Diskuse s uživatelem:Jiří Janíček

Vítáme vás na Wikislovníku!

Děkujeme za vaše první příspěvky k tvorbě tohoto otevřeného slovníku.

Doufáme, že se vám zde bude líbit. Do začátku bychom vás rádi informovali o několika užitečných stránkách, které vám mohou pomoci:

• Podmínky pro zařazení hesla
• Co Wikislovník není
• Formát hesla
• Pokud si chcete něco vyzkoušet nanečisto, použijte stránku Pískoviště.
• V případě, že budete mít nějaký návrh na vylepšení nebo dotaz, můžete jej napsat na stránku Pod lípou nebo přímo některému z aktivních správců na jeho diskusní stránku.

Několik dobrých rad:

• Abyste se podepsal(a) na diskusních stránkách, stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ (nebo je vložit pomocí tlačítka v liště nad editačním oknem). Naopak v heslech se nepodepisujte.
• Pokud si s něčím nevíte rady, podívejte se do nápovědy.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

--Palu 29. 6. 2009, 12:34 (UTC)

Díky, už chvilku edituji wikipedii, tak snad jsem se tam už něco naučil. Pro jistotu bych se chtěl zeptat: Jsou v požadavcích na editace tady a tam nějaké podstatné rozdíly? --Jiří Janíček 29. 6. 2009, 14:43 (UTC)

Z hlediska ověřitelnosti a filosofie tu nejsou rozdíly takřka žádné. Co je ale diametrálně odlišné je formát vkládaných hesel, který je potřeba dodržovat. Tento formát naleznete v článku WS:Formát hesla a je dobré si ho důkladně přečíst, než začnete ve velkém editovat na našem projektu. Existuje také tzv. WS:Minimální heslo, které je minimálním možným rozsahem zdejších hesel (obdoba pahýlu na Wikipedii). A v neposlední řadě je třeba uvědomit si, že slovník je o slovech, ne o pojmech jako encyklopedie - tzn. že zakládat hesla typu "horní Slezsko", na rozdíl od slovních spojeních typu "živá voda", by bylo nevhodné. Také si všimněte, že na rozdíl od Wikipedie tady záleží na velikosti prvního písmena, není to samé čína (restaurace) a Čína (země), navíc tady píšeme v hlavním jmenném prostoru malá písmena v nadpisech (== čeština ==). Myslím, že po chvíli se tu lze celkem dobře zorientovat, mě se osvědčil způsob pročítání nápovědy (Kategorie:Wikislovník, Kategorie:Nápověda) a okoukávání od ostatních, zkušenějších editorů. Za pěkné heslo lze považovat např. heslo kocanda nebo pivo, kde můžete vidět dobrou strukturu a kvalitu hesla. A především se nemusíte bát, když něco zkazíte, na opravě od ostatních se naučíte co bylo špatně. V případě dalších dotazů, které budou obecné a nebudete je směřovat na mě (jsem Vám k disposici), můžete použít diskusní stránku komunity WS:Pod lípou. Přeji mnoho štěstí a ať Vás zde práce uspokojí. Palu 29. 6. 2009, 15:09 (UTC)

Děkuji za tak podrobnou odpověď, ta malá písmena v nadpisech jsem dřív považoval za nedůslednost, ale toto lišení je velmi dobrý nápad, a kocanda je opravdu pořádné heslo. Ještě nevím: Jak hodnotit mou (původně takto nezamýšlenou) změnu hesla nausea z angl. na č. heslo - primární je, počítám, aby na českém wikcionáři (to slovo se mi líbí mnohem víc než "wikislovník") byla česká slova, a v tomto případě, kdy se slovo vyskytuje v graficky stejné formě (a stejném významu) v obou jazycích je myslím důležitější, aby bylo zaznamenáno to české (s českou výslovností). Proč tu vůbec mají být např. anglická, španělská nebo švédská slova? Cílem je mít tu ideálně postupně všechna, nebo jen/hlavně ta, která se používají i v češtině/mezinárodně? K četbě Vámi uvedených odkazů jsem se ještě nedostal, jestli tam najdu odpověď, nemusíte se jí zde zdržovat.--Jiří Janíček 30. 6. 2009, 00:32 (UTC)

U hesla nausea Vám to Danny posledním shrnutím vysvětlil - pokud existuje slovo, má stejný nárok na existenci hesla jako každé jiné, tedy může zde existovat museum i muzeum, nelze je slučovat nebo přesouvat. Pokud existuje pouze jedno, založte i to druhé, ale nepřesouvejte to první na to druhé, jsou to z našeho pohledu různá slova (byť jinak jsou takřka stejná). Dále - jazyky jsou si rovnocenné, je úplně jedno jaký je to jazyk, dokonce můžete založit heslo cizímu slovu, které existuje i v češtině a češtinu neuvést a nebude to chybou. Někdo heslo později doplní o další jazyky vč. češtiny. Cílem není mít tu pouze jeden jazyk, ale všechny, tak aby mohl slovník být co nejvyužitelnější pro překlady apod. A konečně Wikislovník a Wikcionář jsou synonyma a relativně rovnocenná, je tedy na Vás jak budete projektu říkat. Palu 30. 6. 2009, 08:14 (UTC)

piglovat

Dobrý jeden, jeden dotaz a jedna odpověď na váš dotaz ve shrnutí editace:

• Co znamená „rozhovor na Větrníku“?
• Číslo u parametru sti ve většině případů není potřeba uvádět (pak ani není potřeba přidávat tento prázdný parametr); slouží k odlišení homonymních hesel, například metr. Když si kliknete sem [1], vidíte tam dvě hesla metr; když pak kliknete na některé z nich, přečtete hodnotu pro parametr sti v adresním řádku prohlížeče, zde to jsou 37090 pro životný a 37091 pro neživotný. --Milda (diskuse) 21. 12. 2013, 07:33 (UTC)

Dobrý den, díky za informaci k šabloně. Poradil byste mi prosím exemplárně i s heslem (homonymem!) mač? Jinak ta větička je z rozhovoru, jejž jsem vedl na koleji Větrník s jednou dívkou (Madlou). :) (Jsem zvědav, pomocí jakého formalismu to do článku zanesete...) :) S pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 23. 12. 2013, 00:27 (UTC)

Zápis dělení

Dobrý večer, zápis dělení jí-d-lo a hlá-š-ka neznamená, že by d a š byly samostatné slabiky (a slova tedy byla trojslabičná), ale že je lze na konci řádku dělit jí-dlo i jíd-lo, hlá-ška i hláš-ka. --Milda (diskuse) 19. 9. 2014, 21:55 (UTC)

Dobrý večer, budiž, takže pak je chyba v anologickém hesle hláska (hlás-ka)? Kdo to určuje? --Jiří Janíček (diskuse) 19. 9. 2014, 22:04 (UTC)

Zdravím

Vítej zpátky,

doufám že tě tu uvidíme častěji.--Juandev (diskuse) 14. 2. 2015, 22:08 (UTC)

Formát

Dobrý den, udělal jsem základní opravu hesla verenda, aby odpovídal formátu hesla. Hlavní věc jsou asi ty příklady. Mělo by to být takhle: #* {{Příklad|la|latinský příklad|překlad do češtiny}}<ref>zdroj</ref> Jinak za vaše editace díky :-) --AuvajsAuvajs (diskuse) 20. 2. 2015, 02:44 (UTC)

Slang

řeč mládeže = slang. --Dubicko (diskuse) 25. 2. 2015, 21:47 (UTC)

Není pravda. Slangů je tolik druhů jako sociálních a profesních skupin. --Palu (diskuse) 25. 2. 2015, 21:51 (UTC)

Naprosto nesmyslné tvrzení.... na co říkáte ne?... jen tak z plezýru?... --Dubicko (diskuse) 25. 2. 2015, 21:55 (UTC)

Říkám, že je dobré upřesnit o jaký slang se jedná. Např. slang mládeže nebo slang myslivců. Je to informace do jisté míry zásadní. --Palu (diskuse) 25. 2. 2015, 21:57 (UTC)

Zde bych si po přečtení článku na Wikipedii dovolil přiklonit k Palu. Těch slangů může být víc, navíc mi tu pro některé již máme příznak.--Juandev (diskuse) 25. 2. 2015, 22:02 (UTC)

Naprosto zbytečná reakce obou.... je to slang.... a to že je slang skupinu od skupiny jiný, ví každý maturant... --Dubicko (diskuse) 25. 2. 2015, 22:12 (UTC)

A proč to řešíte? Kvůli příznakům? Tam je dobré ty slangy rozlišit. --Palu (diskuse) 25. 2. 2015, 22:14 (UTC)

Buď tak laskavá lenko a nech si ty invektivy na doma. Tady na to není nikdo zvědavej. Bavíme s tvorbě slovníku, ne k tomu kdo má jaké vzdělání.--Juandev (diskuse) 25. 2. 2015, 22:26 (UTC)

Pokud to Dubicko myslel/a tak, že pro potřeby Wikislovníku je řeč mládeže prostě slang a dál to nerozlišujeme, tak může mít pravdu - ovšem pokud tu pro některé slangy už příznaky jsou (pro které?), tak je otázka, jestli by se ta množina nemohla rozšířit. Long story short. --Jiří Janíček (diskuse) 26. 2. 2015, 01:17 (UTC)

Je jich celá řada. Spousta profesních, jako sociální lze možná zařadit studentský a židovský slang. --Palu (diskuse) 26. 2. 2015, 09:32 (UTC)

Příznaky

Ahoj Jiří, příznaky se píšou pomocí šablony {{Příznaky}} ve tvaru {{Příznaky|cs|příznak1|příznak2|příznak3 atd}}. Seznam příznaků jde zde: Modul:Priznaky/seznam. Uznávám, že to není moc přehledné a ani zde momentálně (bohužel) není žádná nápověda... Šablona {{Příznaky}} se píše do definicí významů, kdyby byly příznaky na jiném místě (např. v sekci synonyma), tak se používá {{Příznak2}} ve tvaru {{Příznak2|příznak1|příznak2|příznak3}}.

PS: Přišel ti ode mě mail? --AuvajsAuvajs (diskuse) 13. 3. 2015, 05:27 (UTC)

Names of Wikimedia languages

Dear Jiří Janíček,

we are initiating a long needed action - we would like to translate names of all Wikimedia languages to all Wikimedia languages in the next two months. We have noticed that you are very active on Wiktionary and that is the reason why we are taking liberty to contact you.

We hope that you would be interesting to help us in our endeavor - To make this action easier we have already prepared the list of all Wikimedia languages, and for each language we have already prepared the page with existing and missing translations. So when you go to the page for your language you would have two tasks - to check whether existing translations are OK and to fill in the missing one. The more detailed instruction are on the language page.

What are the benefits of this work?

• We believe it is about time to have all Wikimedia languages translated to all Wikimedia languages :)
• Translated languages will be parsed into Wiktionary and the resulting number of Wiktionary entries will be significant for each language. That could significantly increase the number of entries for less developed Wiktionaries, and improve the quality of entries in general.
• Wikidata - this would be great contribution to Wikidata.
• All other projects could benefit from this list (Wiki Travel :)), as we believe that certain amount of terms has to be properly translated to all languages.

We are gathered around the project Wiktionary Meets Matica Srpska and we hope that you would be interesting in working with us! If you have any questions you can ask them on the Names of Wikimedia languages discussion page or via personal emails.

Important notice: The data are licensed under CC0, as they should be incorporated into Wikidata at the end of the process.

If you don’t want to receive future announcement about the project, please leave a note on discussion page.

Thank you and looking forward to hear from you!

Interglider.org team

• Senka Latinović
• Godzzzilica
• Millosh

Senka Latinović (diskuse) 15. 5. 2015, 14:38 (UTC)

dát se

• Co se událo? není odvozeno od dít se, ale od dát se. Stejně jako událost. Nebo máte důkazy o tom, že je to jinak? --Kusurija (diskuse) 30. 5. 2015, 08:01 (UTC). Možná by bylo lépe ty z tvarů, které jsou odvozeny od slovesa dít se (tedy děje se a pod.) proškrtnout, případně v nich dát odkaz na sloveso dít se, což by bylo spravedlivější. A v poznámce či etymologii či v popisu, že sloveso má nepravidelné časování uvést, že ty a ty tvary jsou odvozeny ze slovesa dít se, nikoliv od dát se. Wikislovník by měl obsahovat pravdivou (jakkoliv nepohodlnou) informaci, což uznávám, že jsem se toho dopustil i já neuvedením odkazů, jak jsem navrhoval výše. --Kusurija (diskuse) 30. 5. 2015, 08:09 (UTC)

Určitě, ať obsahuje pravdu, ale JAKOU PRAVDU (řečeno s majorem Zemanem)? Doplňte se zdroji (s „důkazy“ - v tomto soudním přelíčení), co máte, příp. upravte jinak, jak chcete a umíte - já to nějak neřeším, jen se mi to nezdálo a vidím, že v IJP dát se není, a v DEBDictu zas není sledovaný význam. Ale neberu to nijak pateticky.

SSČ: dát se (dok.) 1. začít dělat, zasahovat ap., pustit se (syno),3 dát se do práce, dát se do koláčů, začít je jíst, dělat; dalo se do deště, začalo pršet 2. zamířit (chůzí), dát se první ulicí vpravo, 3. přijmout účast na něčem, dát se na vojnu, k divadlu, do spolku, 4. i ned. (o věcech) lze (syno) je, bude možno, to se dá spravit, (pů)jde;

SSJČ: dáti se (dok.) (výjimečně, zejm. ve významu 5, též ned.) 1. (do čeho; na co) (často s podst. jm. dějového významu) začít něco dělat; pustit se: d. se do práce, do pohybu, do pláče, do smíchu, do řeči, do křiku, do hádky, do pití, do hraní; d. se do karet začít hrát v karty; dalo se do deště začalo pršet; d. se do křížku s někým začít se rvát; d. se na ústup, na útěk obrátit se 2. zprav. ob. (do čeho, koho) začít něco, někoho svou činností nějak zasahovat, postihovat: d. se do koláčů začít je jíst; moli se dali do šatů; dala se do něho zima, zimnice roztřásla ho; [x] d. se do někoho (ob.) pustit se, osopit se na někoho, začít ho plísnit; dali se do sebe začali se hádat, prát 3. (kudy; kam) zamířit (zprav. chůzí): d. se stezkou, lesem; d. se vpravo, tím směrem, d. se k mostu, přes náměstí 4. (na co; k čemu, ke komu; do čeho) začít se něčím (natrvalo) zabývat, rozhodnout se pro něco, zvolit si něco jako povolání, světový názor ap.: d. se na vojnu, na hornictví; d. se k divadlu, ke komediantům; d. se do strany, do spolku; d. se na jinou víru; d. se na pokání litovat něčeho; kajícně s něčím přestat 5. (s inf. též neos.) (o věcech) umožňovat, připouštět něj. děj n. zásah dějem jako možný; lze, je možno: některé květiny se dají pěstovat i za okny; drát se dá ohnout; odtud se dá město přehlédnout; po staru se žít nedá (Zápot.); to se dá spravit; schůze se dá odložit; to se dalo očekávat; dá se očekávat, že...; to se nedá vypovědět; z toho se dalo vyjít; tento důvod se dá uplatnit; tyto knihy se dají ještě koupit; [x] bere, kde se dá kde je možno; poschovávala to, kde se dalo (o) předp. dodati (vydo-), na-; po-, pře-, pře- se, při-, roz-, vy-, vy- se; nadati (vyna-); oddati, od- se; prodati, udati; vdáti, v. se, vydati se, vzdáti, vz- se; zadati; zadati si; --- ned. dávati, dávati se; --- srov. s nechati

S pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 30. 5. 2015, 15:33 (UTC)

Plac

Hezký den, chtěl bych se zeptat k těmto návrhům, konkrétně ke slovu plac. Zpracoval jsem ho na základě SSJČ, ale nejsou mi úplně jasné poznámky v závorce: „film, gastro“. U filmu vím, že se říká „na place“ jako v místě natáčení, asi podobně jako „na scéně“. Ale v gastronomii mi nějaký speciální význam uniká. Jen matně tuším, že by to mohlo být místo pro obsluhu, že číšník roznáší jídla z kuchyně „na plac“. Tak to bylo míněno? Pokud ano, bude to nejspíš podobný případ s těmi filmaři, divadelníky i sportovci, který je nyní v hesle zahrnut pod první význam. Snad. --Bazi (diskuse) 29. 6. 2015, 12:38 (UTC)

Přesně tak, servis (čísníci a servírky) nosí věci z kuchyně na plac - do místa, kde sedí hosté (nevím, jestli bar je součástí placu - podle mě spíš jo - možná taky, jak to kde berou). Bude to další podtyp toho významu jedna - někdo by to tam mohl doplnit (ta trojka se mi naopak nezdá). Já tam ty požadované výrazy zatím dopisuju bez kontroly, jestli a jak už jsou zpracovány - sypu to tam zatím jen tak na první dobrou. Snad to spíš prospěje než uškodí. (Namátkou už jsem zjistil, že třeba basket máme jen anglicky, ne česky (hovorově basketbal), a kozy máme, ale nemáme tam ten nezoologický význam. (Někdo b mohl tvrdit, že mají být jen pod sg., ale s tím nesouhlasím - používají se hlavně v pl.) Ale spousta/většina těch hesel, kt. už jsou teď modrá, bude určitě zpracována uspokojivě. --Jiří Janíček (diskuse) 30. 6. 2015, 16:47 (UTC)

K Paluově diskusi

K prvnímu bodu: Mormegil napsal naprosto neutrálně, že cosi s něčím nemá vůbec žádnou etymologickou souvislost. „Absolutně“ znamená, že nemá etymologickou souvislost ani zdánlivou. K druhému bodu: je naprosto irelevantní, co vy „byste si myslel“, důležité jsou zdroje, nikoliv vlastní výzkum.--Zdenekk2 (diskuse) 16. 7. 2015, 11:09 (UTC)

Příklady

Zdravím. Můžete prosím při vkládání příkladů volit příklady za prvé doložené zdrojem (Wikislovník:Ověřitelnost!) a za druhé charakteristické pro význam, částečně ho vysvětlující...? Příklad nemá být jen tak proto, aby byla vyplněná kolonka, ale aby z něho čtenář to slovo ještě lépe pochopil.

Přitom např. do "pivotky" jste vložil příklad "Udělej mi z toho pivotku", ale to je takový příklad, který se může použít pro stovky nebo tisíce slov ("udělej mi z toho kopii", "udělej mi z toho výtah", "udělej mi z toho [masa] polívku", "udělej mi z toho......". Můžete ho nahradit nějakým jiným, vhodnějším příkladem?

Díky. --Okino (diskuse) 28. 9. 2015, 12:03 (UTC)

Dobrý den,

1) Ad příklady: Nemůžu - protože lepší příklad mě nenapadl, často jsem to slovo neslyšel. Stál jsem před dilematem, jeslti tam bude příklad takový, z kt. je patrné aspoň jakžtakž, že se slovo (asi) užívá (např. impuls pro googlení a co zhruba hledat), a jak, nebo jestli tam nedat příklad žádný. Pokud považujete za lepší druhou možnost (podle mě naprosto zcestně), tak ho třeba smažte.

2) Ad příznaky (https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=styk&type=revision&diff=659318&oldid=659317 - myslím, že to není první případ, kdy je po mně chcete, ale to je podružné): Můžete mi vysvětlit, jak by se ty příznaky daly doložit? Podle mého to přirozeně nejde, pokud slovo v žádném slovníku s příznakem uvedeno není - což se nezřídka stává, hl. u nových slov. Je teda na editorech, aby vybrali podle svého uvážení co nejlepší příznak - právě proto, aby čtenář význam lépe pochopil. Mám pocit, že jsem nedávno četl nějakou takovou větu někde na wikt v diskuzi v těch zdejších věčných soubojích - něco jako Význam se musí ocitovat, příznaky jsou dílem editora (nebo naopak?). Mně moc nezajímají půtky ani podružnosti, chci prostě dělat slovník - doplňovat slovíčka, významy a příklady, a ponechávám více meně v plen, co s ním pak starší (nebo i mladší) Wikconáře udělají. --Jiří Janíček (diskuse) 28. 9. 2015, 13:02 (UTC)

Já se nechci taky nijak hádat ani vést půtky. Proto si prosím uvědomte, že má první prosba je právě vedená zájmem uživatelů. Když nebudete vědět, co je to pivotka (a ani kontingenční tabulka), pomůže Vám příklad "udělej mi z toho pivotku" nějak?

A ani v druhém případě nechci vést zbytečné půtky. Jenže se domnívám, že uvedené příznaky (nebo určitě jeden z nich) jsou špatně. Možná je styk hovorové (i když nevím a rád bych to viděl kodifikované - připomínám, že hovorový jazyk je mluvená podoba jazyka spisovného, a tak je kodifikovaná), ale velmi velmi pochybuji, že je odborné. Myslíte, že najdete odbornou knihu, ve které se pro "pohlavní styk" používá výhradně a pouze "styk"? Naopak, myslím, že v literatuře používaný odborný termín bude celé spojení pohlavní styk, zatímco zkrácená verze je pouze jeho náhradním synonymem. --Okino (diskuse) 28. 9. 2015, 13:27 (UTC)

Zpětně jsem si řekl, že jsem to tu psal možná až moc bojovně - resp. že to vyzní mnohem bojovněji, než mělo. Přitom jsem to myslel opravdu jen jako náměty, nikoli příkazy nebo něco takového. Tak se na mne nezlobte - a navzdory občasným věcným neshodám - díky za všechny příspěvky! --Okino (diskuse) 28. 9. 2015, 14:36 (UTC)

šablony Příznaky, Příznak2

Zdravím. Šablona Příznaky se používá pouze v sekci význam. V ostatních sekcích (synonyma, antonyma, varianty, někdy překlady) se používá šablona Příznak2. Je to hlavně proto, že šablona Příznaky obsahuje automatickou kategorizaci. Viz tato oprava. --Auvajs (diskuse) 4. 10. 2015, 22:57 (UTC)

Wikislovník:Pravidla o správcích

Ahoj. Chtěl bych tě požádat, abys ses podíval na návrh pravidel o správcích, napsal do diskuze své připomínky, podněty, návrhy a nebo ten text rovnou editoval. Na konci září a začátku října jsem provedl větší množství stylistických úprav ve snaze učinit ten text přehlednější a srozumitelnější. (Obsah zůstal až na malé detaily stejný, některé zbytné části vypuštěny.) Po obecných základních pravidlech a pravidlech hlasování je to další důležité pravidlo, nezbytné pro dobré fungování komunity, proto si myslím, že by se mělo přijmout co nejdříve. K tomu je tedy potřeba shodnout se na konečné podobě textu a následně přejít k hlasování. Děkuji za spolupráci. --Auvajs (diskuse) 11. 10. 2015, 08:12 (UTC)

Pátá a šestá dětská nemoc...

... z Vaší uzávorkované závorky ve shrnutí editace v příušnicích si dovoluju usoudit, že jste prozatím bezdětný. ;-) Až nebudete, bude to pro Vás trivialita. Buďte zdráv! --78.45.166.50 27. 11. 2015, 09:36 (CET)

Já teda moc nechápu, proč mi to píšete, ale budiž... Myslím, že to, že existuje tzv. pátá a šestá nemoc, ví asi málokdo (výrazná menšina lidí), proto by se to případně mohlo zakomponovat do nějakého oddílu Zajímavosti, pokud by se tu - po vzoru Wikipedie - zřídil (aha, tak je to asi Slovo týdne, ok...). Pro zajímavost: které z těch zmíněných nemocí Vaše děti - nebo děti, které znáte - prodělaly? Třeba já jsem z nich neměl nic - a co se týče Pětky a Šestky, nepamatuju si, že bych kdy slyšel, že je někdo někdy měl...

Jinak které jsou ty první čtyři? Rychlým proletěním cs, en a de wiki jsme to nezjistil (a jen já jsem vyjmenoval jiných nemocí pět („příušnice, zarděnky, neštovice, spalničky, spálu“), Pětka a Šestka by tak tedy byla přinejmenším Šestkou a Sedmičkou... :) ). --Jiří Janíček (diskuse) 27. 11. 2015, 09:58 (CET)

hlasování o pravidlech o správcích

Hezký večer. (V minulosti jsme si tykali a trochu nerozumím tomu, proč jste mi tu začal vykat, nicméně respektuju to.) Nevím, do jaké míry sledujete Lípu a poslední změny, proto bych vás chtěl upozornit na aktuální hlasování o pravidlech o správcích. Hlasovací právo máte. Hezký večer. --Auvajs (diskuse) 5. 1. 2016, 21:24 (CET)

Ahoj, promiň, to vykání nemá nic znamenat, prostě jsem zapomněl, omlouvám se, pojďme si dál tykat. Je to i tím, žes změnil pžezdívku, že? Navíc upřímně řečeno mě osobně štve, že se drtivá většina Wikipřispěvatelů schovává za různé přezdívky, v ideálním případě ještě infantilní nebo rádobytipné, jako je např. Auvajs - jak se s Tebou pak má seriózně bavit někdo, kdo Tě nezná? Dobrý den, vážený pane Auvajs(i)...?

Žádná hlasování na Wiki ani na Wikt nesleduju - krom nedostatku sebeřízení a motivace viděno obecněji navíc taky kvůli tomu, že naprosto nevěřím tomu, že na cs wiki nebo wikt můžu cokoli prosadit (natož na en, de). Takže prostě tak nějak na okraji edituju, dokud mě někdo nechá. Např. Podobné názvy se určitě prosadit nepodaří, ale pořád je guerillově používám, protože jsem prostě přesvědčen, že je to prospěšná věc.

Nebo dnes jsem vložil do článku radvanec (https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=radvanec&type=revision&diff=700434&oldid=700424) link na Radvanice, protože ty názvy jsou z mého pohledu (nejsem od Radvanic) superpodobné - ale sám jsem si v ZJČS našel, že spolu etym. nesouvisejí, a byl jsem i tak upřímný, že jsem to tam napsal. A samozřejmě že to hned někdo smazal, dokonce anonym(!), protože to není v souladu s pravidly. Co nadělám? Nic. --Jiří Janíček (diskuse) 6. 1. 2016, 01:27 (CET)

Re.:Nedobrými věcmi zde i tam trpíme všichni. Pokud se nedostatečný počet lidí ozve (zejména kvůli nevíře, že se podaří něco změnit), budeme trpět dál. Proto bych navrhoval změnit náhled. Je dobré si připomenout příklady, kdy se to povedlo, například zvonění klíčema. A nenechte se odradit tím, že po určité době zůstala určitá pachuť. Opět je dobré to porovnat s tím, jaká je situace tam, kde se k ničemu neodhodlali (báťuška). Aneb, není dobré házeti flintu do žita. --Kusurija (diskuse) 6. 1. 2016, 09:38 (CET)

@Jiří Janíček:

1. Asi 7 let jsem editoval jako Aeromix a oproti dřívější době byl na projektech WM méně aktivní. Loni (vlastně teď už předloni:) jsem "objevil" Wikislovník a začal mě velmi bavit. Nicméně jsem narazil na poměrně velkou nevstřícnost a neotevřenost zdejší komunity a arogantní pošlapávání základních wiki principů některými správci. Po několika měsících jsem se cítil doslova vyštván a tak jsem naštvaně zahodil heslo od původního účtu a moje dlouholeté angažmá na projektech WM chtěl kompletně uzavřít. Nicméně mi to pak nedalo a zkusil jsem pár měsíců přispívat inkognito pod jiným nickem, zajímavé bylo, že mě jako "nového" a "neznámého" uživatele pak nechali přispívat vcelku bez problémů... Stačilo ovšem editovat jako IP, dát si dle volby založených hesel záležet na tom, aby bylo poznat, že jsem to já, a ihned jsem za to od Mildy vyfásnul třídenní blok :D ... Proto jsem se pak na Wikt oficálně vrátil pod původní identitou a založil si username podle svých představ. (Auvajs je jednak odvozeno od mého křestního jména a pak se mi to po všech stránkách líbí.)
2. To, zda přispívat pod občanským jménem nebo "přezdívkou" je složitá otázka, kterou se mi zrovna moc nechce zabývat. Ty máš jednak výhodu v tom, že je mnoho lidí, co se jmenuje stejně (jen v obchodním rejstříku jsou desítky osob se jménem Jiří Janíček), to samo o sobě možnost identifikace přímo tebe dost snižuje. Já třeba takovou "výhodu" nemám, moje jméno je unikátní. Za druhé, ne pro každého je přijatelné, aby byl jeho wikiživot snadno vygooglovatelný a dal se dát ve spojitost s jeho dalšími aktivitami, zejména pracovními. Na druhou stranu tu jsou i editoři, kteří jsou ohledně své pseudonymity nesmyslně paranoidní, to už mi taky nepřipadá zdravé. Já tedy svou identitu netajím, kdyby se někdo prohledal v archivech, tak by moje jméno našel. Na druhou stranu ani nevidím důvod, proč zde svoje občanské jméno přímo vystavovat a být pak snadno vygooglovatelný.
3. Jinak o možnostech něco prosazovat na projektech WM už asi vím své. Nechci se chlubit, ale za ten necelý rok se mi už řada věcí, které mi připadaly důležité, prosadit podařila (zejména to, že se zahájil proces přijímání pravidel a první dvě pravidla už jsou přijata, přičemž pokud se podaří přijmout to pravidlo pro správce, bude to zřejmě jedna z vůbec největších změn zdejší komunity za celou její existenci). Nebylo to ovšem jednoduché a stálo to mnoho energie. Každopádně prosazovat věci, které ti přijdou užitečné, určitě smysl má. Otázka ovšem je, zda ty věci přijdou užitečné i ostatním.
4. Co se týče radvance, je vcelku naivní očekávat, že v hesle zůstane něco, o čemž do shrnutí editace přímo napíšeš, že to tam vlastně nepatří, ne? :-) --Auvajs (diskuse) 7. 1. 2016, 03:55 (CET)

žlutokap

Dobrý den. Chtěl bych se vás zeptat, zda a případně jaká je etymologická souvislost mezi slovem okap a žlutokap, které jste do sekce související přidal. Děkuji za odpověď a přeji příjemný den. --Martin Kotačka (diskuse) 12. 1. 2016, 15:59 (CET)

Dobrý den, to nevím, ale tam možná ještě nějaká bude. Naproti tomu mezi okapi a okapem etym. souvislost nepředpokládám - a stejně si myslím, že je prospěšné, aby to v článku bylo - víte proč? Srov. ed, de, ru wiki. Tady se to snad podaří prosadit časem (těžko)... --Jiří Janíček (diskuse) 12. 1. 2016, 19:21 (CET) Aha, tak vy jste to už stejně revertoval, to bylo rozumné. Btw co je to AKÚ? --Jiří Janíček (diskuse) 12. 1. 2016, 19:22 (CET)

Nástroj na kosmetické změny: Nápověda:Automatické kosmetické úpravy. --Palu (diskuse) 12. 1. 2016, 19:43 (CET)

Citační šablony

Prosím, mohl bych vás poprosit, abyste používal výhradně citační šablony? Docela tu dbáme na to, abychom dodržovali co nejkvalitnější formát a různé nenormované reference nevypadají vůbec dobře. Porovnejte sám. Jediné, kde je vžito a zatím i používáno nešablonizované zdrojování je u zdrojování texty z Wikizdrojů. I to má ale plus mínus zažitý formát (příklad viz třeba zde), případně se dá použít šablona Wikizdroje nebo nejlépe opět normovaná citační šablona. Díky, --Palu (diskuse) 28. 1. 2016, 18:51 (CET)

Dobrý den, můžu Vás prosím ještě jednou poprosit o dodržování formátu, především těch citačních šablon? Skutečně to není tolik práce navíc, navíc je jen to zkopírování příslušné šablony. Díky. --Palu (diskuse) 4. 2. 2016, 11:01 (CET)

Wikislovník:Průzkum názorů/Parametry pravidel pro byrokraty

Ahoj. Chtěl bych tě zdvořile vyzvat, aby ses zapojil do tohoto průzkumu názorů. Čím víc uživatelů se zapojí, tím více bude konsensuální. Děkuji. --Auvajs (diskuse) 18. 2. 2016, 22:19 (CET)

Dvojice hlasování

Hezký den, chtěl bych upozornit na to, že aktuálně probíhají dvě hlasování: první, o potvrzení práv správce Tchoře končí už v pondělí 9. května v jednu hodinu odpolední UTC, což by, nemýlím-li se, mělo být ve tři hodiny SELČ. Druhé hlasování, o omezení revertů uživatele Palua trvá ještě do úterní půlnoci (SELČ) 10. května. Aby bylo hlasování platné, je zapotřebí, aby v něm hlasovalo minimálně 7 oprávněných uživatelů, což momentálně ani jedno nesplňuje. Prosím proto o zvážení a případné přidání hlasu. --Bazi (diskuse) 8. 5. 2016, 11:38 (CEST)

patří sem i nářeční slova - asi spíš moc ne

Patří.... --Lenka64 (diskuse) 15. 12. 2016, 17:22 (CET)

Meresjev

Zdravím. Chápu, že to heslo dalo práci, nicméně Wikislovník není encyklopedií nebo databází údajů o lidech či místech. Podívej se na to, jak vypadají hesla o příjmeních - např. Čechov, Tolstoj, Masaryk. Na jazykovém projektu lze uvést jen význam slova ("příjmení") a další jazykové údaje (výslovnost, skloňování, odvození slova atd), nicméně faktické informace o nositelích příjmení sem nepatří. --Auvajs (diskuse) 3. 7. 2017, 00:57 (CEST)

Ježkovy voči, tady nejde o faktické informace a la kdy a kde se narodil a kdo byl Masaryk, ale o vysvětlení toho, proč se to jméno stalo něčím jako metaforou, frazémem - to je snad rozdíl, ne? (a la stachan/ovec, Mičurin) --Jiří Janíček (diskuse) 3. 7. 2017, 01:00 (CEST)

... Já se teda přiznávám, že jsem o něm dříve neslyšel a jako nezasvěcený čtenář jsem tedy to, že se jeho jméno stalo „něčím jako metaforou“ z toho hesla v této formě stejně nepochopil... Kdyby existoval frazém „plazit se/lézt jako Meresjev“ a byl vložen jako samostatné heslo, tak by to určitě patřilo do etymologie. Ale takhle - nevím nevím... --Auvajs (diskuse) 3. 7. 2017, 01:20 (CEST)

No je to něco tím směrem a není to okazionalismus, zároveň to asi není jen se slovesem, ale jde to říct i samostatně - "(To je) úplnej Meresjev!" apod. Taky jsem o tom přemýšlel, ale když může mít na wikt heslo Stalin, u něhož je míra frazeologičnosti skoro nula, tak tenhle podle mě tím tuplem. To vysvětlení je asi možno smazat, pokud tak přísná pravidla velí, ale podle mě se tím věci jen uškodí - zvlášť, jak říkáš, pokud nám - mladším ročníkům - tak známý není (taky jsem ho neznal, ale zdá se, že pro starší kádry je to notorieta...). --Jiří Janíček (diskuse) 3. 7. 2017, 01:57 (CEST)

Také nevím nevím. Vlastnosti známé osobnosti lze přenést na určitého člověka téměř v každém myslitelném případě ("náš Toník za žáky nastřílel už 25 gólů, hotovej Jágr" – "hele, už toho hraní nechej, ty náš malej Mozarte, a pojď k večeři" – "nedělej ze sebe Zemana a chovej se slušně, i když seš ožralej!"). Těžko zde ale jména/příjmení/přezdívky vidět jako nosiče jiného významu než pojmenování dané osoby, ke které se vztahují. --Martin Kotačka (diskuse) 3. 7. 2017, 10:29 (CEST)

Ten příměr s Mozartem sedí, ale v každém myslitelném asi ne, moc takových nebude - ale ať je jich kolik chce, do slovníku to podle mě rozhodně patří - nejenom to jméno jako takový (když tam může být i Stalin), ale i uvedení té typické vlastnosti / významu (v krajním případě aspoň kolokace, ze kt. bude význam zřejmý). Myslím, že určitou pomůckou může být, že se dá říct "jako příslovečný Meresjev" (což by šlo říct o dalších prototypizovaných týpcích - jako příslovečný Mičurin, Stachanov x ne *jako příslovečný Masaryk apod.). Asi ale stejně nechápu, v čem je problém. Myslím, že taková nějaká vysvětlující větička je např. i v tom velkém Č-N slovníku frazeologismů z nakl. Beck, kt. snad i vyhrál nějakou cenu. Taky se může stát, že v různých jazycích se tatáž metafora řekne různě - např. - teď mě nenapadá pořádnej příklad - by se mohlo stát, že místo "ten náš malý Mozart" se bude třeba polsky říkat "ten náš malý Chopin" apod., jestli mi rozumíte. --Jiří Janíček (diskuse) 4. 7. 2017, 00:21 (CEST)

Ono ale nejde o žádné ustálené spojení. Tedy "ty náš malej Mozarte" se v polštině neřekne "ty náš malej Chopine", protože i v češtině mohu říct "ty náš malej Chopine, Bachu, Smetano…" Zkrátka, kterého velikána si v tu chvíli vyberu. Stejně tak s tím plazením se se zraněním mohu Meresjeva nahradit Rambem. Ale Rambo a Meresjev nejsou synonyma. Což znamená, že to nejsou slova jiného významu než jména. Tedy nikoliv významově nositelé vlastností. Je to jen připodobnění. --Martin Kotačka (diskuse) 4. 7. 2017, 09:44 (CEST)

No to do jisté míry - přecejenom jsou jména, ke kterým se přirovnává běžně, zaužívaně, zautomatizovaně (Mozart, Meresjev) (Meresjev je (už) méně známé, ale stejně pevné), a pak jména, kde to někoho napadne jen občas (příležitostně-okazionálně; automatizace x aktualizace jazyka, jak se o ní píše např. v ESČ). U těch prvních to podle mě do slovníku patří, u druhých spíš ne (případně do příkladu). Zároveň to ani u těch prvních není na samostatná hesla (plazit se jako Meresjev apod.), ale jen na uvedení do zastřešujícího hesla (v tomto případě Meresjev). Tak by šlo se domluvit, ne? :) --Jiří Janíček (diskuse) 4. 7. 2017, 14:31 (CEST);

opít

Zdravím, heslo opít potřebuje podobnou synonymní péči jakou jste věnoval heslu opilý. Za případné rozšíření děkuji :). --Dan Polansky (diskuse) 10. 9. 2017, 09:03 (CEST)

skrčený

Zdravím, dotazy raději vkládejte do diskuse k heslu, než do shrnutí. A definice používá slovo, které definujete. --Lenka64 (diskuse) 21. 4. 2020, 07:12 (CEST)

Já jsem si té definice kruhem vědom, ale vzhledem k tomu, že ji používá i SSJČ ("takový, kt. byl skrčen n. se skrčil") a SSČ, řekl jsem si, že by to nemuselo vadit a má to asi dobrý důvod (slovo je skutečně nesnadné jinak definovat, alespoň stručně), ostatně teď je tam pořád definice pomocí téhož slova (kořene atp.), která ještě ke všemu nedává smysl ("jsoucí skrčen nebo se skrčil")... --Jiří Janíček (diskuse) 22. 4. 2020, 00:40 (CEST)

SSJČ jste špatně pochopil - tam je odkaz na "skrčen", což je trpné příčestí od "skrčit", a na "skrčit se". Čili nejde o definici kruhem, jelikož v oněch slovesech je to dál vysvětleno jinak, bez odkazu na skrčený. Definice kruhem je vždycky velký problém a je potřeba napnout všechny síly, aby se jí pokud možno dalo vyhnout (natož definicí sebou samým, jako v případě vaší definice "skrčený = ve skrčené poloze"). Jinak proč si myslíte, že současná definice nedává smysl, když jde o parafrázi SSJČ? --Palu (diskuse) 22. 4. 2020, 01:26 (CEST)

Palu, jste rodilý mluvčí češtiny? "Jsoucí skrčen nebo se skrčil" - myslíte, že to dává smysl, resp. že je to korektní formulace? Pojďme se na to radši vyspat! ;) Definice kruhem je každá definice, která používá stejný kořen. Netrvalo to dlouho, a už začínám s wikt ztrácet trpělivost, zase své aktivity asi zanechám, vidím, že to skutečně nejde... --Jiří Janíček (diskuse) 22. 4. 2020, 01:48 (CEST)

Takhle definice kruhem nefunguje. Definice kruhem je, že něco definujete jiným slovem, které definujete třetím slovem a to definujete následně prvním slovem. Takže když někdo chce pochopit jejich význam, tak má smůlu, protože nejsou navázány na další slova. Například když řeknu, že stočený je ten, který je stočen, a následně že stočit znamená udělat stočeným. Co se týče definice, která vám přijde nekorektní, tak bych potřeboval vědět, co konkrétně na ní shledáváte nekorektní - já tam vidím leda trochu knižnost, která mi ale nepřijde k pochopení významu na škodu. Nicméně pokud tam vidíte jiné problémy, můžeme vymyslet lepší formulaci. Co se týče zanechávání slovníku, tak podle mě není důvod - vše je o komunikaci, domluvě a ochotě se učit. A popravdě Wikislovník by potřeboval autory jako sůl, jelikož jejich nedostatek je to, co ho brzdí především. Budu rád, když vám budu moci s čímkoliv pomoct nebo poradit, případně cokoliv zkonzultovat. --Palu (diskuse) 22. 4. 2020, 08:46 (CEST)

Jak to? Definice kruhem může být různá, ale určitě platí i ta, že je to definice, kdy k vysvětlení jednoho slova použijete slovo, které obsahuje tentýž kořen - např. chleba vysvětlujete tak, že je to pečivo, jehož definitorním rysem je chlebovitost - pokud nevíte, co je / jak vypadá český chleba (a jste třeba Ital, Francouz nebo Rus), ta definice vám nepomůže. Což smozřejmě neznamená, že taková definice je zakázaná nebo špatná (jak jsem pochopil, že mi tvrdí Lenka64), stávající definice se "prohřešuje" stejně, jen je navíc špatně jazykově - nemůžete přece říct "jsoucí skrčen nebo se skrčil", ale "jsoucí skrčen (lépe skrčený, když už, ale dobře) nebo KTERÝ se skrčil" (např.), když už, ale pořád je to neobratné, moje formulace byla lepší. Další věc jsou ty vaše věčné přezdívky - jak mám poznat, co jste zač, jaké je např. Vaše vzdělání (a tomu uzpůsobit, co a jak Vám budu vysvětlovat nebo tvrdit), když vím jen, že jste Palu nebo Lenka1234? Skutečně tomu nerozumím, ale už mi to kdysi někdo vysvětloval. --Jiří Janíček (diskuse) 23. 4. 2020, 00:38 (CEST)

Dál mi šlo o to, jak se zohlední, že věta, kterou jsem tam dal jako příkladovou (a tím pádem imho spíš i celé heslo) je v obecné češtině, ne ve spisovné češtině, jak to teď vypadá (což jsou, řekněme, dvě rozdílné variety jazyka). Zde pro změnu já nevím, jak to vyřešit. --Jiří Janíček (diskuse) 23. 4. 2020, 00:40 (CEST)

Do formulace jsem tedy přidal "který", i když jsem neviděl problém ani v původní formulaci. Co se týče skrčen/skrčený, pak to není totéž. Skrčený by odkazovalo právě na to adjektivum, které se snažíme vysvětlit, takže by šlo o onu definici kruhem. Abyhom se jí nedopusitli, odkázali jsme na skrčen, což je jmenný tvar slovesa skrčit. Tím jsme přepingli definici na ono slovo, kde je potřeba vysvětlit slovo jinak, než odkazem zpět na skrčený, abychom se opět vyvarovali definici kruhem. Co se týče mé osoby, pak moje osoba i moje vzdělání je zcela irelevantí. Wikislovník je dobrovolnický projekt a je nastaven tak, aby zůstal věrohzodný i přesto, že ho tvoří laici. Čili jsem obyčejný lingvistický laik se zálibou mj. v lingivstice. Kdysi jsem se na Wikipedii veřejně představil, a potom jsem si to také škaredě slízal. Takže se na mě nezlobte, ale dál už svojí identitu ropatlávat nechci - a opakuji, není to ani pro nic potřebné. Můžu říct aspoň to, abyste měl nějakou představu o mé (ne)erudici, že mám technické vzdělání magisterského stupně, a že kromě editace Wikipedie, Wikislovníku apod. se věnuju na různých úrovních řízení kvality v automotive, obnovitelným energetickým systémům, správě nemovitostí, stavebnictví, rodinnému právu, politice a dalším věcem. Co se týče věty v příkladu a její příznakovosti, mám dojem, že příznaky se u příkladů dosud nijak neznačily, nicméně pokud vidíte tu potřebu, asi by šla použít šablona "Příznak2". Možná to není špatný nápad, rozhodně se tím nic nezkazí, spíše jen zpřesní. Každopádně výchozím jazykem Wikislovníku je samozřejmě spisovná (i knižní) čeština, v které musí být i definice. Příklady ale na spisovnou češtinu omezeny nejsou - těžko bychom pak příkladovali nespisovné výrazy. --Palu (diskuse) 24. 4. 2020, 15:58 (CEST)

Definice kruhem / Důkaz kruhem to vysvětluje celkem jasně. Proto ji výkladové slovníky nepoužívají (aspoň co jsem viděla). Do debat, jaké má kdo vzdělání a co kdo jak chápe, bych se vůbec nepouštěla, to je tenký led. --Lenka64 (diskuse) 23. 4. 2020, 06:38 (CEST)

Paní Lenko64, jak to myslíte s tím vzděláním (ke zbytku se vyjádřím později, prosím o pochopení i Palua)? Děkuji, --Jiří Janíček (diskuse) 27. 4. 2020, 03:07 (CEST)

Myslím to tak, že to na wikiprojekty nepatří. --Lenka64 (diskuse) 27. 4. 2020, 06:46 (CEST)

Souhlasím, že v ideálním případě by se slovník měl co možná nejvíce vyvarovat definic kruhem (pochopitelně to nelze zcela: u jakéhokoli konečného slovníku to nelze splnit na 100 %, pokud nebudete naopak používat slova zcela nedefinovaná). Bohužel to zdaleka neplatí ani ve velkých profesionálních slovnících a na Wikislovníku je to spíše chimérou. Ale alespoň „přímo kruhovým“ definicím bychom se vyhýbat měli systematicky. Ale samozřejmě jestli si někdo chce udělat nějakou dizertaci nebo něco a sestavit český definiční slovník a zavést ho na Wikislovníku, … --Mormegil (diskuse) 27. 4. 2020, 11:55 (CEST)

tirák

Dobrý den, vidím, že jste pochopil, proč jsem Váš příspěvek revertoval. U synonym se příznaky ovšem uvádějí, ale jen ty rozdílné od toho, který je uvedený ve Významu. Takže je-li hovorové jak „tirák“ tak „kamioňák“, už se to nepíše. Je pravda, že WS:FH toto výslovně neuvádí. Ale je to tak vesměs zvykem, podívejte se třeba na stránku zlinkovaný. Jinak, příznak "hov." neexistuje, správně je to "hovor." Když přesný tvar nějakého příznaku zapomenete, v náhledu uvidíte značku Chyba a můžete si jednoduše kliknout na seznam všech platných příznaků.--JQtt (diskuse) 20. 10. 2021, 16:46 (CEST)

Příklad mor. oč.

Zdravím, tohle se moc nepovedlo, zobrazuje se asi něco jiného, než jste chtěl. Pokud jsou to příznaky (asi moravsky - a oč je co?), tak potom by to chtělo předřadit šablonu Příznak2. Palu (diskuse) 26. 7. 2023, 16:14 (CEST)

Když jsem to zkusil, tak příznak taky nedělá úplně dobrý výstup a možná to stačí úplně bez příznaků (ty si nechme třeba do hesla klepáč). --Palu (diskuse) 26. 7. 2023, 16:17 (CEST)

Dd, vím a čekám, kdo to jak opraví a co se z toho případně naučím... :) No oč. je přece obecněčeský, mor. oč. - pokus o "moravská varianta obecná češtiny". Ale počkejte, máte pravdu - místo oč. se ve wikt píše myslím ob.? --Jiří Janíček (diskuse) 26. 7. 2023, 16:20 (CEST)

Jojo, ob. :) Díky za vysvětlení. --Palu (diskuse) 26. 7. 2023, 18:28 (CEST)

žíněnka

Brejden Vám, svatopatrickej, mno "„Žádnej“"? Opravdu Vás na tom něco udivilo? Při té brutální čtenosti a sledovanosti... Však tu nejste první den, viďte? Oder? --- Keiner weiß was Taus heißt... Přaedříííjen Nedoříjen (diskuse) 17. 3. 2024, 14:18 (CET)

No ale já nevím, kolik je čtenářů a aktivních přispěvatelů/opravovatelů - kolik, snad to neděláme už jenom my dva?! :D (Kdysi jsem znal nějakou švédskou stránku pro návštěvnost článků na Wiki, ta pak ale přestala fungovat a snad funguje jiná, ale na Wikt neznám rozhodně žádnou.) A lidí doufám přispívá dost, akorát mám asi už status prověřeného uživatele (nebo jsem aspoň známá firma), takže mě už pořádně nikdo nekontroluje - což je ale škoda a čehož jsem se chtěl vzdát, ale prý to nejde/nešlo. :( Btw viděl jste synonyma a překlady k záchodu, které jsem doplnil - super, ne? :) --Jiří Janíček (diskuse) 18. 3. 2024, 14:07 (CET)

Už jenom my dva? Kdepák, je nás tu občas až šest, ne-li sedm, ba co dím, i osm ať nežeru! (Málokdy tedy zároveň během jednoho kvadridua, uznávám.) Pokud jde o statistiku čtenosti jednotlivých hesel zkuste třeba svoje vlastní heslo "polízanice" zde. Nicméně nedoporučovalo bych se tím nějak více probírat, bylo by to, tuším, poněkud demotivující. (Ne každé heslo je v tomto směru píčus, fízl nebo vztahovačný, bohužel, o takovém dezolátovi už vůbec nehovoříc.) --Drůbežité upozrnění! (diskuse) 20. 3. 2024, 16:27 (CET)

(Ohledně návštěvnosti celého Wikislovníku i jednotlivých stránek máme odkazy zde: WS:Statistika. --Dan Polansky (diskuse) 20. 3. 2024, 18:08 (CET))