zmetek

související

• daremnický
• darmošlap
• darmožrout
• daremnictví

externí odkazy

• Téma Darebák ve Wikicitátech