vyrazit

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vyrazím	vyrazíš	vyrazí	vyrazíme	vyrazíte	vyrazí

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	vyraz	vyrazme	vyrazte

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vyraziv	vyrazivši	vyrazivše

úderem uvolnit (upevněný předmět)
- Zloděj mu balíček vyrazil z ruky a utíkal s ním pryč.
- Tím pravým hákem mu vyrazil dva zuby.
- Dávej pozor, nebo si vyrazíš zuby!
(vyrazit někam) začít cestu
- Vstal za kuropění a vyrazil za svým úkolem.
- V kolik jste vyrazili?
začít prudký pohyb
- Po počátečním váhání nepřítel vyrazil do protiútoku.
prudce vydat (zvuk)
- Byla tak užaslá, že ze sebe vyrazila sotva pár vzdechů.
vyrobit pomocí ražby či ražení
- Tato mince byla vyražena koncem 16. století.
(expresivně, zřídka) (vyrazit někoho) razantní akcí přinutit k odchodu
- Po půlnoci bar zavíral a barman je všechny vyrazil na ulici.
(slangově) (vyrazit někoho) propustit ze zaměstnání
- Když šéf viděl, že nemaká, tak ho vyrazil.
- A: Tak co v práci? B: Nic moc. Včera mě vyrazili.
- Tohle je Pavel Hvězdář, kuchař, kterýho vyrazili z hotelu, protože nechtěl dělat v sobotu z náboženskejch důvodů. Tady nedělá v sobotu taky a já mu teď dávám třetí vážnou důtku závodní rady.^[1]
náhle se objevit (nemoc na kůži)
- Po jahodách mi na rukách vyrazily pupínky.

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-06-22]. Heslo vyrazit.